Třídění kovového odpadu by přineslo mnoho kladných účinků
Nedávný výzkum vnímání kovových obalů spotřebiteli přinesl překvapivé výsledky. Mnoho mladých lidí se totiž už při nákupu zajímá, co se stane s obalem od výrobku, až jej vyhodí. Výzkum autora článku téměř dvou set převážně mladých lidí se týkal názoru spotřebitelů na třídění odpadu a na souvislost mezi nákupem výrobku a možností třídit jeho obal. A zaměřil se na potravinářské kovové obaly, které se v českých domácnostech běžně netřídí. Dvě třetiny respondentů výzkumu tvořily ženy do 26 let s ukončeným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, zbytek muži.
Silný vztah mladých spotřebitelů.
Respondenti dávali přednost plastovým obalům, protože jsou lehké a lze je třídit. Sklo bylo hodnoceno jako „nejzdravější“ obal, jeho velkou nevýhodou však je vyšší hmotnost. O silném vztahu mladých spotřebitelů ke třídění a recyklaci svědčí, že se už při výběru zboží v obchodě téměř 30 procent respondentů zajímá o to, zda je jeho obal z materiálů, které mohou po spotřebování obsahu vyhodit do kontejneru na tříděný odpad. Toto uvažování je signálem pro výrobce, že spotřebitelům záleží nejen na tom, co kupují, ale i na obalu kupovaného zboží.
Překvapivé zjištění.
Ještě zajímavější je reakce respondentů na kovové obaly, které nelze běžně třídit společně s papírem, sklem a plasty. Více než 40 procent z nich uvedlo, že kovové obaly jsou méně šetrné k životnímu prostředí než plastové a skleněné, protože je nemohou třídit a musejí je vyhazovat do směsného odpadu. Navíc necelá polovina z nich by si v obchodech výrobky v kovových obalech vybírala častěji, kdyby je následně mohla společně s ostatním vytříděným odpadem vyhodit do kontejnerů zajišťujících jejich recyklaci. Čtvrtina všech respondentů by koupila výrobek v kovovém obalu, přestože by byl dražší. Musela by však vědět, že škoda způsobená životnímu prostředí je menší než v případě jeho nákupu v jiném druhu obalu. Mladí spotřebitelé jsou tedy ochotní na ochranu životního prostředí vynaložit vlastní prostředky. Z výzkumu vyplývá, že kdyby před domy stály kontejnery na kovový odpad, plnilo by je 85 procent respondentů. A navíc, protože by věděli, že kovové obaly jsou recyklovány, kupovali by je častěji než nyní. Jde však pouze o výzkum. Jak je to s kovovými obaly ve skutečnosti? Proč už dávno nestojí před našimi domy kontejnery na tříděný kovový odpad?
Nedostatek kontejnerů.
Ve skutečnosti má kontejnery na kovový odpad před domem málokdo. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že má v místě, kde vyhazují odpad, nádobu na ten kovový. Zpětný odběr obalového odpadu a jeho využití především recyklací zajišťuje v České republice autorizovaná společnost EKO-KOM. A to prostřednictvím systému tříděného sběru v obcích a lidí, kteří jsou oprávnění s odpadem nakládat. Jejími klienty jsou ti, kdo uvádějí na český trh obaly, ale sami nejsou schopní zajistit jejich zpětný odběr a využití, vyplývající ze zákona o obalech č. 477/2001 Sb. Dle informací na internetových stránkách společnosti EKO-KOM v roce 2006 uvedli na trh přes 80 procent veškerých obalů.
Nevhodné doporučení.
Na internetových stránkách společnosti EKO-KOM se lze také dozvědět, proč před domy nejsou kontejnery na kovový odpad - třeba červené barvy. Doporučení firmy v sekci Jak třídit? u kovových obalů zní: „Kovové odpady se odnášejí do sběren nebo na sběrné dvory.“ Své čtyři plechovky tedy doma vytřídíte a připravíte k odnesení do nejbližšího sběrného dvora nebo sběrny. Dokonce si na internetových stránkách EKO-KOM nejbližší sběrný dvůr vyhledáte. Máte však smůlu, jste-li například z Ostravy nebo Prahy. V celé Ostravě je sběrný dvůr jeden, v Praze devět. V moravské metropoli Brně a jeho okolí jich je přes čtyřicet. Sběrný dvůr však může být od vašeho domova vzdálený i několik kilometrů. Sběrných dvorů a výkupen je dle informací na jiné části internetových stránek EKO-KOM na území ČR asi osm set. Čtyři plechovky tedy spíše vyhodíte do směsného odpadu, než abyste trávili volný čas hledáním sběrného dvora.
Malý podíl.
Překážkou a jedním z důvodů tohoto přístupu ke kovovému odpadu z obalů může být jeho malý podíl na odpadcích domácností. EKO-KOM uvádí, že odpad domácností tvoří papír (22 procent), bioodpad (osmnáct procent), plasty (třináct procent), sklo (devět procent), nebezpečný odpad (tři procenta) a „zbytek“ (35 procent). Kovového odpadu je tak málo, že se ztratí ve „zbytku“. Z evidence klientů EKO-KOM vyplývá, že kov tvoří asi pět procent nevratných obalů, papír však 39, plast 23 a sklo 21 procent. Podíl kovu na odpadu je tedy proti ostatním materiálům relativně malý.
Obava z krádeží.
Dalším zásadnějším důvodem, který například uvedli členové několika místních zastupitelstev v Praze, je obava o vytříděný kovový odpad. Především ve městech prý hrozí vykrádání kontejnerů sběrači kovového odpadu, kteří by získaný kov prodávali do sběren. Ti by mohli způsobit, že by kontejnery byly prázdné a veškerý finanční přínos z třídění kovů připadl jim. Životní prostředí by to však prospělo, protože kovový odpad by skončil ve sběrnách. Velkému počtu krádeží kovového odpadu v České republice by mohla zabránit změna jeho režimu výkupu. Například kdyby byl zrušen takzvaný občanský výkup kovového odpadu.
Výsledky studií.
Účinky třídění kovového odpadu se zabývá několik studií. Pro Evropskou unii byly zpracovány studie, které posuzují dopad směrnice Evropského parlamentu a rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, jejímž českým ekvivalentem je zmíněný zákon č. 477/2001 Sb. Studie hodnotí jednotlivé metody sběru odpadu, jejich náklady i obtížně finančně měřitelné následky, jako je zatížení životního prostředí. V jednom se však shodují: třídit a recyklovat je přínosné. Především kovy, protože z recyklovaného výrobku může být vyroben nový a stejně kvalitní (u PET lahví to například možné není).
Případ Velké Británie.
Pozornost si také zaslouží studie Julie Hummelové, kterou zpracovala pro britské poměry a jejímž zadavatelem bylo britské ministerstvo průmyslu a obchodu. Zabývá se v ní přínosy zahrnutí kovového odpadu mezi tříděné materiály v domácnostech. Ve všech uvažovaných scénářích dodatečné zahrnutí kovů znamená pokles nákladů na třídění odpadu. V lepším případě prodej sebraných kovů nejen pokryje náklady na sběr a třídění, ale převýší je. A tím se také sníží celkové náklady na sběr tříděného odpadu. Dalším prokázaným kladem je, že rozšíření o kov způsobí nárůst celkového objemu všech tříděných materiálů, především v důsledku souběžně probíhajících informačních kampaním o třídění. Podobná studie, zpracovaná pro české poměry, by mohla pomoci při rozhodování o vhodném způsobu třídění kovového odpadu.
Spokojenost.
Jaký by tedy mohlo mít dopad zavedení kontejnerů na tříděný kovový odpadu? Spotřebitelé by měli kam třídit kovový odpad. Poklesl by objem skládkového odpadu. Třídění by podporovali vhodným marketingem jak EKO-KOM, tak výrobci kovových obalů. Kovové obaly by prodávali na recyklaci buď sběrači odpadu, nebo ti, kdo třídění odpadu zajišťují - podle navrženého řešení. V každém případě by však byly kovové obaly recyklovány, což je hlavní kladný efekt třídění. EKO-KOM by mohl být spokojen, protože by zajistil plnění zákonem stanovených cílů pro recyklaci kovů. Spokojení by mohli být i výrobci a prodejci kovových obalů, protože by se zvýšil zájem o jejich výrobky, které by byly nejen recyklovatelné, ale i recyklované. A nás ostatní by mohlo těšit, že jsme něco udělali pro životní prostředí.
