Do letošního roku vstupují podnikatelé s alespoň jednou dobrou zprávou. Ceny energií jim v dohledné době nebudou zhoršovat jejich bilanci. Elektřina a plyn zlevňují, ropa zůstává stabilní. Trvalé zdražování pokračuje jen u uhlí.
Autor: Martin Siebert
Ceny elektrické energie se od 1. ledna snižují pro všechny kategorie odběratelů. Malí podnikatele přitom v průměru zaplatí o 4,21 procenta méně. Právě tato skupina odběratelů elektřiny tak tentokrát na změně cen vydělá nejvíc. Například domácnosti totiž zaplatí za dodávku elektřiny v průměru o 3,6 procenta méně než v loňském roce.
Kolik zákazníci skutečně ušetří, záleží ale také na tarifu a konkrétní smlouvě s dodavatelem. „Regulovaná složka sice vzroste v průměru o 11,72 procenta, neregulovaná cena silové elektřiny včetně obchodní marže však klesne v průměru o 14,8 procenta,“ vysvětluje předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. Pro představu: průměrná domácnost ušetří řádově ročně jen stokoruny. Jestliže používá elektřinu pouze k vaření, zaplatí oproti roku 2010 zhruba o 320 korun méně. Pokud ji využívá i pro ohřev vody, ušetří 1100 korun, a pokud i k elektrickému vytápění, ušetří kolem 3000 korun. Konkrétní ceny se liší nejen podle spotřeby, ale také podle dodavatele, regionu a zvolené sazby.
Je čas kalkulací i trochy riskování
Zákazníci ČEZ zaplatí v průměru o 3,55 procenta méně než vloni. Klienti Pražské energetiky ušetří 3,21 procenta. A lidé na jihu Čech, na Vysočině a na jihu Moravy odebírající elektřinu od společnosti E.ON zaplatí meziročně o 3,92 procenta méně.
Malí podnikatelé (ale i domácnosti) třeba v hlavním městě mají teď ještě tři měsíce na rozhodnutí, jestli risknou zafixovat současnou cenu pro odběr elektřiny až na dva roky. Pokud vsadí na dlouhodobý růst cen, mohou měsíčně dost ušetřit.
„Vzhledem k tomu, že se pro rok 2010 snížila zhruba o patnáct procent cena silové elektřiny, kterou musíme prostřednictvím energetické burzy či od jiných nezávislých výrobců nakupovat, budou mít levnější elektřinu i naši zákazníci z řad pražských maloodběratelů podnikatelů,“ říká Drahomír Ruta, generální ředitel PRE. „Celkové snížení ceny se bude pohybovat v rozmezí tří a půl až pěti procent oproti loňskému roku. Záleží na zvoleném tarifu a na spotřebě elektřiny v konkrétní firmě,“ dodává.
Menší firmy a živnostníci by si proto měli pečlivě propočítat výhody i rizika zafixované ceny v rámci programu Aktiv+ 2010. „V souvislosti s očekávaným oživením ekonomiky je pravděpodobné, že ceny elektrické energie budou opět růst,“ říká Drahomír Ruta.
Spotřeba v krizi klesá
„Kvůli ekonomické krizi klesá celková spotřeba elektřiny v Česku o zhruba 9,1 procenta,“ říká Josef Fiřt. To na jednu stranu vedlo k výraznému zlevnění neregulované části ceny odvíjející se od ceny silové elektřiny na velkoobchodním trhu (za posledních dvanáct měsíců o 18 procent).
| TVORBA CENY ZA ELEKTŘINU |
| Cena za elektřinu se od roku 2006 podle energetického zákona skládá ze dvou částí: 1. regulované platby za dopravu elektřiny elektrickou sítí (tedy poplatky za použití energetické sítě). 2. platby za vlastní odebranou elektřinu (takzvaná „silová elektřina“). Výše regulovaných plateb je každý rok určována Energetickým regulačním úřadem, cena silové elektřiny je tržní a v současnosti klesá. |
Paradoxně ale kvůli tomu roste regulovaná část ceny. „Finanční prostředky, které regulovaným společnostem náležejí pro výkon jejich činnosti, se rozpouštějí na menší objem technických jednotek spotřeby,“ vysvětluje Fiřt.
Regulovaná složka zdražuje také kvůli prudkému nárůstu podpory fotovoltaických elektráren. Stát plánuje, že jen letos vybere od zákazníků na podporu ekologické energie celkem 9,1 miliardy korun. A to i přesto, že nově spuštěným slunečním elektrárnám stát bude proplácet na výkupních cenách sazbu o pět procent nižší oproti solárním provozům, které začaly fungovat do konce roku 2009.
Zatímco tržní cena produkované elektřiny se pohybuje kolem dvou korun za kilowathodinu, regulačním úřadem nařízená výkupní cena je skoro 13 korun. Noví producenti ale letos získají „jen“ 12,25 koruny z provozu malých elektráren, u větších zařízení 12,15 koruny.
Fischerova vláda navíc ještě před koncem roku schválila novelu zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Podle ní by až do roku 2011 měla výkupní cena dál klesat, a to i o více než současných pět procent.
Na mírný pokles ceny či lépe její stagnaci se mohou těšit v následujících měsících i maloodběratelé plynu. Ceny až do konce zimy by měly v průměru klesnout o 0,6 procenta. „U cen zemního plynu došlo pro první čtvrtletí ke stabilizaci, a to i přes stoupající ceny ropných derivátů a nárůst regulovaných složek ceny. Většině našich zákazníků se konečná cena plynu pro druhou půlku topné sezony mírně sníží,“ říká Tomáš Varcop, člen představenstva RWE Transgas, zodpovědný za národní obchod.
Jen několik dní před koncem roku přitom Moskva ujistila Evropskou unii (tedy včetně Prahy a Bratislavy), že by se neměla začátkem roku opakovat plynová krize z loňského roku. Rusko se totiž znovu dostalo do potyčky s Ukrajinou kvůli potížím při placení za přepravu ropy a plynu do Evropy.
Česká republika je ale připravena i na horší variantu. Ve strategických zásobách má Če
sko připraveno zhruba jeden milion tun ropy.
Podle technického ředitele MERO Víta Tůmy by po výpadku dodávek ropy přes Ukrajinu bylo možné přivádět surovinu ropovodem z Itálie. Zprovoznění tohoto ropovodu a jeho přenastavení by prý trvalo sice čtyři až pět týdnů, do té doby by však zemi stačily dosavadní zásoby.
Ceny rostou jen u tepla a uhlí
Dlouhodobě se přitom zvedá jen cena za uhlí. Za poslední tři roky se regionálně ceny za tunu pro odběratele zvýšily až dvojnásobně. Na tento cenový pohyb také navazuje vývoj cen za teplo, který se regionálně velmi liší.
Ceny tepla totiž určují regionální dodavatelé. Odlišné jsou také změny cen od letošního ledna, většinou však vzrostou. Zatímco například v Českých Budějovicích nebo Hradci Králové zdraží více než o desetinu, v České Lípě zlevní o téměř čtyři procenta a ve Vyškově dokonce o osm procent. V Praze stoupne cena dodávky maloodběratelům o 1,1 procenta na 432 korun za gigajoule (bez DPH). Podle odhadů Energetického regulačního úřadu roste odběratelům obecně cena tepla vyráběného z uhlí, nikoliv z plynu.
