Ve hře o pořadatelství šampionátu jsou stále obě varianty
Dvaadvacet měsíců před startem mistrovství světa v ledním hokeji v Praze stále není jasné, ve které hale se šampionát uskuteční. Situace u obou konkurenčních projektů se však pomalu vyjasňuje. Lze předpokládat, že alespoň ta hala, jež by měla šampionát hostit, bude postavena. Rozhodnutí, která aréna dostane prioritu a již bude hokejový svaz podporovat, je na Výkonné radě mistrovství světa v ledním hokeji 2004 (VRMS). Mělo by podle informací týdeníku EURO padnout na jejím červencovém zasedání.
Problémy s Matějkou.
Ještě před pár měsíci bylo jasné, že se šampionát nemůže uskutečnit nikde jinde než v nové Hale Sazka v pražských Vysočanech. V poslední době se ale šance konkurentů vyrovnaly a nyní se zdá, že v dostizích s časem získává navrch projekt Areny Hagibor. Sazka, respektive její dceřiná společnost Bestsport, ze sebe sňala riziko odpovědnosti za přípravu areálu na místě bývalé ČKD Lokomotivka a pozemek hodlá od společnosti Quonex Real koupit, až bude holý a vyčištěný od ekologických zátěží (EURO 23/2002). Když však na magistrát dorazila dvě oprávněná odvolání firem B. S. R. Building a Matějkův dům proti územnímu rozhodnutí, vstoupil Bestsport do hry a s odpůrci začal vyjednávat. „Se společností B. S. R. Building, na jejímž pozemku má být přístupová komunikace, stále ještě jednáme, ale zdá se, že se dohodneme,“ řekl týdeníku EURO tiskový mluvčí Bestsportu Jan Vala. Oproti tomu s firmou Matějkův dům, která se odvolala jako majitel sousedního pozemku, již Bestsport jednání ukončil. „Chtěli jsme s nimi jako se sousedem vybudovat solidní vztah, ale jejich požadavky byly opravdu neúnosné. Nebál bych se to nazvat vydíráním. Teď je na ministerstvu pro místní rozvoj, aby rozhodlo,“ dodává Vala. Deník Právo uvedl, že Matějkův dům po Sazce požadoval šestnáct tisíc korun za metr čtvereční, což za sedmnáctisetmetrový pozemek dělá více než 27 milionů korun. Sazka prý byla ochotna jít na částku šest tisíc korun za metr.
Ministerské smlouvání.
Ve stínu problémů kolem vysočanské haly zaniklo, že druhá strana, která připravuje projekt pod názvem Arena Hagibor, již získala pravomocné územní rozhodnutí a zažádala o demoliční výměr, což je nutnost pro zisk stavebního povolení. „Otázku pozemků bychom měli vyřešit do konce června, kdy bychom měli s ministerstvem financí (MF) jako majitelem parcel podepsat kupní smlouvu,“ uvedl pro týdeník EURO Rafael Karpíšek, generální ředitel společnosti Arena Hagibor.
Karpíšek zatím neví, kolik přesně za 48 tisíc metrů čtverečních jeho firma zaplatí. Cena za metr parcely pod budoucí halou (zhruba 32 tisíc metrů čtverečních) prý bude smluvní, za ostatní pozemky tržní. „Spodní hranice je jasná. Podle cenové mapy nemůže jít ministerstvo pod 2600 korun za metr,“ vypočítává Karpíšek. Byznysplán nové arény prý počítá s pěti až šesti procenty výdajů za pozemky z celkových investičních nákladů, které jsou kalkulovány na 2,87 miliardy korun.
Projekt haly na Hagiboru odkoupila Arena Hagibor letos na jaře od finského sdružení Multiarena. O nových investorech Karpíšek zatím hovořit nechce. „Počkejte na konec června, kdy představíme investory i budoucího provozovatele nové haly,“ odpověděl vyhýbavě. Nakonec přece jen prozradil, že peníze by do projektu měli přinést čeští investoři a jeden z Ameriky. „Jednáme také se dvěma českými bankami o úvěru kolem 500 až 600 milionů korun. Zbytek do těch necelých tří miliard dodají investoři. Američané se na projektu budou podílet zhruba patnácti procenty,“ řekl týdeníku EURO Karpíšek.
Odlišné pohledy.
Může se zdát, že Praha bude mít dvě zcela nové multifunkční arény. „Český hokejový svaz by byl asi rád, protože by pořadatelství pro něj bylo ekonomicky výhodnější. Jsem ale přesvědčen, že v budoucnu by se obě nemohly uživit,“ tvrdí Karpíšek. On i Vala shodně prohlašují, že se na konkurenci neohlížejí. Každý z nich je však přesvědčen, že přípravy právě jeho projektu jsou mnohem dál než toho druhého. „Myslím si, že na Hagiboru mají větší problémy než my. Nemají pozemkové vypořádání, jsou tam problémy s dědictvím a restitucemi,“ je přesvědčen Vala. „Máme mnohem více připravené území, je tady zelená louka, zatímco ve Vysočanech několik budov a skoro milion tun kontaminované půdy k odvezení,“ oponuje Karpíšek.
Oba kohouty s největší pravděpodobností rozsoudí červencové zasedání VRMS. Zástupci hokejového svazu, ministerstva školství a společnosti Teleaxis zhodnotí oba projekty a vyberou halu, která v tu chvíli bude mít větší předpoklady být do jara 2004 postavena. Doposud výkonná rada podporovala projekt Haly Sazky. Podle šéfa Teleaxisu Petera Kovarčíka je férové dát do konce června oběma stranám stejné šance doladit potřebné „papíry“, ale v červenci je nutné rozhodnout. „Příští měsíc se rozhodne kdo s koho. Je to poslední možný termín, poté už nepůjde nic zvrátit,“ řekl týdeníku EURO.
Odnese to jen jeden.
Peter Kovarčík bude prosazovat, aby za projekty nesli odpovědnost konkrétní jedinci: „Ať vyhraje jedna, či druhá hala, budu požadovat, aby nám lidé, kteří za vítězný projekt „kopou“, podepsali vlastní zodpovědnost. Nedokážu si představit nikoho z výkonné rady, kdo by si to jinak vzal na svoje triko.“ Kovarčík se již předminulý týden vyjádřil, že výstavbu dvou hal VRMS nedovolí: „Obě varianty současně se vylučují, jen jedna získá naši podporu.“ Přesto Karpíšek tvrdí: „Arenu postavíme tak jako tak, za každou cenu.“ Ani Vala s neúspěchem nepočítá: „Mohu Vás ujistit, že všichni ve firmě jsme přesvědčeni, že halu vybudujeme.“
