Není to tak dávno, co internet a televizi zaplavily zprávy o tom, že ropný trh postihl jev dosud nevídaný – totiž že ceny černého zlata klesly do záporných hodnot. Prodávající tehdy nejen že za svoji ropu nic nedostali, ale navíc ještě museli platit velkoodběratelům za to, aby si ji od nich vůbec vzali a uskladnili, než jí zase bude potřeba.
Tenkrát se psala druhá polovina dubna roku 2020 a celý svět byl na prahu největší krize za posledních 90 let. Nyní je však situace spíše opačná. Ne snad, že by se ekonomika z probíhající pandemie již zotavila, nicméně náznaky toho, že by v dohledné době mohlo být zase o něco lépe, tu jsou. Tedy alespoň z globálního hlediska.
Počty oočkovaných každým dnem rostou. Například ve Spojených státech amerických bylo podle informací zpravodajské agentury Bloomberg k poslednímu únorovému dni rozdáno už 72 milionů dávek, přičemž jen během minulého týdne jich tamní lékaři stihli podat v průběhu 1,74 milionu za každých 24 hodin. Z populace čítající zhruba 330 milionů obyvatel je aktuálně plně naočkovaných už přibližně 13,5 procenta lidí, jak uvádí deník NY Times.
Právě tato skutečnost dává podle CNN investorům důvod k optimismu. Pokud se podaří současný trend v distribuci protikoronavirových vakcín udržet i nadále, mohla by se řada z těch nejvíce postižených odvětví – zejména pak odvětví cestovního ruchu – rychle vzchopit a opět začít fungovat na plné obrátky.
Že takový scénář nemusí být realitě nijak vzdálený, naznačil během uplynulého týdne třeba šéf americké společnosti Royal Caribbean Richard Fain. Jeho firma provozuje desítky obřích výletních lodí, s nimiž se plaví, respektive plavila, po celém světě. Jenže podobně jako v případě ostatních poskytovatelů výletních plaveb i v Royal Caribbean nyní doplácejí na aktuální opatření vydané americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), podle něhož je pořádání této konkrétní volnočasové činnosti na území USA dočasně zakázáno. Pozitivem každopádně je, že i když se turisté na palubu jejich luxusních plavidel nejspíš ještě několik týdnů či měsíců nedostanou, zájem o plavby je enormní a přichází i z řad starší, tedy v kontextu covidu rizikovější skupiny lidí.
Právě na tuto takzvanou zadržovanou poptávku investoři v souvislosti s vývojem cen na ropných trzích poukazují. Jakmile se dotčená odvětví znovu rozjedou, bude podle nich po černém zlatě opět velká sháňka, což se odrazí rovněž na jeho hodnotě.
Čtvrtek definitivně rozhodne
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) během února poprvé od loňského června svoji produkci snížila. Konkrétně o 870 tisíc barelů denně, na současných 24,89 milionů barelů. Už nyní se ale otevřeně spekuluje, že těžba strategické suroviny v dohledné době znovu vzroste.
Takto se vyvíjí cena severomořské ropy BrentDefinitivní odpověď budou trhy znát až ve čtvrtek. Na tento den si členové OPECu a jejich spojenci, tedy skupiny známé spíše jako OPEC+, naplánovali společné jednání. Řada analytiků oslovených zpravodajským serverem CNN se však shoduje, že navýšení produkce je de facto hotovou záležitostí. A to kvůli její aktuálně vysoké ceně, která se v případě severomořské ropy Brent pohybuje na úrovni kolem 65 dolarů za barel, i několika dalším objektivním důvodům.
Více vyprodukovaných barelů pomůže zemím jako Saúdská Arábie k vyrovnání deficitu státních rozpočtů. Právě tržby z prodeje černého zlata jsou pro ně v tomto ohledu klíčové. Navíc pokud tak neučiní, dá se předpokládat, že to místo nich udělají jiné země, například USA. V neposlední řadě tím ale z dlouhodobého hlediska ochrání sami sebe – aktuální cena benzínu na čerpacích stanicích ve Spojených státech dosahuje podle údajů Americké automobilové asociace (AAA) hodnoty 2,72 dolaru za galon (zhruba 59 korun), přičemž pokud by měla překročit hranici tří, uspíšil by se proces přechodu tamních řidičů z konvenčních automobilů na vozy poháněné elektřinou.
„Jestli ropa vystřelí k extrémním úrovním, začne to hrát do karet obnovitelným zdrojům a poptávka po ropě tak poklesne,“ domnívá se analytik společnosti Rabobank Ryan Fitzmaurice.
Ekonomové se neshodnou
Z hlediska udržitelnosti a ochrany životního prostředí by takový vývoj byl snad pozitivní, určitě však není v souladu s hlavním zájmem těžařských společností. „Cena ropy je rozhodně vysoká,“ uvedl nejmenovaný zdroj s blízkými vazbami na OPEC+ pro zpravodajskou agenturu Reuters. „Aby ceny ochladly, je potřeba víc ropy. Zvýšení těžby o 500 tisíc barelů denně od začátku dubna se jeví jako celkem dobrá možnost.“
CNN s odvoláním na stratégy Bank of America dodává, že očekávaný nárůst dodávek během druhého letošního kvartálu by mohl být ještě o něco vyšší, konkrétně hovoří až o 1,3 milionu barelů. Najdou se nicméně i tací, kteří naopak s žádným navyšováním produkce nepočítají.
„Očekáváme, že OPEC+ bude i nadále utahovat nabídku ropy na trhu a její uvolnění přijde až ve druhé polovině roku,“ řekl redakci Euro.cz ekonom Komerční Banky František Táborský. „Zásadní změnu ale neočekáváme vzhledem k uvolnění sankcí na Írán, který ve stejném období obnoví svoji nabídku, a snaze OPEC+ udržet cenu ropy pod úrovní, ze které by profitovali američtí těžaři ropné břidlice,“ doplňuje.
Aktuálně vyšší ceny černého zlata se tak podle Táborského dají považovat za dočasnou záležitost: „Poptávka po ropě by měla dále růst s oživením globální ekonomiky a pokračující vakcinací, předcovidových úrovní by však měla dosáhnout až v roce příštím. Cena ropy by se tak i přes aktuální vysokou volatilitu měla vrátit k úrovni 60 dolarů za barel a ve druhé polovině roku klesnout zpět k pětapadesáti.“
