VÝROBCI VERSUS MLÉKÁRNY - Budou se i v Česku vylévat hektolitry mléka do kanálu jako před nedávnem v Německu? I to může následovat po setkání vicepremiéra Jiřího Čunka se zástupci zemědělců. „Výkupní ceny mléka totiž padají a chovat dobytek na mléko začíná být ztrátové,“ stěžují si farmáři.
I když kancelář vlády ani ministra pro místní rozvoj, který aktuálně zastupuje premiéra, nechtějí nic potvrdit, farmáři jsou připraveni jednat. Dvě hodiny po poledni se v úterý 12. srpna mají setkat s vicepremiérem vlády Jiřím Čunkem, který zastupuje českého premiéra v době dovolené. Podle výsledků tohoto jednání se budou o den později regionální zástupci Agrární komory rozhodovat, co dál. Jednat chtějí právě o výkupních cenách a dalších podmínkách mléčné produkce.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič ale už varoval, že vládní intervence nedovoluje evropská legislativa. „Žádné dotace nebo limitovaná cena mléka a podobně, nic takového neexistuje,“ vysvětluje ministr.
Žába na prameni: obchodní řetězce Prvovýrobci ovšem znají viníka. „Nejvíc nám vadí postoje velkých obchodních řetězců. Ty mají rabat až 40 procent a dál tlačí na snížení cen od mlékáren. Ty zase tlačí na nás,“ tvrdí předseda zemědělského družstva Krásná Hora na Příbramsku Jiří Zelenka. Producenti navíc upozorňují na fakt, že zatímco výkupní ceny klesají, ceny pro spotřebitele zůstávají stejné. „Nemáme co ztratit, prodávat pod cenou, za kterou vyrábíme, je likvidační,“ říká další farmář z jižních Čech. Reaguje tak na rozhodnutí dominantního zpracovatele mléka na českém trhu. Jihočeská Madeta totiž nabídla zemědělcům za červenec cenu 7,80 koruny za litr mléka. To je o 70 haléřů méně než v červnu. Farmáři upozorňují na další fakta. Díky dražším pohonným hmotám a cenám energií se zvyšují náklady. Odběratelé navíc prodlužují dobu splatnosti za dodávky. „Někteří z nás nedostali zaplaceno ještě za květen a teď se z novin dozvídáme, že za červnové dodávky dostaneme zaplaceno méně, než jsme čekali,“ stěžuje si jeden jihočeský farmář. Na podobné praktiky si už ale hodlá posvítit i antimonopolní úřad. Jeho předseda Martin Pecina chce podle svých slov chování mlékáren prověřit. Prodávat pod náklady je likvidační „Nákladová cena farmářů byla přitom vloni průměrně 8,31 koruny za litr, mlékárnám prodávaly za 8,38 koruny,“ připomíná prezident Agrární komory Jan Veleba. Oznámené snížení výkupních cen tak nepokryje ani náklady. Veleba se proto obává rušení chovů skotu na mléko. „Pro porovnání – vepřové maso můžete dovézt, hovězí můžete dovézt. Dokonce až z Argentiny nebo z Brazílie. Mléko dovézt nemůžete. Čili, když tento proces skončí tak, jak my předpokládáme, tedy že ceny zůstanou, nebudou mít mlékárny surovinu, nebudou mít co dělat. Nevím, jestli si toho nejsou vědomy,“ varuje zpracovatele Veleba. Právě to chce vysvětlit místopředsedovi vlády Jiřímu Čunkovi. „Chceme mu sdělit, v čem je nebezpečí, pokud by nastal úpadek chovu skotu. Chceme domluvit nějaké, aspoň dílčí, podpůrné kroky. Jedním z nich je, aby vláda nesmyslně nerušila dotaci na školní mléko,“ dodává Veleba. Budeme muset mléko dovážet? Podle předsedy komoditní rady pro mléko a skot Agrární komory Pavla Novotného klesly v Česku stavy skotu za posledních dvacet let téměř o 60 procent. Nízké ceny mléka by podle něj snižování počtu dojnic a ostatního skotu urychlily. Ani v loňském roce, kdy po určitou dobu chovatelé dostávali za mléko dobře zaplaceno, nebyla celková rentabilita tohoto odvětví nijak vysoká. V Česku podle Novotného neustále klesá počet držitelů kvót na produkci mléka. Zatímco při zavedení mléčných kvót v roce 2002 mělo licenci přes 3600 tuzemských chovatelů, tak letos v dubnu jich bylo 2586. „Když snižování cen bude pokračovat, počet producentů mléka se dál sníží. Dostaneme se do situace, kdy už ani v mléku nebudeme soběstační,“ dodává Novotný. Mlékárny tvrdí: Ani my nechceme zkrachovat**
Mlékárny se ale brání, že jinak postupovat nemohou. Velké řetězce podle zpracovatelů stlačují ceny neustále dolů. „Průměrný zisk nám klesl na 0,8 procenta,“ stěžuje si jednatel Choceňské mlékárny Petr Marek. A dodává: „Ani my nechceme zkrachovat.“ Za tlakem na mlékárny podle něj ale nejsou pouze obchodní řetězce.
Ve světě se totiž proti loňsku rapidně snížil zájem o sušené mléko, syrovátku či máslo. Právě tyto komodity bylo možné výhodně exportovat. Poptávka ale propadla. Například světová cena tuny sušeného mléka se za poslední pololetí klesla z 3900 na 1900 eur. Situaci ve vývozu navíc dál vyhrocuje silná koruna.
