Bez výpadků prý do konce čtvrtletí
Období před koncem roku, charakteristické nákupní horečkou, bylo loni zpestřeno zábavou, na kterou mohl mnohý klient bankovního domu přistoupit jen stěží. Před Vánocemi se především s kartami České spořitelny leckde nedalo platit, neboť banka platby neautorizovala, bankomaty mlčely. Nákupy na silvestrovské oslavy nebylo například v hypermarketu Tesco Zličín možné pár hodin uhradit žádnými platebními kartami. Síť byla přetížená. Potíže, které má Česká spořitelna se svým kartovým systémem, podle ředitele informačních technologií spořitelny Miroslava Vágnera vyplývají především ze dvou skutečností. Jednak v minulosti banka silně podcenila investice do této oblasti. Do bankomatové ani terminálové sítě posledních pět let téměř neinvestovala, a tak nejsou postaveny na vyšší výkon, jak tvrdí Vágner. Druhým nesporným faktem je, že od roku 1995 do roku 2000 v řádu několika set procent vzrostly transakce prováděné platebním kartami, a to jak u bankomatů, tak platby u obchodníků (viz grafy). Oba typy služeb využívají více nejen klienti spořitelny, ale od roku 1998, odkdy je síť spořitelních bankomatů otevřená, i klienti jiných bank. Per partes. „Zvyšovat výkon sítě lze postupnými kroky, ale je zapotřebí zajistit neustálý provoz, upozorňuje Vágner. „Tento proces byl zahájen na přelomu roku a předpokládáme, že základní fáze stabilizace bude trvat do konce letošního prvního čtvrtletí, dodal. Zhruba od dubna by tak již kartový systém spořitelny měl být bez výpadků. Půjde především o posílení centrálních systémů, zálohovaných centrálních systémů a datových sítí (výkonnější datové linky mezi terminálem či bankomatem a autorizačním centrem ČS). Do tohoto zkvalitnění chce spořitelna investovat 45 milionů korun (bez započtení příslušných služeb). Výkonnost systému by se měla zvýšit několikanásobně. Ten musí také samozřejmě zapadat do celého bankovního systému spořitelny, a to jak současného, tak nového. Celkově hodlá Česká spořitelna investovat do nových informačních technologií v průběhu tří let zhruba osm miliard korun. Zavedení celého nového bankovního systému proběhne podle Vágnera ve dvou etapách. V letošním roce pro oblast korporátního bankovnictví, v roce 2002 pro retail. Informační systém spořitelny – SYMBOLS – byl již vybrán, a to ve spolupráci s novým vlastníkem spořitelny, rakouskou Erste Bank. Ta jej zavádí ve všech svých akvizicích ve střední Evropě. Kartový systém je z hlediska IT architektury spořitelny ucelenou složkou a na celý bankovní systém je jen napojen. Proto spořitelna, respektive Erste Bank, v současné době zvažuje, zda u kartového systému nejít cestou úplného outsourcingu opět v rámci celé střední Evropy. Jak to jde. „Každý problém s platebními kartami je označován jako problém České spořitelny, ačkoliv ne vždy je to tak. Spolupracujeme s řadou partnerů, především jde o asociace (Visa, Europay), přes které jdou další transakce do komerčních domácích a zahraničních bank. Potíže máme i s výkonem dalších autorizačních centrál, se kterými spolupracujeme. Některé výpadky způsobují partneři, kteří nám především ve špičkách neautorizují transakce tak, jak by měli. Prvotní příčina výpadků pak není ve výkonnosti systému spořitelny, tvrdí Vágner. Jak funguje autorizace platebních karet, je patrné z grafu. Nejjednodušší je samozřejmě u klientů České spořitelny, neboť platbu kartou či výběr z bankomatu autorizuje pouze sama spořitelna. Platební karty MUZO (tedy většiny ostatních bank, například Komerční banky či ČSOB, jde o karty VISA, EC/MC, Maestro a další) autorizuje spořitelna přes Visa nebo Europay podle typu karty. Ne každý výpadek musí podle Vágnera tudíž způsobit spořitelna, ale může vzniknout v MUZO či u dvou dalších autorizačních center. Pokud totiž některé z autorizačních center dlouho neodpovídá, celý systém se zahltí a může zkolabovat. Na to, že chyba může být u vydavatele platební karty, tedy u jiného autorizačního centra než spořitelny či MUZO, upozorňuje i ředitel autorizačního centra MUZO Pavel Slepička. Běžně podle jeho slov přijde odpověď na dotaz o autorizaci platby či výběru za čtyři vteřiny. Trvá–li déle, může se systém zaseknout. Faktem ovšem je, že příčinu výpadku sítě si většinou zúčastněné firmy přehazují jako horký brambor. Například podle stanoviska spořitelny výpadek v Tescu 30. prosince 2000 způsobila MUZO. Ředitel Slepička ale pro týdeník EURO uvedl, že podle jejich analýz to vina MUZO nebyla.
