Padesát let po Apollu Spojené státy opět udivují svět jiným futuristickým vesmírným projektem SpaceX, zatímco vedle této vědecko-inženýrské revoluce zuří tsunami protestů spuštěných nepochopitelným zabitím George Floyda, kterého se dopustil bílý policista.
Půlstoletí v dějinách zeměkoule je krátká doba a současná Amerika to
dokazuje dvojnásob. Jako by se za uplynulých pět dekád nic nezměnilo a soužití
bílých a černých obyvatel Spojených států stále vězelo v bodě nula.
Navenek to sice vypadá jednoduše a jasně – protestuje se proti bílému policistovi, který kolenem udusil Afroameričana –, ale tato zbytečná smrt pouze umožnila erupci problému, jenž je hluboce zakořeněn ve většině amerických měst a vesnic. A vyhřezne pokaždé, když se překročí únosná mez.
Stejně v květnu 2020 v Minneapolis jako třeba v únoru 1999 v New Yorku, kde
policisté v civilu 41 výstřely zabili neozbrojeného Amadoua Dialla. Tuto sepsi
rozpuštěnou v americké DNA nevyřeší nikdo, tím méně Donald Trump se svými
potrhlými nápady čítajícími vpichování dezinfekce do žil či mobilizaci armády
proti vlastním občanům.
Tohle jsou Spojené státy. Sci-fi let do vesmíru, zatímco na zemi pod raketou
planou rasové nepokoje. V něčem daleko před všemi, v něčem stále ve filmu
Hořící Mississippi.
