Menu Zavřít

Černo-bílý vesmír. Spojené státy jsou zase v šedesátých letech

13. 6. 2020
Autor: Redakce

Jakmile má někdo možnost projít se mezi monstrózními monumenty ve Washingtonu D. C., na schodech do Lincolnova památníku většinou hledá vyrytý nápis „I have a dream“. Právě odtamtud černošský kazatel Martin Luther King v srpnu 1963 pronesl k obrovskému davu lidí projev, který je dodnes považován za mezník ve vztahu mezi většinovou americkou společností a její „afroamerickou částí“. V dubnu 1968, kdy vrcholily přípravy pilotovaných letů Apollo do vesmíru, byl King zastřelen na balkoně před motelovým pokojem, což spustilo vlnu dalších masových demonstrací.

Padesát let po Apollu Spojené státy opět udivují svět jiným futuristickým vesmírným projektem SpaceX, zatímco vedle této vědecko-inženýrské revoluce zuří tsunami protestů spuštěných nepochopitelným zabitím George Floyda, kterého se dopustil bílý policista.

Půlstoletí v dějinách zeměkoule je krátká doba a současná Amerika to
dokazuje dvojnásob. Jako by se za uplynulých pět dekád nic nezměnilo a soužití
bílých a černých obyvatel Spojených států stále vězelo v bodě nula.

Navenek to sice vypadá jednoduše a jasně – protestuje se proti bílému policistovi, který kolenem udusil Afroameričana –, ale tato zbytečná smrt pouze umožnila erupci problému, jenž je hluboce zakořeněn ve většině amerických měst a vesnic. A vyhřezne pokaždé, když se překročí únosná mez.

Stejně v květnu 2020 v Minneapolis jako třeba v únoru 1999 v New Yorku, kde
policisté v civilu 41 výstřely zabili neozbrojeného Amadoua Dialla. Tuto sepsi
rozpuštěnou v americké DNA nevyřeší nikdo, tím méně Donald Trump se svými
potrhlými nápady čítajícími vpichování dezinfekce do žil či mobilizaci armády
proti vlastním občanům.

MM25_AI

Tohle jsou Spojené státy. Sci-fi let do vesmíru, zatímco na zemi pod raketou
planou rasové nepokoje. V něčem daleko před všemi, v něčem stále ve filmu
Hořící Mississippi.

  • Našli jste v článku chybu?