Agrofert chce další masokombinát, aby uspokojil řetězce
Podnikatel Andrej Babiš může v klidu spát - v noci jej už neděsí jeho masokombináty, které byly nejslabší částí holdingu Agrofert. „Schopný manažer může řídit všechno. Není to o tom, že masokombinát musí vést řezník,“ tvrdí Babiš. A tím chválí Petra Cingra, který předloni v září přišel z Chemopetrolu do Agrofertu pozvednout jeho masnou divizi a stal se šéfem nejproblémovějších Kosteleckých uzenin.
Po loňském roce, kdy krizový manažer započal ozdravnou kúru, může složit následující účet: „Kostelecké uzeniny se ze ztráty 169 milionů korun přehouply do zisku v řádech desítek milionů. Stabilní společnost Maso Planá skončila s podobným ziskem jako v minulých letech i po převzetí Masny Studená. Slovenské masokombináty byly ve ztrátě, ale poloviční než rok předtím.“ Obrat všech masokombinátů, včetně slovenských, meziročně poklesl ze zhruba deseti na 9,5 miliardy korun. „Omezili jsme totiž obchody se zápornou marží, jakými jsou dodávky vepřových půlek, a snažíme se více prodávat zboží s přidanou hodnotou,“ vysvětluje Cingr. Zvláštní dohled nad masnou sekcí má i jako výkonný ředitel holdingu, jímž je od letošního 1. ledna. Na židli generálního ředitele Kosteleckých uzenin usedá po jeho odchodu Jan Stoklasa.
Kuřecí plány.
Poté, co se začala vzpamatovávat masná divize, pracuje Agrofert na jejím dalším rozšíření. „Obchodní řetězce hledají partnery, kteří jim zajistí kompletní dodávky v žádaném objemu a čase. To zatím u uzenin neumíme, proto uvažujeme o akvizici některé zavedené firmy,“ uvedl Cingr. Obchodní expanzi s masnými výrobky v části jižní Moravy si spojuje s ovládnutím firmy Akrman Hodonín, díky kterému se Kostelecké uzeniny vloni staly stoprocentním vlastníkem Masa Hodonín. Letos má proběhnout jejich fúze, součástí bude i spojení drůbeží porážky, což má ušetřit až 80 milionů korun ročně. „V dubnu chceme v Kostelci uvést do provozu modernizovanou technologii, díky níž se zvýší kapacita porážky na šest tisíc kusů za hodinu. Do dvou let plánujeme postavit novou porážku s dvojnásobným výkonem,“ plánuje Cingr. Agrofert chce být nejsilnějším hráčem na drůbežím trhu, kde je nyní jedničkou Agropol. Po pražském drůbežářském závodu Xaverov, který jeho majitel – Agrotrade rodiny Tomanových - vloni na podzim zavřel a rozprodal, získal asi pětinu jejich prodejů. „Víc jsme z kapacitních důvodů ani nemohli,“ poznamenal druhý muž Agrofertu. O Xaverov se přitom holding také ucházel.
Zacpali špunty.
Chemie je výrobně složitá a musí být pod přísnou kontrolou, u řezníků je to víc o citu, porovnává Stoklasa coby nový šéf Kosteleckých uzenin styl řízení. Do masokombinátu u Jihlavy, jednoho z největších v republice, přišli vrcholní manažeři z Chemopetrolu s novou obchodní politikou, zavedli různé kontroly včetně denní inventury a začali kultivovat portfolio výrobků. „Předtím se nesledovala ekonomika jednotlivých produktů, nevědělo se, za kolik se jaký salám vyrábí. Firma se soustředila na velký obrat, který ale v roce 2006 dělala při velké ztrátě. Zastavili jsme některé prodělečné obchody, místo prodeje neopracovaných částí masa do řetězců jsme rozšířili sortiment upravených a hotových výrobků, které jsou pracnější, ale rentabilnější,“ popisuje Stoklasa některé kroky z probíhající restrukturalizace.
Biofarma nebude.
Po investicích především do baliček by na kosteleckých linkách mělo denně vyrábět 150 tun uzenin místo dnešní stovky. Úsporu přináší i nákup veškerých surovin prostřednictvím tendrů, což se dříve nedělo. „Zaměřili jsme se na vztahy s obchodními řetězci, kam jsme v minulém roce prodali zboží za 2,2 miliardy korun z celkového obratu 3,8 miliardy. Posilujeme i na nezávislém trhu,“ hodnotí šéf masokombinátu, jehož brány opouští na tisíc výrobků z bílého a červeného masa a v uzenářském sortimentu. Přitom pozoruje, že i nejlevnější diskonty se více obracejí ke kvalitě a samotný obchod je pobízí k inovacím. „Letos přijdeme s dětským programem, kdy při výrobě uzenin dáme na doporučení lékařů. Chceme také rozšířit řadu biovýrobků, o něž mají řetězce zájem, prozatím dodáváme biomaso do dvou sítí,“ uvedl Stoklasa. Dobře ví, že záměr okleští nedostatek bioprasat, ale úvahy o vlastní ekologické farmě zatím v Agrofertu zavrhli. „Raději oslovíme zemědělce, kteří se tomu už věnují. Je to módní trend a mohlo by to s ním dopadnout jako u biopaliv – zpočátku se zdálo, že všichni budou pěstovat obilí a řepku na biolíh a bionaftu, teď je zase snaha vše omezit, aby byl dostatek surovin na potraviny,“ poznamenal Cingr.
Vepřový exodus?
Jak totiž nejvyšší šéf nad Babišovými masokombináty předesílá, může se stát, že u nás budou chybět obyčejná prasata z klasických chovů. „Zemědělci na nich prodělávají, ale ne proto, že by nebyli schopni vyrábět efektivně. Za současných cen, do kterých se nepromítá dražší obilí a energie, se to prostě nedá. Omezování chovů signalizují už i větší producenti, pokud se během února nezačnou zvedat výkupní ceny,“ tlumočí jejich varování. Brzké zotavení cen se ovšem neočekává. „Mohlo by přijít možná v květnu nebo červnu, uvidíme. Německo údajně uzavřelo velký kontrakt na vývoz vepřového do Číny, na jaře se zase vrátí na trh zamražené maso, které mělo pomoci odčerpat přebytky,“ uvažuje Stoklasa. I přestože malý český trh s vepřovým se podřizuje německému a dánskému, je u nás teď farmářská cena vyšší, podobně jako v některých týdnech minulého roku. Cingr má vysvětlení: „Je to o přístupu masokombinátů. Mohli bychom cenu stlačit na německou, ale snažíme se chovat rozumně. Ani nemůžeme dovézt z Německa tolik prasat v určité kvalitě, pro domácí dodávky hovoří i dopravní náklady. Nezastíráme přitom, že maso také dovážíme, abychom si ho za slušné ceny zajistili pro výrobu uzenin.“
Vlastní = jistá.
Na jatkách patřících Agrofertu skončí ročně kolem šedesáti tisíc tun prasat, z nichž 25 tisíc pochází z vlastních chovů. Po ovládnutí zemědělského holdingu První žatecká by se jejich přísun měl zvýšit o dalších dvacet tisíc. „Zbytek potřebné suroviny budeme dokupovat od výkrmců, kterým jsme schopni zajistit dlouhodobé kontrakty a rozumnou budoucnost,“ věří Cingr. Nevidí nic dramatického na tom, kdyby místo po tuzemských chovatelích prasat zaujali Dánové podobně jako na Slovensku: „Předpokládám, že by nám dodávali prase za stejných podmínek jako dnešní výkrmci.“ Za neférovou ale považuje politiku Evropské unie, která nedává všem stejné podmínky. Babiše agrární politika nutně zajímá – svou expanzi soustředí hlavně do zemědělství a potravinářství a současně modernizuje farmy, které již přibral do své rodiny.
BOX:
Od chemie k masu
Petr Cingr (39) jako generální ředitel a Jan Stoklasa (37) coby finanční ředitel společně pracovali čtyři roky v Chemopetrolu, na stejných pozicích pokračovali v loňském roce v Kosteleckých uzeninách. Po přestupu od chemie do skupiny Agrofert usedl Cingr v jeho představenstvu jako místopředseda zodpovědný za masnou divizi. Od Nového roku jej Andrej Babiš povolal do centrály na novou pozici výkonného ředitele, který řídí ústředí, v jeho kompetenci jsou dále skupinové projekty, segment masné výroby a projekt PREOL (výroba metylesteru řepkového oleje). Zůstává také předsedou představenstva Kosteleckých uzenin, Masa Planá a slovenské drůbežářské společnosti Hyza. Cingr i Stoklasa vystudovali Strojní fakultu na ČVUT. Dnešní druhý muž Agrofertu začal svou profesní dráhu v Kaučuku, kde se zběhem deseti let vypracoval z projektanta na generálního ředitele, aby pak zamířil na stejný post v Chemopetrolu. Stoklasa působil na vedoucích finančních pozicích ve firmách Sindat ČS Consulting, ČS Reality, Benzina, Aliachem, Spolana a Chemopetrol.
Popisky: Druhý muž Agrofertu. Udržíme-li letos výsledky masokombinátů na loňské úrovni, bude to úspěch, uvedl výkonný ředitel skupiny Agrofert a šéf masné divize Petr Cingr.
Nejdou na krev. Česko a Polsko mají momentálně nejdražší prasata v Evropě, určitě na to máme vliv i my, říká generální ředitel Kosteleckých uzenin Jan Stoklasa.
