Rozvoj alternativních zdrojů energie v Německu vytváří tlak na zvýšení kapacity a kvality domácí přenosové sítě. Ta potřebuje zásadní přestavbu, řekl včera agentuře Mediafax předseda představenstva jejího výhradního provozovatele ČEPS Vladimír Tošovský.
Foto: Profimedia.cz
„Německo, které dominuje na evropském trhu s elektřinou, v následujících letech plánuje zastavit provoz dalších jaderných elektráren. Místo nich chce do roku 2050 navýšit výkon větrných a fotovoltaických elektráren až na 120 000 megawatt. To pro českou přenosovou síť v její stávající podobě představuje riziko,“ uvedl Tošovský.
ČEPS podle něj přenosovou soustavu průběžně posiluje. „V případě enormního nárůstu objemu elektrické energie z alternativních zdrojů bychom ale byli nuceni přistoupit k razantnějším opatřením, která by síť ochránily před kaskádovými výpadky s extrémními následky,“ upozornil Tošovský.
Přes českou přenosovou síť se přelévá elektřina, kterou zejména německé větrné elektrárny vyrábějí pro balkánské země. Pokud větrníky nárazově vyrobí proudu víc, než je síť schopná přenést, může stejně jako v průběhu celého loňského prosince docházet k přetížení sítě. To by mohlo vést až k jejímu úplnému výpadku, označovanému jako blackout. Tomu chce ČEPS zabránit.
K situaci dochází proto, že vyrobený objem elektřiny z alternativních zdrojů energie, jakými jsou solární nebo větrné elektrárny, může velmi výrazně kolísat. V případě fotovoltaických elektráren ovlivňuje jejich výkon to, zda svítí či nesvítí slunce a v případě větrných elektráren může jejich výkon nárazově zvýšit prudký vítr, jak se stalo koncem roku na severu Německa. “Problém obnovitelných zdrojů je v tom, že výroba elektřiny z jejich zdrojů se nedá regulovat. Větrníky vyrábějí, když fouká vítr, neřídí se spotřebou,“ potvrdil Tošovský. Situaci se stabilním výkonem dodávek elektřiny navíc zhorší i odstavení německých jaderných elektráren.
„Zvažujeme stavbu transformátorů, které by zvedaly odpor protékající energii,“ řekl Tošovský. Transformátory by českou přenosovou síť uchránily před nejhoršími následky okamžitého přetížení. Tošovský odhadl investici do vybudování transformační sítě na dvě miliardy korun, které by si ČEPS musel vypůjčit. „Navíc je potřeba mezistátní dohoda o budování transformátorů,“ naznačil Tošovský. „Pokud by jejich síť vybudovaly všechny státy v regionu, jejich účinnost by se vzájemně vynulovala.“
ČEPS má v úmyslu iniciovat dohodu s ostatními evropskými provozovateli přenosových soustav, která by zaručila zvýšení jejich odolnosti před neočekávaným kritickým přetížením. Polsko, které se v oblasti energetiky potýká s podobnými problémy jako Česká republika, přitom minulý týden ohlásilo, že během dvou až tří let začne síť transformátorů budovat. Proti tomu se nicméně postavil premiér Petr Nečas. Česko podle něj nebude budovat zařízení, které by umožnilo odpojit českou elektrickou síť od té německé sítě. Budoucnost vidí v posilování stávající soustavy.
