Snížení těžby ropy v členských státech Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) pravděpodobně povede ke snížení celosvětových zásob této suroviny. To by se podle agentury Reuters mohlo následně projevit ve formě dalšího zvýšení cen ropných produktů. Už v pondělí večer přitom stál barel černomořského Brentu podle Trading Economics zhruba 86,3 dolaru. Oproti loňskému srpnu je to stále o téměř devět procent méně, v porovnání s letošním červencem však jde zhruba o desetinové navýšení.
„Cena ropy setrvale roste už sedm týdnů, jedná se o nejdelší růstovou řadu od počátku minulého roku. Situace je důsledkem rekordní poptávky po ropě a sešněrované nabídky. Organizace OPEC těží nejméně ropy od roku 2021, kdy se nabídka stále ještě vzpamatovávala z koronavirového propadu. Saúdská Arábie a Rusko navíc omezují dobrovolně těžbu a dle plánu bude toto opatření pokračovat také v průběhu září,“ okomentoval situaci analytik Jiří Tyleček ze společnosti XTB.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) uvedla, že pokud budou zachovány současné cíle OPECu, zásoby ropy by se ve třetím čtvrtletí mohly snižovat o 2,2 milionu barelů denně, respektive o 1,2 milionu v kvartálu čtvrtém. „Existuje tedy riziko, že její ceny se budou v nejbližších měsících nadále zvyšovat,“ napsali zástupci IEA ve své měsíční zprávě.
Ceny paliv atakují letošní maxima
OPEC a jeho spojenci (OPEC+) začali koncem loňska omezovat dodávky, aby došlo k posílení celého trhu a ke zvýšení prodejní ceny. Jednotlivé státy se přitom letos v červnu dohodly, že prodlouží toto opatření až do roku 2024. V červenci se tak celosvětová nabídka ropy propadla o 910 tisíc barelů denně, což způsobil třeba prudký pokles saúdské produkce.
IEA očekává, že letos poptávka po ropě vzroste o zhruba 2,2 milionu barelů denně na přibližně 102,2 milionu. Může za to především velký zájem o leteckou dopravu během léta, vyšší spotřeba ropy kvůli výrobě energie a rostoucí petrochemické odvětví v Číně.
Hodnota černého zlata je přitom primárním faktorem pro vývoj cen pohonných hmot. Litr benzínu Natural 95 byl v Česku koncem uplynulého týdne k sehnání v průměru za 37,19 koruny, nafta stála 39,38 koruny.
Za aktuálním zdražením paliv ale stojí také rostoucí marže rafinérií a jejich údržba v letních měsících. Kombinace všech těchto faktorů pak podle Tylečka způsobila, že se ceny benzínu i nafty na burze v Rotterdamu nyní pohybují nad 900 dolary za tunu, což je částka dosahující letošních maxim.
„Výhled vývoje cen paliv není pro spotřebitele příliš pozitivní. Nejvyšší růst je sice za námi, ale na čerpacích stanicích se stále naplno neprojevil červencový cenový skok. Přesto v následujících měsících nečekám výrazné zdražení. Vývoj americké ekonomicky sice pozitivně překvapuje, poněkud nejistá situace však panuje v Číně, která je největším světovým dovozcem ropy. Nepřekvapilo by mě tedy, pokud se budou ceny benzínu a nafty pohybovat v blízkosti současných úrovní,“ doplnil analytik.
Příští rok má být situace lepší
Už v příštím roce experti IEA očekávají prudké zpomalení růstu poptávky na jeden milion barelů denně. Způsobit to mají hlavně nepříznivé makroekonomické podmínky, rostoucí počet elektrických vozidel a skutečnost, že postpandemickému zotavení už dochází dech. „Očekáváme tedy, že nárůst spotřeby ropy se výrazně zpomalí,“ shrnula ve své zprávě IEA.
V důsledku všech těchto faktorů organizace snížila prognózu růstu poptávky pro příští rok o 150 tisíc barelů denně. „Globální ekonomický výhled zůstává komplikovaný, a to hlavně kvůli prudce rostoucím úrokovým sazbám a přísnějším podmínkám bankovních úvěrů,“ odhadla IEA. OPEC přitom stále počítá s tím, že zájem o tuto strategickou surovinu v roce 2024 vzroste denně o zhruba 2,25 milionu barelů.
