Amerikou v těchto dnech hýbe skandál, jehož rozměry zastínily dokonce i přetrvávající krizi kolem pandemie koronaviru. Ten souvisí se smrtí šestačtyřicetiletého George Floyda, muže tmavé pleti, kterého policie zadržela poté, co se ukázalo, že v jednom z minneapolských obchodů zaplatil falešnou dvacetidolarovkou.
Floyd zemřel v důsledku brutálního postupu zasahujícího strážce zákona Dereka Chauvina, jenž zadrženému Afroameričanovi klečel během zatýkání několik dlouhých minut na krku, a to navzdory jeho naléhání, že nemůže dýchat.
Protože byl ale celý zásah natočen na mobil a následně umístěn na sociální sítě, dostalo se mu vzápětí obrovské pozornosti nejen ze strany médií, ale de facto celé americké společnosti. Lidé se vůči postupu policie hlasitě ohradili a svůj názor se rozhodli dát najevo prostřednictvím obřích demonstrací, které zaplnily ulice nejen samotného Minneapolis, ale v podstatě všech velkých měst od Atlantiku po pobřeží Tichého oceánu.
Masivní protesty jsou navíc velmi často doprovázeny násilím a rabováním, na což byly zdejší bezpečnostní složky nuceny zareagovat dalšími represemi. Dochází k pravidelným střetům mezi zasahující policií a demonstranty, v důsledku čehož bylo nutné vyhlásit v řadě měst zákaz nočního vychází a přivolat na pomoc národní gardu. Ani tak se ale stále nedaří dostat situaci pevně pod kontrolu.
Floydova smrt coby poslední kapka
Smrt šestačtyřicetiletého Floyda, otce dvou dětí, je bezpochyby velmi politováníhodnou záležitostí, ve světle současných událostí je však podle mnohých pouze jakousi jiskrou, která zažehla oheň doutnající uvnitř americké společnosti již několik dlouhých desetiletí, ba dokonce i staletí.
Pokud budou Spojené státy v nastaveném trendu pokračovat nadále, hrozí podle známého miliardáře Roberta Johnsona, zakladatele vysílací společnosti Black Entertainment Television, že se nerovnoměrně rozdělí na dvě části, kde jedna (bělošští obyvatelé) bude utlačovat druhou (národnostní menšiny).
Měli by být Afroameričané odškodněni za rasovou diskriminaci?
„Teď je čas na ničem nešetřit,“ řekl Johnson v pořadu Squawk Box televize CNBC. „Je potřeba to bohatství přerozdělit. Vezměte si toto. Po dobu více než 200letého otroctví byla (obyvatelům tmavé pleti) bez jakékoliv kompenzace odebírána možnost pracovat. To lze považovat jako přerozdělování bohatství. Také odnímání přístupu ke vzdělání, hlavního hnacího mechanismu, díky němuž lze akumulovat příjem a bohatství, se dá považovat za přerozdělování bohatství… A právě proto přicházím s touto 14bilionovou nabídkou na odškodné,“ vysvětluje historicky první miliardář afroamerického původu na území USA.
Tak funguje kapitalismus
Pokud by současná americká vláda jeho řešení přijala, konečně by tak podle Johnsona někdo vyslal jasný signál toho, že tamní bělošská většina v minulosti skutečně nezacházela se svými minoritními spoluobčany tak, jak by měla.
A i když někteří by se nad zmíněným návrhem pravděpodobně mohli podivovat – ať už vzhledem k výši „odškodného“ či jeho formy - on sám na něm rozhodně nevidí nic špatného. Těžit by z něj totiž mohli všichni.
„Odškodné je v rámci kapitalistické společnosti normálním jevem, pokud jsou vám odepřena určitá práva. Pokud půjdou tyto peníze lidem do kapes přímo, podobně jako stimulační (koronavirové) šeky… tak se nakonec vrátí zpět do ekonomiky (ve formě spotřeby).“
Johnson je přesvědčen, že výše popsaná forma odškodnění je lepší varianta než jakékoliv státní sociální programy na podporu menšin, neboť ty se často ukáží být jako velice neefektivní: „Mluvím o hotovosti. Jsme společnost založená na bohatství. To je základ kapitalismu.“
Návrh, který neprojde
Podle šéfa farmaceutické společnosti Merck Kena Fraziera, jehož s Johnsonem pojí společný afroamerický původ, je nicméně jím navrhované řešení neproveditelné: „Nemyslím si, že jsme schopni něco takového protlačit skrze náš politický systém.“
K současnou situaci, která je důsledkem dlouhodobého vývoje americké společnosti, je prý nutné přistupovat jinak. „Lídři v rámci podnikatelské komunity musejí být tou spojující silou. Mohou být zdrojem příležitostí. Mohou být zdrojem porozumění. Jakožto lídři v oblasti byznysu můžeme předstoupit a vyřešit za lidi spoustu problémů,“ dodává Fraizer s tím, že hlavní důraz by měl být kladen především na vzdělání a finanční gramotnost, která může být sama o sobě velmi účinným faktorem, jenž odstraní přetrvávající problémy.
