Státem vlastněný správce elektrizační soustavy platí 100 milionů korun ročně soukromé firmě za služby projektantů na základě zakázky z roku 2014, která byla zadána s využitím výjimky podle tehdy platného zákona o veřejných zakázkách.
Energetická společnost ČEPS je na první pohled poměrně neznámá a nenápadná, pokud zrovna nestojíte pod mohutnými stožáry páteřní přenosové sítě. Jenže ČEPS, to nejsou jen „dráty“ pod velmi vysokým napětím. Také je to podnik, který každý rok nakoupí služby od elektrárenských společností za šest miliard korun a další zhruba čtyři miliardy investuje do obnovy a rozvoje přenosové soustavy.
Jakmile státem vlastněný podnik rozděluje miliardové zakázky, vstupují do hry logicky zájmy soukromých podnikatelských skupin. Je celkem předvídatelné, že systémové a podpůrné služby nakupuje ČEPS hlavně u největších vlastníků elektráren na českém území. Méně známá je závislost provozovatele přenosové soustavy na firmách ze skupiny EP Industries, které dominují ve výstavbě a údržbě elektrické sítě.
Při pátrání po vazbách ČEPS na soukromé firmy narazil týdeník Euro na „třináctou komnatu“, kterou je smlouva o pronajímání služeb projektantů. Za tuto službu platí ČEPS českobudějovické firmě Egem částku 100 milionů korun ročně. Právě teď se hraje o to, zda ČEPS zmíněnou smlouvu prodlouží, nebo ji nechá doběhnout a pořídí si vlastní tým projektantů.
Odborníci k nezaplacení
Kontroverzní smlouvu uzavřel ČEPS ještě za éry bývalého generálního ředitele Vladimíra Tošovského v prosinci roku 2014. Tedy nikoli přímo ČEPS, ale jeho dceřiná firma ČEPS Invest. Smlouva platí do konce příštího roku a hemží se to v ní archaicky znějícími slovy pacht, pachtovné a propachtovatel. Tím je výše zmíněný Egem, který vlastnicky patří do skupiny EP Industries. Jejími hlavními akcionáři jsou byznysmeni Daniel Křetínský a Peter Korbačka.
Skromné zmínky o pachtu projektantů se objevují ve výročních zprávách společnosti ČEPS. Redakci týdeníku Euro se podařilo získat celou smlouvu. Vyplývá z ní, že za pronájem 17 odborníků platí ČEPS rovných 100 milionů korun za rok – a mzdy samotných projektantů k tomu. Za každé porušení smlouvy, mezi něž patří třeba i přetahování těchto projektantů do řad vlastních zaměstnanců, hrozí pokuty v řádu milionů korun.
Přečtěte si komentář: Česká energetika bez šťávy
Českobudějovický podnik Egem současně získává konkurenční výhodu, protože kromě projektantských služeb je i největším hráčem v oboru výstavby a modernizace sítí velmi vysokého napětí. V posledních deseti letech roste jako z vody.
V roce 2007, tedy ještě pod původními vlastníky, vykázal tržby 697 milionů korun a čistý zisk 79 milionů. V lednu 2008 jej odkoupila finanční skupina J&T a později přes mezidobí v holdingu EPH doputoval pod křídla EP Industries. Rekord představuje rok 2011, kdy Egem utržil tři miliardy korun a čistý zisk se vyšplhal na 385 milionů.
Prodlužovat nebudeme
Současné vedení společnosti ČEPS i dceřiné ČEPS Invest má ke smlouvě výhrady a chce s ní skoncovat, jakmile to bude možné. „Vedla se v průběhu času řada obchodních jednání se snahou o úpravu parametrů smlouvy, avšak k dohodě nedošlo. O prodloužení smlouvy za horizont 31. prosince 2019 neuvažujeme,“ uvedla mluvčí společnosti Hana Klímová.
Dceřiný podnik ČEPS Invest postupně nabírá nové zaměstnance s cílem pokrýt co největší část projekční kapacity z vlastních zdrojů. „Kapacitu nad rámec interních zdrojů pak bude společnost pokrývat vhodnou formou v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ dodává mluvčí Klímová. Sporná zakázka z roku 2014 totiž byla zadána s využitím výjimky podle tehdy platného zákona o veřejných zakázkách.
Podle dobře informovaných zdrojů týdeníku Euro však není vedení ČEPS v této věci jednotné. Manažer Jakub Skavroň, který se stal členem představenstva ČEPS na počátku června, kritizuje své kolegy i vedení ČEPS Invest za pasivní přístup. Reálně prý hrozí, že správce páteřní přenosové sítě bude i po roce 2020 závislý na využívání služeb externích dodavatelů - včetně firem ze skupiny okolo miliardáře Daniela Křetínského. Pro něj sice Skavroň v minulosti pracoval jako šéf fúzí a akvizic, ale nyní spolu mají napjaté vztahy.
Přečtěte si také:
Německu chybí nové elektrické dráty. Po roce 2022 hrozí kolaps sítě
Skavroň se ocitl ve značně nepřátelském prostředí, kde musí čelit početní přesile jinak naladěných manažerů. Další popis reálií se liší v závislosti na tom, kdo je interpretuje. Někteří mají Skavroně za rozmařilého frajírka, který rozhazuje firemní peníze za rekonstrukci své kanceláře a poradenské služby. Jiní ho považují bezmála za hrdinu, který se snaží vytrhnout ČEPS z nezdravých byznysových a vlivových vazeb. Názor nechť si každý čtenář udělá sám.
Baterie jen pro vyvolené
Druhou oblastí, kde je ČEPS pod tlakem různých zájmových skupin, je nákup systémových služeb. V praxi se jedná o udržování správného napětí a frekvence v přenosové soustavě, vyrovnávání odchylek mezi výrobou a spotřebou elektřiny i nabídku záložních zdrojů pro krizové situace. Tyto služby vycházejí zhruba na šest miliard korun ročně.
Obecně lze říci, že na tomto hřišti se zde hraje férově. ČEPS vypisuje každý rok výběrová řízení, ve kterých uspějí zájemci s nejlepší nabídnutou cenou. Například letos zajišťuje ČEZ včetně dceřiných firem 36 procent těchto služeb, mezi další velké dodavatele patří Alpiq Generation, Sokolovská uhelná a velké teplárenské podniky.
O kontroverzní podmínce ČEPS čtěte více:
Jen pro vyvolené: na stabilizaci sítě vydělají majitelé uhelných elektráren
Značné kontroverze však vyvolalo rozhodnutí šéfů ČEPS, kteří se na počátku letošního roku rozhodli otevřít trh pro majitele velkokapacitních baterií - avšak jen pro vyvolené. Baterie budou muset být funkčně propojeny s provozem větší uhelné nebo plynové elektrárny, případně teplárny. Není tedy těžké uhodnout, které energetické skupiny mají z takového rozhodnutí největší prospěch. Takový požadavek je navíc v evropském i světovém měřítku výjimečný.
Tošovský, Johanes, Kulich
Pro pochopení příběhu se vyplatí malé ohlédnutí do historie. ČEPS jako samostatný provozovatel přenosové soustavy funguje teprve od roku 1999. Do podzimu roku 2003 tuto společnost stoprocentně vlastnil ČEZ, poté ji převzal stát zastoupený ministerstvem průmyslu a obchodu. Čistý zisk ČEPS kolísá okolo dvou miliard korun ročně a v posledních letech vyplácí do státního rozpočtu dividendu v řádu vyšších stovek milionů korun.
Za dlouhé éry bývalého generálního ředitele Vladimíra Tošovského fungoval ČEPS poměrně nezávisle a občas míval i expanzivní choutky. Svého času chtěl koupit východoněmeckou přenosovou síť 50Hertz i českého provozovatele páteřních plynovodů Net4Gas, ale obojí skončilo jen ve fázi úmyslu. Tošovský po vzoru Martina Romana budoval vlastní síť vazeb a například všemocné šéfce kanceláře expremiéra Petra Nečase Janě Nagyové neváhal koupit kabelku Dior za 180 tisíc korun.
Lobbisté kolem společnosti ČEPS poletovali jako můry okolo svítící lampy. Hlavní slovo zde dlouhé roky měl vlivný zákulisní hráč Vladimír Johanes. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban ho v roce 2004 dosadil do dozorčí rady, kde Johanes vydržel téměř deset let. V radě skončil až po nástupu Sobotkovy vlády v únoru 2014, určitý vliv si však v ČEPS udržuje dodnes.
Lov posledních partyzánů. Babišově čistce stále odolává Beneš
Tošovský ve funkci vydržel také bezmála deset let, odvolán byl v březnu 2016. Vyhazov údajně prosadil premiér Bohuslav Sobotka osobně nebo jeho nejbližší okolí. Novým šéfem společnosti ČEPS se stal poněkud nevýrazný exmanažer firem ze Skupiny ČEZ Jan Kalina. Pozici místopředsedy představenstva obsadil mediální a marketingový expert ČSSD Vítězslav Kulich.
Zatímco Kulich byl na přání Babišovy vlády sesazen z funkce již v lednu, Kalina se zatím ve funkci drží. Kritici mu vyčítají, že má stále až příliš blízko ke svému bývalému zaměstnavateli a že fakticky znovu začlenil ČEPS pod křídla bývalé matky - Skupiny ČEZ.
Souboj titánů
Zdroje týdeníku Euro tvrdí, že odvolání Kaliny je jen otázkou času. Signálem, že se něco chystá, mohou být i nedávné změny v dozorčí radě společnosti ČEPS.
O křeslo přišly dvě bývalé náměstkyně ministra průmyslu Lenka Kovačovská a Pavla Sluková. Napětí houstne před každým jednáním dozorčí rady, kdy se zpravidla vyrojí „zaručené“ zprávy o personální obměně představenstva.
Samozřejmě, hraje se zde o to, zda lidé blízcí Andreji Babišovi ovládnou další státem kontrolovaný podnik. Ale aby to nebylo tak jednoduché, hraje se zde i o to, jak silný vliv si v ČEPS udrží šéf ČEZ Daniel Beneš a miliardář Daniel Křetínský. Tak se pohodlně usaďte, připravte si láhev dobře vychlazeného vína či piva, zápas o ČEPS se blíží. Bude to skutečný souboj titánů.
Dále čtěte:
