Ne všechny kontakty s konkurenty jsou zakázány
Týdeník EURO získal právní analýzu jedné z bank vyšetřovaných antimonopolním úřadem. Její advokáti ve spolupráci se svými kolegy z mateřské centrály v ní radí vedoucím manažerům banky, co ve vztahu k soutěžnímu právu mohou dělat, a co nikoli. Seznam činností je rozdělen na tři kategorie, zakázanou černou variantu, šedou a bílou zónu. Přinášíme výňatky z dokumentu.
Černá zóna.
Banky chtějí, aby jejich převody prostředků byly ziskové tím, že zavedou systém poplatků za službu u běžných účtů. Obávají se však, že jim to způsobí úbytek zákazníků ve prospěch konkurence, která se k tomuto systému (okamžitě) nepřidá. Proto se dohodnou, že systém poplatků za službu zavedou současně a budou účtovat tytéž sazby.
Komentář: Vždy nezákonné.
*
Zavedení systému „vůdce trhu stanovujícího ceny“, dle něhož se u každé finanční služby určuje „vůdce trhu“, který stanovuje tržní cenu. Ostatní banky se budou ve své vlastní cenové politice snažit držet této tržní ceny co možná nejtěsněji a nebudou usilovat o zvyšování svého podílu na trhu cestou agresivního diskontování.
Komentář: Vždy zakázané.
*
Organizační pracovní skupina pro regulaci cen. Čtyři velké banky si úporně konkurují, aby získaly prestižní projekty s nemovitým majetkem. V rámci České bankovní asociace (ČBA) se dohodnou, že vytvoří „organizační pracovní skupinu pro regulaci cen“, aby zabránily nevhodnému chování v cenových nabídkách. Když se několik finančníků chce ucházet o velkou zakázku, nejprve projednají své navrhované nabídky uvnitř ČBA, kde budou zakázky zadány kandidátovi s nejnižší cenou. Potom budou předloženy vlastní cenové nabídky, aby klient neviděl žádné přílišné cenové rozdíly.
Komentář: Vždy zakázané. Povšimněte si, že se takto může provinit kartelovými přestupky i zastřešující profesní organizace.
*
Zavedení systému kvót na poskytování úvěrů podnikům. Čtyři velké banky chtějí ovlivňovat ceny tím, že dovolí, aby se objem jejich nesplacených úvěrů zvyšoval každý rok pouze o dohodnuté procento.
Komentář: Uzavírání dohod o kvótách je vždy zakázáno.
*
Zastavení aktivního sondování vzájemných zákazníků. Čtyři velké banky se dohodnou, že už nebudou považovat vzájemné zákazníky za „nehájenou zvěř“ a soustředí se prozatím na svá vlastní zákaznická portfolia. Končí tedy praxe vzájemného „pytlačení“ na zákazníky agresivním diskontováním.
Komentář: Taková ujednání upevňují existující tržní podíly. Dělení trhů (včetně dělení na úrovni zákazníků) je zakázáno.
Šedá zóna.
Ne všechna spolupráce samostatných podniků se zamítá. Konkurenci omezující povaha určitých kroků může být konec konců nesmírně malá. Navíc je třeba vždy posoudit, jaké účinky nějaké činnosti hospodářskou soutěž podporují a jaké ji omezují.
Systémy výměny informací. Šéf oddělení ekonomického výzkumu banky dojde k závěru, že má příliš málo spolehlivých informací o trhu k řádnému doložení svého ekonomického rozboru řízení své banky. Kontaktuje své protějšky v ostatních velkých bankách s žádostí, aby vytvořili rozsáhlý systém výměny informací.
Komentář: Výměna informací může sama o sobě být porušením zákona o hospodářské soutěži. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bere v úvahu tři parametry: užitek pro zákazníka, strukturu trhu a povahu, velikost a častost vyměňovaných informací.
*
Společná výroba. Čtyři velké banky si přejí zlevnit zúčtování objednávek cenných papírů tím, že budou provádět tuto činnost společně.
Komentář: Výrobní dohody mohou vést ke zlepšování efektivnosti a šetření nákladů. Čím větší stupeň sdílení nákladů, tím větší schopnost omezovat cenou soutěž.
*
Dohody o prodeji. V ekonomice je v oběhu mnoho mezinárodně uznávaných kreditních karet. Čtyři velké banky mají pocit, že zisky jsou nevyváženě děleny mezi kartovou společnost a banky. Rozhodnou se, že spojí své síly a pohrozí bojkotem určité karty, pokud kartová společnost nevyhoví jejich požadavku na přerozdělení zisku.
Komentář: Když strany mají značnou kupní sílu, mohou na „vzestupném“ trhu vážně brzdit hospodářskou soutěž. Navíc v tom případě je nepravděpodobné, že úspora nákladů bude k užitku koncovým spotřebitelům.
*
„Vertikální“ omezování hospodářské soutěže. Tři ze čtyř velkých bank využívají k distribuci svých bankovních produktů samostatné zprostředkovatele. Dohodnou se, že budou požadovat od prostředníků exkluzivitu na smluvním základě. V další fázi tyto tři banky také uváží dohodu, že ve své zprostředkovatelské síti nebudou akceptovat „přeběhlíky“ od jiné velké banky.
Komentář: „Vertikální“ opatření mohou také omezovat hospodářskou soutěž nedovoleným způsobem. Výhody a opatření takových úmluv o exkluzivitě budou muset být vzájemně pečlivě zvažovány.
Bílá varianta.
Kontakty mezi konkurenty, které neznamenají žádné nebezpečí omezování hospodářské soutěže.
Lobování pro bankovní průmysl. Daňoví odborníci čtyř velkých bank se sejdou na fóru ČBA, aby sestavili text, aby mohli lobbovat českou vládu ze společného stanoviska proti zvyšování daně z transakcí s cennými papíry.
*
Právní úkony. Právní odborníci ve všech čtyřech velkých bankách se sejdou na fóru ČBA, kde se dohodnou na standardním textu o bankovní záruce, která je přijatelná pro „veřejný český podnik pro zpracování odpadů“, aby se mohl věnovat činnostem v oboru rekultivace půdy.
