Téměř všichni podnikatelé pociťují nejistotu. Tučná léta a v porevolučním byznysu mizivé zkušenosti s příletem takzvané černé labutě, tedy zcela neočekávané události s dopadem na celou společnost (předchozí, vlastně cyklické ekonomické zpomalení počítat nemůžeme), vytěsnily z hlav podnikatelů i živnostníků katastrofické scénáře. I ti úspěšní, kteří obavy nevytrubují nahlas, je v přátelském rozhovoru přiznají.
Je zjevné, že podnikatelů, kteří v blízké budoucnosti nebudou žádnou pomoc potřebovat, bude jak příslovečných bílých vran. Jaké jsou tedy největší starosti tuzemských podnikatelů a kde naopak spatřují naději? Kde je role státu a co by měl udělat pro oživení ekonomiky? Nejen to zjišťoval průzkum platformy Bezones sdružující přes sedm tisíc firem.
Zákazníci, nebo smrt
Z výzkumu je zjevné, že to není jen chování státu, které v podnikatelích vzbuzuje ty největší obavy. Téměř polovina respondentů se strachuje, že přijde o zákazníky, případně jich bude mít podstatně méně. Přesto je podle více než čtvrtiny dotazovaných (28 procent) tím negativním faktorem stát, protože nastavuje vysokou hladinu daňového zatížení. A až 14 procent respondentů vidí stát jako hlavního viníka, protože podle nich neposkytuje firmám v nynější době dostatečnou podporu.
Naopak nedostatek vhodných zaměstnanců je nejpalčivějším problémem jen pro sedm procent respondentů a nesnadný přístup k financování je prvořadým problémem pouze pro tři procenta z nich (graf 1).
Pomoc, chaos, selhání
Pohled respondentů na pomoc státu se podstatně liší. Na druhé straně lze říci, že z toho státní aparát nevychází úplně tragicky. Více než třetina respondentů se domnívá, že stát pomohl, i když by to mohlo být lepší, 21 procent dotazovaných vnímá státní pomoc jako chaotickou, nicméně přiznávají, že jim úředníci pomocnou ruku přece jen podávají, a 14 procent respondentů se dokonce domnívá, že stát opravdu (vlastně bez výhrad) pomáhá. Přesto je zde relativně velká skupina dotazovaných firem (29 procent), kde si myslí, že stát při pomoci naprosto selhal (graf 2).
Ulevit a podpořit
Daňové úlevy a podpora zaměstnanosti.
To jsou dva druhy pomoci, které k firmám dorazily a jež v uplynulých měsících vnímali podnikatelé jako nejdůležitější.
Respondenti považují takovou pomoc za nejúčinnější téměř shodně – jako nevhodnější formu podpory ji ohodnotilo vždy kolem 40 procent z nich.
Naopak další pomoc jako úvěrové či dotační programy oceňuje jako nejlepší sedm, respektive šest procent respondentů. Další podporu ve formě úlev pak jako nejvhodnější vnímá již mizivé procento dotazovaných (graf 3).
Dost bylo kurzarbeitu?
Zatímco v uplynulých měsících byl kurzarbeit jedním ze dvou nástrojů, který podnikatelům zjevně nejvíce pomohl, nyní by se mu už nemělo věnovat tolik pozornosti - jen 16 procent dotázaných si myslí, že by hlavní prioritou státu mělo být v něm pokračovat. Naopak by stát měl podle 38 procent oslovených firem pomáhat formou daňových úlev a téměř třetina dotázaných si také myslí, že by nejvíce pomohlo, kdyby stát snížil byrokratickou a administrativní zátěž. A 14 procent dotazovaných by v první řadě uvítalo nabídku státem zaručených výhodně úročených úvěrů (graf 4).
Ani investice, ani plošná podpora
Firmy státu doporučují: Cíleně podporujte slabá místa ekonomiky. Takovou podporu tuzemských firem uvedla jako nejpodstatnější druh státní pomoci do budoucna téměř polovina respondentů. Necelá třetina by pak vnímala jako největší pomoc dočasné prominutí plateb sociálního zabezpečení. Naopak jako číslo jedna v pomoci státu vnímá plošnou podporu ekonomických subjektů jen jedenáct procent, vyšší státní investice osm a pokračování plošného kurzarbeitu sedm procent dotazovaných
1. Největším problémem pro vaši firmu, který způsobila nynější krize, je… (v %)
Menší počet zakázek 48
Nedostatečná státní podpora 14
Nedostatek vhodných zaměstnanců 7
Vysoké daňové zatížení 28
Nesnadný přístup financování 3
2. Pomoc státu firmám při nynější krizi je…
Stát pomohl, ale mohlo to být lepší 36
Stát při pomoci firmám naprosto selhal 29
Dobrá, stát opravdu pomáhá 14
Pomoc státu sice přichází, ale je chaotická 21
3. Jako nejvhodnější pomoc, kterou stát pro firmy spustil, vnímáte…
Podporu udržení zaměstnanosti 41
Úvěrové programy 7
Dotační programy 4
Podpora pro nájemce nebytových prostor 6
Podpora vývozců 2
Daňové úlevy 40
4. Co by mělo být pro stát při podpoře firem prioritou v další fázi krize?
Poskytování daňových úlev 38
Snížení byrokracie a administrativní zátěže 32
Nabídka výhodně úročených úvěrů včetně státních záruk 14
Dlouhodobý kurzarbeit 16
5. Jak by nyní měl stát stimulovat ekonomiku?
Cílenou podporou slabých míst ekonomiky 46
Dočasným prominutím povinnosti platit sociální zabezpečení 28
Udržováním zaměstnanosti 7
Zvýšením investic 8
Plošnou podporou ekonomických subjektů (firem) 11
Očima podnikatelů. Natvrdo a bez příkras (konkrétní a bezprostřední názory podnikatelů na přístup státu, které respondenti uvedli nad rámec standardizovaných dotazů) * Základem státní pomoci by mělo být vytvořit strategii pomoci tak, aby ji mohli čerpat všichni potřební, a zároveň s ní neplýtvat tam, kde to není potřeba. * Stát by se měl zaměřit především na podporu zaměstnanosti tak, že sníží daňové zatížení práce. Do toho jsou zahrnuty i odvody sociálního zabezpečení. * Vláda by se měla jasně vymezit proti šikaně a nadřazenému přístupu státu k živnostníkům a malým podnikatelům. Zřejmě by pomohlo zřídit pozici ombudsmana pro podnikatele a živnostníky, který bude v reálném čase hájit jejich zájmy a práva proti státní byrokracii. * Úředníci by měli, pokud chtějí pomáhat, především používat selský rozum a ne jejich byrokratický přístup a úřednický newspeak. * Vláda, potažmo stát, by měla najít směr, kam chce tento stát vést a jasně vysvětlit, jakými kroky to chce provést. * Pomohlo by, kdyby stát zrušil EET. * Stát by měl začít s pomocí u sebe. To znamená výrazně zmenšit počet úředníků a snížit platy. * Myslím si, že bychom měli vládě a státu poděkovat. Nadávat a radit umí každý. Pokud bychom měli státu něco doporučit, a to platí nejenom pro nynější koronavirovou situaci, pak by se měl věnovat posílení učňovského vzdělávání. * V současné situaci by pomohlo snížení počtu státních úředníků, nezvyšovat jim platy kromě již plánovaného zvýšení ve školství. * Stát by měl vytvořit smysluplnou strategii. Je již deset minut po dvanácté, vláda je jak Šípková Růženka, tedy prospala léto a spí i nyní. * Měl by se zjednodušit systém podpor – i když některé fungují, hlavně pro malé firmy jsou byrokraticky velmi náročné na vyřízení.
O autorovi| Alexandra Kan, ředitelka platformy Bezones
