Jihoamerické ostrovy čekají na potvrzení existence desítek miliard barelů ropy
Tři tisícovky obyvatel Falklandských ostrovů jsou na nejlepší cestě stát se jednou z nejbohatších populací na světě. Podle posledních seizmických průzkumů naftařských společností, které v okolí ostrovů v jižním Atlantiku působí, jim totiž v podstatě pod nohama leží černý poklad: odhadem 18 miliard barelů ropy. Dle informací v britském deníku The Guardian z konce ledna plánují těžaři první vrty již v závěru tohoto roku.
„I kdyby naleziště vydala pouhou miliardu barelů, jejich dopad na výši falklandských příjmů bude gigantický,“ nechal se slyšet Sam Moody, výkonný ředitel Rockhopper Exploration, jedné ze tří firem, které mají licenci k průzkumu nalezišť v okolí Falkland. Než se však Falklanďané, jejichž HDP na hlavu činí v současnosti díky rybolovu 25 tisíc dolarů, stanou jihoamerickými magnáty, musejí překonat několik překážek.
Tučňáci i politika
Předně je třeba potvrdit odhady dosavadních měření zkušebními vrty. Pronájem ropné plošiny přitom není žádná láce, i když neúměrné ceny dosahující 600 tisíc dolarů denně v době loňského boomu cen ropy jsou již minulostí. Navíc již dřívější snahy o průzkum oblasti v polovině 90. let 20. století vzaly za své, když se ropa dostala pod deset dolarů za barel. Nedávné propady cen ale zatím nechávají současné „zlatokopy“ v klidu a například zástupci společnosti Falkland Oil and Gas tvrdí, že těžba by se vzhledem k předpokládanému objemu suroviny vyplatila i při ceně dvaceti dolarů za barel.
Tím však problémy před prvním navrtáním mořského dna teprve začínají. Falklandské úřady samozřejmě tvrdí, že ropné společnosti v jejich vodách musejí splňovat nejpřísnější ekologické normy, riziko například úniků ropy do moře ale zcela vyloučit nelze. Falklandy jsou přitom rájem tučňáků a tuleňů a pyšní se světově největší hnízdící populací albatrosa černobrvého.
Vynecháme-li nepříznivé klimatické podmínky, zejména chladné počasí a téměř neustálý silný vítr, které by těžbu znepříjemňovaly, zbývá před zahájením prací vyřešit snad „jen“ problém politický. Falklandy jsou sice zámořským územím Velké Británie, zhruba pět set kilometrů na západ od nich ale leží Argentina. Ta britskou okupaci ostrovů nikdy neuznala, v roce 1982 je dokonce vojensky obsadila a svedla o ně neúspěšnou desetitýdenní bitvu.
V roce 1995 se sice oboustranné vztahy zlepšily a tehdejší prezident Carlos Menem podepsal s britským premiérem Johnem Majorem dohodu o spolupráci při hledání ropy v okolí ostrovů, před téměř dvěma lety ji však kabinet Néstora Kirchnera anuloval, protože Británie v této oblasti uzavírala jednostranné smlouvy. Navíc počátkem letošního roku, těsně před nalezením černého zlata, začala argentinská vláda při příležitosti 176. výročí okupace Falklandských ostrovů Brity opět požadovat prohlášení své nadvlády nad Malvínami (jak se Falklandám říká ve španělštině).
V této souvislosti dlužno podotknout, že celkové zásoby ropy Argentiny v současnosti činí 350 milionů barelů. Oněch předpokládaných 18 miliard barelů pod Falklandami je přitom „jen“ o 4,5 miliardy barelů méně, než kolika disponují Spojené státy, a o dvě miliardy barelů více, než kolik ropy má Čína.
Obyvatelé Falkland dle listu The Guardian již dnes přemýšlejí, na co by měly být příjmy z předpokládaného pokladu vyplaveného z moře použity. A že jich nebude málo, slibují i smlouvy podepsané s potenciálními „ropokopy“: Falklandy by podle nich měly získat kromě 21procentní daně z příjmů těžařských firem i devítiprocentní podíl z veškeré vyprodukované ropy a zemního plynu.
Zda a kam potečou petrodolary zpod Falkland, se ještě uvidí. Je více než pravděpodobné, že Argentina i vzhledem k současné finanční situaci země nebude chtít zůstat jen v roli pozorovatele. Doufejme jen, že tentokrát se vše obejde bez řinčení zbraní.
(k mapce)
Falklandy (Malvíny)
rozloha: 12 173 km2
počet obyvatel: zhruba 3000
Od roku 1983 mají status zámořského území Velké Británie na základě Britského národnostního zákona. Argentina se dle své ústavy z roku 1994 nevzdala nároku na ostrovy. Kabinet současné prezidentky Cristiny Kirchnerové vytýká Velké Británii mimo jiné jednostranné přijetí nové falklandské ústavy vloni v listopadu.
