Ceny podle Evropy

Doplatky léků se přizpůsobí nejlevnějším zemím Evropské unie

Od počátku letošního roku se toho v českých lékárnách poměrně dost změnilo. Byl zaveden regulační poplatek 30 korun, zvýšila se daň z pěti procent na devět. A nejsou to jediné změny, které nás v tomto roce čekají. Vláda určila novou lékovou politiku a nový úhradový systém, jehož důsledky se nyní začínají projevovat. Pacienti mohou lépe využít generické substituce, tedy možnosti zaměnit dražší lék za levnější variantu se stejným účinkem. Postupně se změní také doplatky. Cena každého přípravku se nyní posoudí individuálně a srovná se s cenou v ostatních zemích evropské sedmadvacítky. Farmaceutické firmy však považují nastavené podmínky za nevýhodné nejen pro uvádění nových léků na trh, ale i pro pacienty, kteří zaplatí víc.

VZOREM BUDE RUMUNSKO?

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) postupně prověřuje ceny jednotlivých přípravků v Česku a porovnává je s cenami v zemích takzvaného referenčního koše, což jsou dle vyhlášky „členské státy Evropské unie s paritou kupní síly blízko České republice, které provádí cenovou regulaci přípravků“. Na základě srovnání cen úřad určí úhradu pojišťoven za lék. Rozdíl mezi skutečnou cenou v lékárně doplatí pacient. Nyní SÚKL zahájil prvních 73 řízení u přípravků používaných k léčbě vysokého tlaku a další budou následovat. Prozatím se zvýšila cena u některých přípravků o jednu korunu za tabletu. U nových léků se cena stanovuje podle té nejnižší v celé unii. Podle Radima Petráše, výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), je tato část vyhlášky poměrně problematická. Ztěžuje novým přípravkům vstup na trh a pacientům více provětrá peněženky. „Například v Rumunsku může daný lék nebo jemu podobný stát v přepočtu sto korun. To znamená, že u nás se na něj bude přispívat také sto korun. Takže pokud u nás ten konkrétní lék stojí 150 korun, pacient bude doplácet 50 korun,“ vysvětluje a dodává, že srovnávání s ekonomicky slabšími zeměmi není úplně šťastné. Ministerstvo zdravotnictví je však přesvědčeno, že není nezbytně nutné, aby pacienti více dopláceli. „Možnosti jsou tři. Buď se výrobce přizpůsobí svou cenou a doplatek zůstane stejný, nebo se pacient s lékařem nebo lékárníkem orientuje na jiný lék, který je ze stejné skupiny. Navíc je v zákoně zakotveno 300 skupin, v nichž musí alespoň jeden lék být zcela bez doplatku,“ připomíná mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.

ZLEVNIT JE NEMOŽNÉ

Ovšem farmaceutické firmy odmítají, že existuje větší prostor pro zlevňování. „Ceny energií a surovin se zvyšují, inflace roste, jak může být farmaceutický průmysl jediným kouzelníkem mezi průmyslovými podniky, který tomuto tlaku odolá? Jedině za předpokladu, že zaměstnanci farmaceutických firem začnou nosit do práce peníze,“ říká s nadsázkou Věra Kudynová, mluvčí Zentivy, největší české farmaceutické společnosti. Ta není právě v nejlepším postavení. Český, poněkud nestabilní trh je pro ni klíčový a nová léková politika jí do karet příliš nenahrává. „Situace na trhu se Zentivy v posledních letech jednoznačně negativně dotýká. Stávající reforma má pochopitelně mimo jiné za cíl uvolnit prostředky pro dražší originální léky, které Zentiva nedělá. Ukazuje se, že s danou situací jsou schopny se lépe poprat zahraniční firmy, jež nejsou na českém trhu tak závislé,“ shrnuje Karel Potměšil, analytik společnosti Cyrrus.
Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) před snižováním úhrad varuje. Obává se, že některé firmy nevydrží tlak na nivelizaci cen a opustí český trh. Mohlo by tím dojít k omezení nabídky léků. „Odvozovat úhradu od nejnižší ceny v Evropské unii je pro farmaceutický průmysl likvidační. Nízké úhrady povedou k omezení trhu, snížení dostupnosti zdravotní péče,“ upozorňuje ředitel ČAFF Lumír Kroček. Vyhlídky pacientů ale nejsou tak úplně černé. Podporou takzvaných generických léků však může dojít k částečnému snížení cen. Zlepší se konkurenční prostředí a pacient může na požádání dostat stejný lék od jiného výrobce s nižším doplatkem. „Když se objeví generika, prudce klesá cena originálu,“ ujišťuje Cikrt. Pacient má také garantováno, že alespoň jeden lék z každé skupiny je plně hrazen pojišťovnou. SÚKL tvrdí, že systém veřejného pojištění může díky novému úhradovému systému ušetřit až 578 milionů. Peníze, které takto pojišťovnám zůstanou, by měly být přerozděleny na moderní a často velmi drahé přípravky - na některá vzácná metabolická onemocnění, roztroušenou sklerózu nebo určité typy rakoviny.
V posledních týdnech se vedly dlouhé debaty kolem vlivu regulačních poplatků na trh s léčivy. Vláda představila výsledky, které ukazují snížení spotřeby léků kolem patnácti procent. Jenže čísla jsou ovlivněna předzásobením a nyní se vrací do normálu. „V posledním čtvrtletí roku 2007 vzrostl objem prodaných balení v meziročním srovnání o deset procent a obrat pak o pětinu. O deset procent směrem dolů se změnil počet prodaných balení v lednu 2008, kdy začala platit stávající reforma zdravotnictví. Počet prodaných balení se tak blíží prvnímu čtvrtletí roku 2006, kdy trh zaznamenal pokles prodejů o desetinu,“ říká Potměšil, jenž se opírá o data mezinárodní organizace IMS Health. Struktura prodávaných léků se ale podstatně změnila. Lidé si levné léky kupují sami. Nechat si napsat předpis se jim totiž vůbec nevyplatí.

BOX (rozhovor): Radim Petráš
Největší problém? Padělky

Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS) před několika dny změnila svůj název na Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Podle jejího vedení nový název lépe odpovídá záměrům instituce. „Zasazujeme se o to, aby zde byla co nejvyšší dostupnost inovativních léků. Chceme umožnit dostupnost léku nejen fyzickou, ale také ekonomickou. Aby v míře, jakou si systém může dovolit, na lék přispívaly i pojišťovny,“ říká výkonný ředitel asociace Radim Petráš.

EURO: Kolik sdružujete členů? PETRÁŠ: Našimi členy je 30 společností. Obsáhnou přes polovinu obratu léků v České republice. Ještě tu ale stojí 45 procent, o které se dělí dalších 270 firem. Podle údajů organizace IMS Health zde prodává léky kolem 300 společností.

EURO: Jak dlouho trvá, než se nový lék dostane na trh? PETRÁŠ: Trvá to celkem deset dvanáct let. Vývoj stojí kolem miliardy dolarů a je nesmírně riskantní. Většina léků zemře cestou, během klinických zkoušek. Proces začíná deseti tisíci chemických látek, které by teoreticky mohly sloužit k léčbě. Potvrdí se to přibližně u dvaceti z nich a deset pak vstoupí do klinické etapy, která trvá sedm osm let. Pak se ještě lék rok dva schvaluje. Celý proces se prodloužil. Žádná společnost s vlastním výzkumem, pokud má pochybnosti, neváhá projekt pozastavit a nezáleží, kolik stál.

EURO: Kolik takových přípravků se ročně dostane na světě na trh? PETRÁŠ: Bohužel pro pacienty čím dál méně. Před patnácti lety se uvedlo tak 40 za rok, dnes je to s bídou polovina. Výzkum je čím dál tím dražší. Firmy také hledí na to, aby nový lék byl významně účinnější nebo bezpečnější než stávající terapie. Jsou případy, kdy firma zastaví vývoj nového přípravku ne proto, že by byl neúčinný, ale že není o tolik lepší, jak se od něj čekalo. Naštěstí se dnes registruje většina inovativních léků u centrálního úřadu - Evropské lékové agentury (EMEA), která dohlíží nad celou unii. Když povolí registraci, je platná v celé sedmadvacítce členských zemí.

EURO: S jakými největšími problémy se dnes farmaceutické firmy potýkají? PETRÁŠ: Objevil se nový problém, který se naštěstí nás a Evropské unie zatím tolik nedotýká. Jsou to padělky. Dříve byly doménou nevyspělých zemí v Asii a Africe. Objevují se tu ve velké míře napodobeniny těch nejznámějších léků. Údajně je v tom sůl, omítka a podobně. Umí velmi dobře imitovat obaly. Tento jev se v posledních letech začíná objevovat masově a velmi znepokojuje Evropskou komisi i SÚKL. Ten už udělal razie v některých tržnicích u nás, v lékárnách se naštěstí nic takového neobjevilo. Většinou jde o léky na poruchu erekce nebo proti obezitě. Je to velký problém. Tady už jde opravdu o život.

POJMY Originální lék – nový, původně vyvinutý přípravek. Výrobci, který financuje vývoj nového léčiva, přísluší patentová ochrana, která má zaručit návratnost vložených investic.
Generický lék - ekvivalent originálních léčivých přípravků, které mohou přijít na trh po exspiraci patentové ochrany. Obsahují stejnou účinnou látku, odpovídají stejným náročným pravidlům při vývoji, výrobě a posuzování bezpečnosti a mají stejnou kvalitu, bezpečnost a účinnost jako originální značkové léky. Degresivní marže – čím je lék dražší, tím menší je marže výrobce (například: lék za 150 korun bude mít marži kolem 30 procent, přípravek za pět tisíc korun jen 10 procent). Referenční koš – země Evropské unie určené vyhláškou, se kterými Česká republika porovnává ceny léků (Estonsko, Francie, Itálie, Litva, Maďarsko, Portugalsko, Řecko a Španělsko).

TABULKA: Druzí za Islandem Srovnání spotřeby léčiv na jednoho obyvatele ve vybraných zemích v roce 2005 (přepočet na paritu kupní síly)*

Slovensko 242
Nizozemí 281
Portugalsko 285 Španělsko 314
UK 322
Německo 324
Finsko 333
Dánsko 352
Švédsko 354
Maďarsko 362 Itálie 377
Norsko 403
Francie 431
Česká republika 449
Island 517
Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, OECD Health Data
Poznámka: Průměrný Čech ročně nakoupí léky za 449 jednotek (fiktivní měny)

(Samostatný box s grafem a textem pod ním)
GRAF: Vývoj českého farmaceutického trhu v letech 2001 až 2007
…

OBĚTÍ POLITIKY. Graf zaznamenává změny, které na trhu proběhly. Ukazuje procentuální nárůst nebo pokles ceny a prodejnosti léků. Vývoj českého farmaceutický trhu je silně ovlivněn vládní politikou. Nejviditelnější změny se staly v letech 2005 a 2006, kdy do ministerského křesla usedl David Rath. „Na trhu se negativně projevila opatření předchozí vlády, na která lékaři museli reagovat omezením předepisování léčiv,“ vysvětluje Karel Potměšil, analytik společnosti Cyrrus. V roce 2007 opět nastal růst. Obrat vzrostl na 44 miliard korun, meziročně narostl přes jedenáct procent. „Celkově lze poslední dva tři roky charakterizovat značnou nejistotou a výkyvy. Další vývoj trhu tak bude záviset především na tom, zda se politici nějak dohodnou ohledně financování zdravotní péče včetně léků a trh dostane možnost se stabilizovat, nebo se opět změní státní politika v této oblasti, a i v příštích letech budou pokračovat pokusy řešit daný problém jinými způsoby, které trh opět poznamenají nejistotou ohledně dalšího vývoje,“ uzavírá Potměšil.