Majitelé malých potravinářských provozoven a především farmáři, kteří chtějí nebo už dodávají své produkty do regionální sítě, se nebudou muset potýkat se zbytečně přísnými veterinárními a hygienickými předpisy.
Ministerstvo zemědělství připravuje vyhlášku, která zmírní současné často byrokratické podmínky a umožní sedlákům zpracovávat i prodávat mléčné a masné produkty přímo na farmě nebo je dodávat na lokální trh.
Zatímco v Rakousku, Německu či Slovinsku existují malé regionální farmy, které svoji produkci samy zpracovávají a prodávají na místním trhu, v Česku dosud není něco podobného možné. Proto ministerstvo zemědělství iniciuje vznik nové vyhlášky o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků některým sedlákům či malým zpracovatelům potravin v Česku. Takový provoz ovšem omezí například množstvím, druhem výrobků, popřípadě místem, kde bude možné zboží nabízet.
„Dřív sedlák běžně prodával, co na farmě vyprodukoval, dnes to lze v sousedních zemích, ale v Česku ne. Proč?“ ptá se Pavel Dobrovolný z moravské farmy Dvůr Ratibořice na Třebíčsku a dodává: „Nesmíme na farmě zabíjet, když nesplňujeme příslušné předpisy, dobytek musí jít na certifikovaná jatka a i prodej takového masa na farmě je složitý.“ Proto zemědělec, který farmu získal zpět restitucí, chová 550 koz a 100 ovcí a specializuje se hlavně na zpracování kozího mléka. Za deset let vložil do výstavby a vybavení mlékárny sedm milionů korun. „Vybavení masny či jatek je náročnější než zpracovna mléka. Nejdražší je technologie porážkárny. Farma obvykle není tak bohatá, aby si něco takového mohla dovolit,“ uvažuje pětasedmdesátiletý farmář, který si ovšem nyní na zájem spotřebitelů o kozí mléko, sýry, kefíry či jogurty nestěžuje. „Máme odbyt, který jsem vůbec nečekal, každoročně zvyšujeme produkci. Zpracujeme 800 litrů mléka denně. Náš roční obrat se pohybuje kolem deseti milionů korun,“ přibližuje Dobrovolný.
Investice by neměly farmáře ruinovat
Nejenom malým a středním zpracovatelům a prodejcům mléka a mléčných výrobků, ale především masa, chce nová vyhláška značně usnadnit podnikání. Předchozí legislativní úpravy umožňovaly bez problémů drobné prodeje klasických rostlinných produktů, jako jsou například zelenina a ovoce, jež nepotřebují speciální ošetření a režim. Také ke zpracovatelům mléka byly předpisy benevolentnější než k výrobcům masných produktů. Nyní by vyhláška stanovila vstřícnější pravidla i pro maso, ale také ryby a mléko. „Jedná se hlavně o prodej masa skopového, vepřového, ale především hovězího, s nímž mají chovatelé největší problémy,“ vysvětluje Josef Stehlík, poradce ministra zemědělství a člen antibyrokratické komise, který vyhlášku připomínkoval a spolupracoval na jejím vzniku.
Tvůrci novinky chtějí, aby se pro určité menší množství zemědělských produktů, které by bylo možné prodávat takzvaně přímo ze dvora neboli na farmě či prostřednictvím lokální sítě, odstranily některé překážky, jež tomu dosud brání. Jednoduššímu schvalovacímu režimu by tak podléhaly malá jatka a bourárny, neboli porcovny masa. „Například bourárna nemusí být ve speciální místnosti, ale může být součástí porážky, nebo nemusí mít zvláštní sociální zařízení a šatnu, pokud jsou jatka na farmě a zemědělec si práce s masem dělá ve svém statku, tedy doma,“ uvádí Stehlík logická zjednodušení.
Už nyní je jasné, že schvalovací postup i pořizovací cena zařízení pro farmáře, který se rozhodne část své produkce dodávat na místní trh, nebudou nepřekonatelné až likvidační. „Investice, které bude muset sedlák do jatek či bourárny na farmě vložit, nebudou tak bariérové jako dosud,“ slibuje Stehlík.
Veterináři jsou k novinkám pesimičtější
Kritici přísných pravidel, která svazují české farmáře, se odvolávají na mnohem benevolentnější podmínky, jež mají statkáři například v Rakousku. Uvádějí, že podnikatelé v nových zemích Evropské unie musejí splňovat mnohem tvrdší normy než jejich konkurenti ve starých členských státech. Podobně argumentují i tvůrci vyhlášky o přizpůsobení požadavků pro takzvaně malé potravinářské podniky.
Naopak Státní veterinární správa tvrdí, že se jedná o krok zpět. „Je problém nutit k plnění přísnějších předpisů někoho, kdo má už zavedenou tradiční výrobu s produkty bez zdravotních problémů. Pro nás je výhoda, že jsme byli donuceni k naplnění evropské legislativy bez výjimek, a záleží na nás, zda to přijmeme a pojmeme jako výhodu, kterou dokážeme na trhu uplatnit. Ale vrátit se tam, co se snaží jiné země u starých výrobců vymýtit, tudy asi cesta nepovede,“ říká mluvčí veterinářů Josef Duben.
Člen antibyrokratické komise Stehlík naopak míní, že veterináři jsou v zajetí svých dogmat. Přiznává, že některé členské země, které mají benevolentnější předpisy, se snaží dostat sedláky pod kontrolu. „Ale vzhledem ke klientele, která vyžaduje potraviny přímo z farem, tak samozřejmě nechtějí vylít s vaničkou i dítě,“ uvádí Stehlík s tím, že Česko je na druhé straně tohoto problému. „Řekli jsme, že to nejde. Ale trh, ať se to někomu líbí nebo ne, se vytváří sám o sobě, bez jakékoli kontroly. Nebudeme se tvářit, že neexistuje zájem o potraviny mimo klasický prodej.“
Veterinární lékař Jaroslav Pešán upozorňuje, že vyhláška je teprve připravena pro jednání Evropské komise a české vlády a může doznat určitých změn. Ale zmírnění podmínek je podle něj akceptovatelné i proto, že jde o důležitou pomoc tuzemským zemědělcům. „Na něčem podobném jsem už pracoval jako poslanec ve sněmovně. Obavy ze zdravotní závadnosti potravin jsou zbytečné. Zmírnění podmínek se týká pouze stavebních úprav a vybavenosti, ale rozhodně, co se týče parametrů bezpečných potravin, tam žádné úlevy nejsou. Jde jenom o zmírnění zbytečných předpisů, které svazují drobné výrobce potravin,“ tvrdí Pešán.
Proč zbytečně podporovat šedou ekonimiku?
V poslední době především movitější spotřebitelé dávají přednost takzvaným biopotravinám, při jejichž produkci i zpracování svítí chemikáliím červená. Jim se velmi blíží právě produkty z farem. Jsou sedláci, kteří přiznávají, že potraviny, které mají pro vlastní spotřebu, prodávají načerno známým či stálým zákazníkům. Není tajemství, že část lidí si potraviny obstarává tímto způsobem.
„Máme dvě alergické děti, pro které se snažíme shánět potraviny chemicky neošetřené. Jeden čas jsme dokonce jezdili kupovat mléčné výrobky do blízkého Rakouska, přál bych vám vidět a ochutnat to žluté máslo. Teď už se hodně věcí dostane i u nás. Ale kdybych věděl o dobrém statku, který prodává zeleninu, sýry a maso, určitě bych tam jezdil nakupovat,“ tvrdí František Kučera z jižní Moravy. Představuje určitě nezanedbatelnou klientelu, která by uvítala farmáře zpracovávající a nabízející svoji produkci. On sám je důkazem toho, že zájem o takové potraviny nemají jen movitější spotřebitelé.
„Máme dvě možnosti. Buď se tvářit, že černý trh neexistuje, a tvrdit, že máme vše pod kontrolou, nebo přiznat, že víme, že je v tuzemsku poptávka po takto produkovaných potravinách, a vyjít trendu vstříc. Pak jsem pro to, abychom nastavili takové regule, které to umožní, a zároveň nám dají šanci, abychom měli přehled, kde se co uvádí do potravinového řetězce. Jinak riskujeme, že vlastně budeme podporovat šedou ekonomiku,“ argumentuje Stehlík.
V současné době už v Česku platí pravidla pro takzvaný prodej ze dvora. Farmáři už mohou nabízet třeba med, vajíčka či zeleninu a ovoce přímo spotřebiteli nebo do místní sítě, do obchodů v okolí. Nová vyhláška by se týkala komodit, které mají problematičtější způsob zpracování a uvádění na trh. Samozřejmě při splnění podmínek zdravotní nezávadnosti. Například zpracovatelé masa či mléka už by nemuseli mít, jak se v nadsázce říká, všechno z nerezu a prostory vydlaždičkované až do stropu.
Potraviny budou samozřejmě nezávadné
„V žádném případě zmírnění veterinárních a hygienických předpisů neznamená zmírnění standardů týkajících se zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu, které by mohly vést k ohrožení zdraví lidí,“ zdůrazňuje ministr zemědělství Petr Gandalovič. Hlavním cílem vyhlášky je podle něj podpora regionálního rozvoje. Směrnice umožní určitým typům provozů využít zmírňujících podmínek pro zpracování a prodej potravin při dodržení základních principů legislativy Evropské unie. Takže Česko neporuší evropské standardy, jak se obávají někteří veterináři.
Prosadit odpovídající požadavky pro malokapacitní producenty a přímý prodej jejich surovin bylo jedním z prvních cílů antibyrokratické komise, kterou ministr ustavil letos v březnu. „Vychází vstříc zájmům a potřebám malých a středních podnikatelů včetně provozovatelů farem, kteří vyrábějí, zpracovávají a uvádějí potraviny živočišného původu do oběhu. V současné době návrh prochází legislativním procesem, v platnost by měla vyhláška vstoupit do konce kalendářního roku,“ slibuje ministr Gandalovič, který věří, že si výrobky prodávané tímto způsobem pro svoji specifickou výjimečnost svého zákazníka najdou.
