Majitel největší brněnské tiskárny Rudolf Maria Rohrer se otevřeně hlásil k německé národnosti.
K Čechům ale žádnou nevraživost necítil. Tiskl také české knihy a zájmy Brňanů hájil jako místostarosta města, poslanec i předseda živnostenské komory.
Knihtisk měl v Brně dlouholetou tradici. První tiskárny zde vznikly již v 17. století a v provozu zůstaly po několik generací. Jednou z nich byla například firma Franze Gastla, jejíž počátky sahají až do roku 1689. Z malé dílny se postupně rozrostla na významný podnik, který v 19. století zaměstnával již 48 dělníků.
Lépe si vedla pouze firma rodiny Rohrerů, která vsadila na moderní technologie. Jako první na Moravě využívala rychlolisy a postupně se z ní stala největší a nejvýznamnější tiskárna v Brně.
Trasslerův synovec
Podnik založil již roku 1786 Josef Georg Trassler, který měl za sebou zkušenosti z Vídně, Olomouce i Opavy. Tisknout začal v bývalém Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu a konkurenci brzy výrazně převyšoval. Měl totiž vlastní písmolijnu s dvěma lisy, měditiskárnu i knihkupectví. Roku 1788 začal dokonce vydávat i vlastní časopis nazvaný Der Wohltätige (Dobrodinec).
Podnik, rozšířený i o půjčovnu knih, předal pak počátkem 19. století jedinému synu Hansovi. Ten byl ale od dětství nemocný, již roku 1831 proto přenechal vedení tiskárny synovci Rudolfu Rohrerovi a ponechal si pouze půjčovnu knih, kterou vedl až do své smrti v roce 1844.
Ironií osudu bylo, že mladý Rohrer zemřel nakonec o pět let dříve než jeho strýc. Přesto se postaral o to, aby tiskárna získala nové prostory v ulici Na Baštách č. 6. Jako první na Moravě zavedl už roku 1835 v podniku rychlolisy, stereotypii i vícebarevný tisk a dbal na výstavnost každé knihy.
Nejvýkonnější v monarchii
Když Rohrer roku 1839 předčasně zemřel, měl jeho jediný syn Rudolf Maria pouhý rok. Vedení tiskárny se proto ujala vdova Hedvika, která úspěšně pokračovala v započaté práci.
Rudolf Maria mezitím vystudoval gymnázium, reálku i vysokou technickou školu v Brně a absolvoval také studijní pobyt v zahraničí. Od roku 1852 praktikoval v tiskárně svého zemřelého otce a v letech 1857 až 1859 navíc získal zkušenosti v tiskárenských podnicích v Opavě, Vídni, Magdeburku, Osnabrücku i Praze.
Takto připraven převzal roku 1860 technické a roku 1861 celkové vedení rodinného podniku. Specializoval se na vydávání vědeckých a odborných časopisů. Od roku 1897 vydával politický deník Tagesbote aus Mähren und Schlesien, ale nebránil se ani českým knihám a časopisům.
Jeho úsilím se firma dostala na špičku daného oboru a stala se nejvýkonnější tiskárnou a nakladatelstvím v habsburské monarchii. V letech 1873 až 1888 získala i četná vyznamenání na světových výstavách.
Rozvoj pokračuje
RUDOLF M. ROHRER
(1838-1914)
Narodil se 6. září 1838 v Brně v rodině německého tiskaře Rudolfa Rohrera. Vystudoval gymnázium, vyšší reálku a navštěvoval i přednášky na vysoké škole technické v Brně. Absolvoval studijní pobyt v zahraničí a od roku 1852 praktikoval v tiskárně svého zemřelého otce. Roku 1860 vedení podniku převzal a postupně z něj vybudoval nejvýkonnější tiskárnu a nakladatelství v habsburské monarchii. Specializoval se na vydávání vědeckých a odborných časopisů, nebránil se ale ani českým knihám. Byl dlouholetým místostarostou Brna a předsedou řady spolků. Roku 1892 mu byl udělen rytířský kříž Řádu Františka Josefa a roku 1908 Řád železné koruny. Zemřel 6. prosince 1914.
Rudolf Maria Rohrer byl velmi aktivní i mimo podnikání. Byl členem předsednictva několika německých spolků, od roku 1872 předsedal sboru dobrovolných hasičů a zastával i řadu veřejných funkcí. Byl dlouholetým místostarostou Brna, od roku 1895 poslancem moravského zemského sněmu, předsedou obchodní a živnostenské komory a zakladatelem Moravského živnostenského spolku.
Když mu byl roku 1892 udělen rytířský kříž Řádu Františka Josefa a roku 1908 Řád železné koruny, byl již společníkem rodinné tiskárny i jeho syn Rudolf ml. Ten vystudoval v letech 1874 až 1882 německé gymnázium v Brně a roku 1879 nastoupil do otcova podniku. Roku 1887 se stal technickým vedoucím a za dalších pět let i veřejným společníkem firmy.
Roku 1904 získal podnik stavební parcelu na rohu Rašínovy a Solniční ulice v Brně, kde do jednoho roku vyrostla nová moderní budova nakladatelství a tiskárny. Jednalo se o jednu z prvních železobetonových staveb v Evropě a z ulice Na Baštách sem byla postupně celá výroba přenesena.
Vila od Bauera
Od roku 1901 vlastnila rodina Rohrerů i luxusní rezidenci v Brně-Pisárkách, kterou si v 19. století nechal postavit bývalý brněnský starosta Christian d’Elvert. Jednalo se o palladiánskou vilu s centrální dispozicí. Obytné místnosti v přízemí byly seskupeny kolem čtvercového salonu, který se otevíral do východního průčelí. K severní straně přiléhalo schodiště a fasáda byla harmonicky členěna soustavou říms a sloupků.
Rudolf Rohrer ml. se roku 1910 rozhodl vilu ještě rozšířit a o projekt přestavby požádal významného krnovského architekta Leopolda Bauera. Podle jeho plánů byla budova zvýšena o jedno poschodí, v němž byly umístěny pokoje rodičů a starších dětí. V ústředním prostoru byla zřízena jídelna a obytné místnosti v jižním traktu byly přeměněny na salon a pánský pokoj. Zbývající prostory přízemí sloužily po přestavbě hostům a stavebníkově dceři.
Další úpravy byly podle Bauerova projektu provedeny roku 1914, kdy k jižní straně přibyl výběžek s tanečním sálem. V parku byly navíc zřízeny tenisové kurty a bazén.
Revoluční konec
Po smrti Rudolfa ml. přešlo koncem první světové války vedení rodinného podniku na jeho mladšího bratra Friedricha. Ten se do té doby věnoval především vojenské kariéře a za manželku měl dokonce dceru posledního rakousko-uherského ministra války Stöger-Steinera.
Nový majitel si roku 1919 pronajal nakladatelství „Wladarz“ v Badenu u Vídně, nezanedbával ale ani brněnský podnik. Roku 1921 ho rozšířil o samostatné nakladatelství učebnic a podobně jako otec vydával také českou odbornou literaturu.
V majetku Rohrerů zůstala tiskárna až do konce druhé světové války. V květnu 1945 byla pak zabrána Revolučním národním výborem, který v ní zřídil první krajský sekretariát KSČ. Budova v dalších letech ještě několikrát změnila funkci a dnes v ní sídlí brněnská pobočka České pojišťovny. Bývalá Rohrerova vila v Pisárkách slouží od roku 1962 Speciální mateřské a základní škole pro žáky s vadami řeči.
