Za okny je cítit podzim, což neomylně naznačuje blížící se začátek topné sezóny. Jak by řekli fanoušci seriálu Hra o trůny, zima se blíží. Ceny energií však zůstávají vysoké, a tak se lidé do budoucna dívají s obavami a touhou na vytápění domácnosti ušetřit bez toho, aby museli navlékat svetry i na gauči.
Hodnoty elektřiny i plynu na burze žene vzhůru spíše strach než skutečný převis poptávky nad nabídkou. V pondělí se dle agentury Bloomberg velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce dostala na 1050 eur (zhruba 25 800 korun) za megawatthodinu (MWh). Během následujících 24 hodin však spadla na ,pouhých‘ 610 eur (15 tisíc korun). V případě burzy Power Exchange Central Europe (PXE) se sídlem v Praze, kam spadá rovněž tuzemský trh, se v jednu chvíli pohybovala rovněž nad hranicí jednoho tisíce eur, přičemž i zde vzápětí významně poklesla. A to dokonce na 550 eur/MWh. Češi každopádně dle indexu Household Energy Price v přepočtu na paritu kupní síly koruny platí za elektřinu nejvíce ze všech Evropanů, a sice 52 centů za kilowatthodinu.
Elektřinu, kterou domácnosti nyní spotřebovávají, dodavatelé dle CNN Prima News zakoupili již dříve a výrazně levněji. Teď však těží ze všeobecné paniky ohledně jejího nedostatku, jelikož zákazníci jsou ochotni zaplatit mnohem více, než kolik činí skutečná hodnota komodity, ,aby na ně zbylo‘.
Není energie jako energie
Během pondělní noci klesla o 20 eur i hodnota zemního plynu na burze v Rotterdamu, která určuje ceny pro zbytek světadílu. To naznačuje, že Evropská unie skutečně podnikne kroky mající zabránit energetické krizi na trzích. Zmíněná opatření budou dle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové zahrnovat oddělení cen elektřiny od cen plynu. Ze Španělska však přišel i návrh na zastropování cen elektřiny pro celou EU nebo zlevnění emisních povolenek.
Hodnotu elektřiny na burze totiž plyn značně ovlivňuje, a to navzdory skutečnosti, že konkrétně u nás se vyrábí z plynu jen zhruba osm procent elektrické energie. Finální účty za ni totiž určuje takzvaná závěrná elektrárna, tedy v našem případě elektřina vyrobená z plynu. Proto se na částkách odráží skutečnost, že v paroplynové elektrárně padnou dvě megawatthodiny plynu na jednu megawatthodinu elektřiny. K tomu se pak ještě připočítává třetina ceny povolenky.
Rusko navíc ve středu ráno zahájilo další plánovanou odstávku plynovodu Nord Stream 1, jenž dopravuje surovinu do sousedního Německa. Údržba má trvat celé tři dny. A protože se s energiemi stále obchoduje v nízkých objemech, panuje mezi experty ohledně dalšího vývoje značná nejistota. „Dovedu si představit, že by se odstávka stala definitivní, což z politických důvodů nemůžeme nikdy vyloučit, a tak by se opět trh zbláznil a ceny by šly zásadním způsobem nahoru,“ sdělil Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií serveru Seznam Zprávy.
Každý den se starým kotlem se počítá
Problém by mohly částečně řešit investice do obnovitelných zdrojů, jelikož vítr a voda či sluneční svit se v přírodě z podstaty vyskytují stále. Tuzemské firmy i obce podobně jako běžné domácnosti více tíhnou k fotovoltaice, výjimkou ale nejsou ani výměny starých kotlů či osvětlení. Podniky a úřady se zároveň více než dříve snaží ušetřit na distribuční složce.
Do popředí se proto v posledních měsících dostává takzvaná flexibilita. Firmy díky ní mohou pronajímat své zdroje energie nebo zařízení a zpeněžit jejich fungování. Některé podniky dokonce vyrábějí elektřinu i pomocí dieselových agregátů, protože náklady na produkci jsou nižší než spotové ceny na trhu. V případě snahy o soběstačnost totiž kilowatthodina vyjde na zhruba osm korun.
K úsporám přistupují obce, podniky či bytové domy kromě levnější výroby elektřiny také výměnou energeticky náročných zařízení za šetrnější varianty. Typickým příkladem jsou v současnosti staré kotle. Rozhoduje přitom hlavně cena, každý den provozu starých atmosférických kotlů je totiž v rozpočtu cítit.
„Pokud je to možné, sahají zákazníci po výměně za moderní kondenzační plynové varianty s výrazně vyšší účinností, které oproti starým zařízením mají i o 30 procent nižší spotřebu. Návratnost je u tohoto řešení vzhledem k současným cenám plynu i necelé dva roky. Investice je tedy pro podnik či bytový dům naprosto smysluplná,“ uvedl Jan Šmíd, obchodní ředitel společnosti MJEnergie.
Vytápění dřevem začíná být opět v kurzu
Vedle výše zmíněného přistupuje řada provozů též k výměně osvětlení, což s relativně malými vstupními náklady dokáže ušetřit ročně i desítky tisíc. Obce zase optimalizují své distribuční sítě a zbavují se kupříkladu naddimenzovaných jističů. Domácnostem má pak pomoci nový ,Úsporný tarif‘ vlády, který by měl mít podobu dotace ze státního rozpočtu směřující přímo k dodavateli energií. Příspěvek od státu částečně sníží účet běžných občanů za elektřinu a plyn. Prozatím se počítá s částkou až 66 miliard korun.
Mnoho lidí ovšem i tak hledá na trhu alternativy k plynovému kotli – někteří se dokonce zbavují nepoužitých zařízení, aby je v novostavbách nahradili například kotli teplovodními, nebo dokonce, a snad i paradoxně, krby na dřevo či uhlí. Návrat českých spotřebitelů k tuhým palivům pro vytápění s sebou nese i rostoucí poptávku po krbových vložkách zajišťujících kompletní ohřev vody v domácnosti. Po těchto teplovodních systémech sahají zejména rodinné domy s minimálními tepelnými ztrátami, a to zhruba v 80 procentech.
„Nárůsty poptávky po systémech vytápění dřevem jsou enormní. Trend je přitom jasný, uživatelé letos více než v minulých letech upřednostňují akumulační teplovodní systémy, zejména pak krby, které jim zajistí vytopení celého objektu včetně vody. U tohoto řešení sledujeme nyní meziroční nárůst poptávky o 30 procent,“ nastínil Michal Geisler, vedoucí obchodu společnosti Hoxter, která se zabývá výrobou teplovodních krbových vložek.
„Bude velmi zajímavé sledovat, jak se nejen kamnářské odvětví vyrovná s očekávaným nárůstem poptávky okolo září a října, ke kterému každoročně dochází. Snažíme se být připravení, ale je otázkou, jestli nárůst poptávky zvládne celý trh,“ dodal.
