Drtivé vítězství strany tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v nedělních předčasných parlamentních volbách musí být pro hlavu státu a pro Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) velkou satisfakcí poté, co tento hegemon turecké politiky v červnových volbách ztratil většinu ve sněmovně. Je ale otázkou, zda bude další vláda AKP přínosná pro samotné Turecko, napsaly v komentářích evropské deníky.
„V normální demokracii by člověk musel vítězi AKP gratulovat. Tou ale Turecko není,“ konstatuje Deniz Yücel v listu Die Welt. Podle něj se výhra Erdoganovy strany snadno může stát pro Turky černým dnem, protože nic nenapovídá tomu, že by zemi přinesla mír, svobodu a klid.
„Erdogana, který zemi vládne od roku 2002, v červnu voliči překvapili tím, že jeho straně nedali dost hlasů na to, aby mohla opět vládnout sama. Tento někdejší hospodářský reformátor, jenž se proměnil v samolibého vůdce, to nedokázal jen tak přijmout… A jelikož si národ nevybíráte, necháte ho alespoň volit tak dlouho, dokud to nepřinese výsledek, který se vedení líbí,“ konstatuje maďarský deník Népszabadság. Podle něj se nyní musí Erdogan rozhodnout, zda bude dál prosazovat své názory silou, nebo uzná, že Turci si ve svém čele nepřejí „všemocného sultána“.
EU musí spolupracovat
„AKP nedosáhla na ústavní dvoutřetinovou většinu. Erdoganovy fantazie o vládě jednoho muže to ale neudusí,“ domnívá se komentátor švýcarského listu Tages Anzeiger, který zároveň upozorňuje, že Turecko je nyní kvůli uprchlické krizi pro Evropskou unii velmi důležité.
„Pokud chce EU zvládnout migrační vlnu nějakým lidsky přijatelným způsobem, pak je odkázaná na pomoc vedení v Ankaře. Proto teď budou v Berlíně a v Bruselu s Erdoganem jednat v rukavičkách a tureckou opozici budou ignorovat. Taková strategie ale v dlouhodobém horizontu úspěch nepřinese. EU by neměla odměňovat autokraty, ale demokraty,“ dodává Tages Anzeiger.
Volné ruce pro boj s Kurdy
„Erdogan získal zpět svou většinu, Turecko ale na cestě k ní utrpělo značné ztráty. Jeho nezávislé instituce byly oslabeny, nehledělo se na ústavní pravidla, zhoršily se vztahy mezi Turky a Kurdy a Turecko už zase vede válku,“ uvádí britský list The Guardian. Podle něj se bude prezident nyní znovu snažit posílit své pravomoci a i když se to nepodaří, bude se prý chovat tak, jako by uspěl. „Tyto volby bohužel nebudou pro Turecko plavbou do klidnějších vod,“ uzavírá deník.
Také francouzský list Dernières Nouvelles d'Alsace varuje, že volby mohou situaci v Turecku zkomplikovat. „Hlava AKP už dlouho snila o tom, že se stane jakýmsi novým sultánem. Teď se tento sen splnil. Tyto volby vystavily (Erdoganovi) bianco šek na boj proti Kurdům. Naštěstí ale v parlamentu zůstalo zastoupení prokurdské HDP, i když jen těsně. To by mohlo Turecko ušetřit od další vlny násilí. Vše ostatní je teď jen v Erdoganových rukou. A to není příliš uklidňující perspektiva,“ píše list.
Změna ústavy na pořadu dne
AKP získala překvapivě 49,3 procenta hlasů, zatímco průzkumy ji předvídaly výrazně horší výsledek mezi 37 až 43 procenty hlasů. Zdaleka ji to ale neumožňuje ústavní změnu k zavedení silného prezidentského režimu, poznamenal deník Le Monde.
Erdoganově straně chybí k samostatnému schválení ústavní změny 60 křesel. Nedělní hlasování podle odpůrců AKP bylo příležitostí zastavit zvyšující se autoritářské tendence Erdogana. Podle BBC může AKP ale prosadit změnu pomocí referenda, k jehož vyhlášení jí chybí jen 14 křesel.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu (AKP) dal hned po oznámení výsledků voleb najevo, že ústavní změny podle Erdoganových představ chce prosadit. Vyzval všechny parlamentní strany ke spolupráci a schválení nové ústavy.
Čtěte také:
