Čerpací stanice na kolečkách končí

13. 4. 2004

ZÁKAZEM PROVOZU MOBILNÍCH ČERPACÍCH STANIC LPG KONČÍ SPORY PROVOZOVATELŮ TĚCHTO ZAŘÍZENÍ S FIRMAMI SDRUŽENÝMI V ASOCIACI PROPAN-BUTAN. OTÁZKU PLNĚNÍ PROPANBUTANOVÝCH LÁHVÍ, KTERÁ JE KVŮLI BEZPEČNOSTI PROVOZU DŮLEŽITÁ, ALE STÁT NEŘEŠÍ.

Stát v zákoně o spotřebních daních zakázal provoz mobilních pump na propan-butan

Mobilní čerpací stanice pro prodej propan-butanu (LPG) končí. Z osmdesáti pump, které ještě na konci loňského roku prodávaly v České republice řidičům autoplyn, je nyní v provozu sotva polovina a během několika týdnů skončí pravděpodobně ity. „Podle zákona je prodej z mobilních čerpacích stanic zakázán,“ potvrdil Profitu ředitel odboru Generálního ředitelství cel Oldřich Knecht. Z českých měst a obcí tak zmizí čerpací stanice LPG na kolečkách, vybavené zásobníky plynu, stojany a potřebným čerpacím zařízením. Prodej se ruší na základě zákona o spotřebních daních, který je účinný od začátku letošního roku. Rovněž od této doby jsou odpovědni za výběr spotřební daně celníci. „Nikde není tento způsob prodeje povolen,“ upozornil Knecht. Likvidace posledních mobilních stanic je proto pouze otázkou času. Nelze předpokládat, že by se mohlo něco ještě změnit. Ani nedávné pozměňovací návrhy k zákonu o spotřebních daních v P oslanecké sněmovně se podle Knechta této problematiky netýkaly.

NADNÁRODNÍM FIRMÁM SE MOBILNÍ PUMPY NELÍBILY

Zákazem mobilních čerpacích stanic LPG byl ukončen spor majitelů těchto pump s firmami sdruženými v Asociaci propan-butan. Členy asociace, která ovládá v ČR asi 60 až 70 procent trhu, jsou firmy Agip, BP Česká republika, Bohemia Gas, Český plyn, Flaga plyn, Primaplyn a Shell gas (dříve Kralupol). Nadnárodní společnosti požadovaly zákaz mobilních čerpacích stanic od zavedení těchto zařízení na český trh v roce 1998. Již na konci roku 2001 podaly na příslušná ministerstva požadavek zákazu mobilních stanic. Ostře vystoupily proti výrobci těchto zařízení, společnosti I.M.P.G. Chrudim. Ta si ještě pod názvem Gason Ingeneering nechala v 90. letech patentovat čerpací stanice aminiplnírny propan-butanu na podvozku. Zájem o ně byl značný, brzy byla téměř každá desátá pumpa LPG postavena tomto principu. Podobně rychle se rozšířily i na Slovensku. Asociace odůvodňovala svůj postup tím, že hájí především bezpečnost prodeje propan-butanu a že případná havárie by poškodila celý obor. Upozorňovala, že cílem čerpacích stanic na kolečkách je obejít náročné povolovací řízení stavebního zákona, protože ten se na mobilní zařízení nevztahuje. Mobilní čerpací stanice byly podle Asociace provozovány bez dodržení základních technických, bezpečnostních a protipožárních opatření. Členové sdružení upozorňovali státní orgány, že mobilní čerpací stanice a plnírny láhví parkují často na nevhodných místech, v blízkosti budov, bez dodržení ochranných zón. “ Jejich problémem není technologie, ale to, že jsou umisťovány bez povolení. Mělo by pro ně platit alespoň uzemní rozhodnutí,“ řekl Profitu Petr Vízner z Českého plynu. Firmy sdružené v Asociaci také kritizovaly, že provozovatelé mobilních plníren se nestarají o údržbu propan-butanových láhví. Členy Asociace přitom stojí údržba láhví ročně několik desítek milionů korun.

SÍŤ STANIC NESTAČILA ZÁJMU ŘIDIČŮ

„Jedná se pouze o konkurenční boj,“ řekl Profitu k zákazu mobilních čerpacích stanic jeden z jejich provozovatelů, který nechtěl být jmenován. Upozornil, že mnohé z těchto pump nebraly palivo od velkých firem, ale od menších distributorů působících na českém trhu. Mobilní zařízení stála často v blízkosti velkých čerpacích stanic a odebírala jim zákazníky. Někteří nezávislí odborníci upozorňují, že rozšíření mobilních čerpacích stanic bylo vyvoláno potřebou rychle nasytit trh a vybudovat síť čerpacích stanic LPG v České republice. Ta se začala vytvářet teprve před deset lety. Hromadně se přestavovaly automobily na plynový pohon. Levné a čisté palivo získávalo rychle oblibu u řidičů. Povolování čerpacích stanic bylo naproti tomu zdlouhavé, někde státní úřady nechtěly prodej LPG vůbec umožnit. Proto se čerpací stanice na kolečkách, nepotřebující povolení státních úřadů, v České republice rychle ujaly.

LÁHVE NIKDO NEŘEŠÍ

Firmy sdružené v Asociaci propan-butanu se snažily nejprve ukončit provoz mobilních čerpacích stanic na základě speciálních nařízení nebo dokonce formou zákona o použití propan-butanu. To se nepodařilo, byl pouze připraven paragrafovaný návrh zákona. Od dalších prací na této normě státní orgány ustoupily s odůvodněním, že problematika propan-butanu je dostatečně ošetřena již existující legislativou. Zákaz mobilních čerpacích stanic tak stát realizuje na základě zákona řešícího daňovou problematiku. To vyvolává u řady odborníků negativní reakci. Vzniká nepříznivý dojem, že úředníci se nesnaží řešit technickou problematiku, otázku bezpečnosti provozu, ale jde jim pouze o naplnění státní kasy. Část kritiky mobilních zařízení totiž spočívala také na tom, že zde dochází k daňovým únikům. Na jednom zařízení se plnila auta palivem, které je zdaněno a zároveň láhve, u nichž plyn dani nepodléhá. „Do Evropské unie vstoupíme sdluhem,“ upozornil Vízner na fakt, že se nepodařilo vyřešit například plnění propan-butanových láhví. V N ěmecku a některých dalších zemích EU mohou plnit propan-butanové láhve pouze jejich majitelé. V České republice tyto láhve plní i ostatní prodejci propan-butanu, aniž provádějí údržbu. Tím se zhoršuje kvalita láhví.