Analytici rakouské banky Erste tvrdí, že nynější krize v arabském světě a klesající vývoj ropy není v cenách této suroviny dostatečně započítán.
Foto: Profimedia.cz
Ceny ropy kvůli eskalaci bojů v Libyi zase začala stoupat. Americká ropa se v New Yorku prodává za necelých 105 dolarů za barel. Evropská ropa typu Brent se vyšplhala nad 116 dolarů za barel. To je ale pořád málo, tvrdí analytici rakouské banky Erste. V těchto cenách nejsou dostatečně započítána rizika, že se politická nestabilita ve velkém rozšíří i do dalších ropných států na Středním východě.
Situace v Íránu, který těží přes čtyři miliony barelů denně, se podle analytiků Erste zhoršuje. Dominový efekt, který začal v Tunisku a svrhnul prezidenta i v Egyptě, se může promítnout i v ropných monarchiích kolem Perského zálivu. Nelze prý podceňovat skryté sociální pnutí vyvolané vysokou nezaměstnaností, růstem cen potravin a rozevírajícími se nůžkami mezi chudými a bohatými.
Není vyloučeno, že nepokoje zasáhnou i dosud stabilní Saúdskou Arábii, která byla loni druhým největším producentem ropy na světě. Král Abdulláh je ve špatném zdravotním stavu a jeho následník je velmi nepopulární. Proto by střídání v čele monarchie mohly některé skupiny obyvatel využít jako dobrý okamžik pro protesty. Jako sociální dynamit může působit nezaměstnanost mladých ve věku 20 až 24 let, která dosahuje 42 procent, domnívají se autoři studie.
Otázky panují i kolem schopností Saúdské Arábie dlouhodobě zvýšit těžbu ropy a nahradit tak výpadky ze zemí zmítaných krizí. Přitom saúdská záložní kapacita vždy sloužila jako určitá pojistka, že těžba bude schopná uspokojit poptávku.
Jenže i krátký výpadek těžby v Libyi a Alžírsku by saúdskou záložní kapacitu vyčerpalo, spočítali analytici Erste. Zároveň připomínají, že libyjská ropa má menší obsah síry než saúdská surovina, takže ji nelze snadno nahradit. Nedá se přitom čekat, že by Saúdská Arábie byla schopná těžit více než 12 milionů barelů za den. V nedávné minulosti království mělo problémy dodržovat stanovené těžební cíle, což by mohlo ukazovat na strukturální problémy v tamní těžbě ropy.
Ceny ropy bude do budoucna zvyšovat i větší spotřeba této suroviny v producentských státech. Řada z producentských zemí už delší dobu nezvyšují vývoz. Jak roste domácí poptávka, bude na export zbývat méně suroviny. Ani tento postupný pokles vývozu ropy není v cenách podle studie Erste započítán. Přitom v situaci, kdy se tenčí zásoby ropy ve skladech a kvůli krizi v některých zemích klesá volná záložní kapacita, je svět velmi blízko scénáře z roku 2008. Tehdy cena ropy vyšplhala na rekordních 154 dolarů za barel.
