Přebytek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 25 miliard korun z červnových 4,6 miliardy. Loni v červenci skončil rozpočet s přebytkem 75,6 miliardy korun. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU, informovalo ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
Příjem peněz z EU klesl ke konci července meziročně o zhruba 77 miliard korun. Především v první polovině loňského roku byly propláceny relativně vysoké objemy unijních peněz. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci července s přebytkem 5,6 miliardy korun a loni ke konci července ve schodku 8,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí.
„Domníváme se, že čerpání evropských peněz bude muset ve zbytku letošního roku a především v příštím roce výrazně zrychlit. Do konce roku 2018 totiž musí stát vyčerpat zhruba 80 miliard korun z operačních programů schválených v roce 2015, jinak o tyto peníze přijde. Zřejmě nás tedy čeká nová investiční vlna, i když menší než v roce 2015,“ uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Zároveň to podle něj představuje riziko ve směru hlubšího schodku rozpočtu v příštím roce, protože peníze EU přitékají zpětně s určitým zpožděním.
Přečtěte si komentář Miroslava Zámečníka o vývoji rozpočtu:
Jízda na vlně rozpočtového triumfalismu skončila
Nicméně za celý letošní rok Dřímal očekává schodek rozpočtu zhruba 45 miliard korun. „Ve druhé polovině roku totiž tradičně výdaje státu rostou,“ uvedl.
Ke konci července příjmy rozpočtu meziročně klesly o 25 miliard na 737,3 miliardy korun. Výdaje stouply o 25,5 miliardy na 712,3 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 27,4 miliardy na 387,5 miliardy korun.
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o 14,4 miliardy na 153,5 miliardy korun. Za poslední čtyři měsíce roste podle ministerstva inkaso DPH dvojciferným tempem, a to přesto, že se růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností pohybuje okolo šesti procent. Vyšší tempo růstu výběru DPH je tak podle úřadu důsledkem hlavně loňského zavedení kontrolních hlášení a elektronické evidence tržeb (EET).
Zajímají vás další makrodata? Naleznete je na webu Finance.cz
Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o 2,6 miliardy na 86,7 miliardy korun. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 65,4 miliardy korun, což znamenalo meziroční růst o 2,3 miliardy korun.
Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Koncem července na ně šlo 305,4 miliardy korun, což je meziroční růst o 10,6 miliardy korun. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o devět miliard korun.
| Hospodaření státu v milionech korun | |
|---|---|
| leden-červenec | saldo |
| 2005 | 10259 |
| 2006 | -445 |
| 2007 | 19676 |
| 2008 | 9275 |
| 2009 | -76160 |
| 2010 | -69007 |
| 2011 | -61056 |
| 2012 | -51693 |
| 2013 | -27562 |
| 2014 | 4490 |
| 2015 | 25704 |
| 2016 | 75628 |
| 2017 | 24974 |
Zdroj: MF
Přečtěte si o boji ministrů o další prostředky z rozpočtu:
