V Severní Karolíně žije volně pouze 40 jedinců vzácného vlka rudohnědého, kterému se říká také vlk červený. K jeho vyhynutí ve volné přírodě již jednou došlo. Nyní selhává i projekt rozšíření z umělých chovů. Vlkům hrozí ve volné přírodě vyhynutí do osmi let.
Vlk rudohnědý (Canis rufus, také vlk červený) vymřel ve volné přírodě v roce 1980. V roce 1992 započala ve Spojených státech jeho záchrana a vypouštění do volné přírody ze zvířat odchovaných v zoologických zahradách ve státě Severní Karolína. Nyní se ukazuje, že tato snaha selhává.
Ve volné přírodě žije okolo 40 jedinců, což je kritická hodnota pro přežití druhu ve volné přírodě. Očekává se, že do osmi let tento vzácný druh, který byl dříve rozšířen po celém jihovýchodním území Spojených států, vymře.
Historické území rozšíření vlka rudohnědého:
Zdroj: CC BY-SA 4.0/Fobos92
I když se částečně daří odchov vlků v zajetí, v USA to je asi 220 jedinců, ve volné přírodě se jejich stavy nezvyšují. Americká agentura pro rybolov a přírodu FWS uvedla, že ve volné přírodě žije okolo 40 jedinců, přitom zbývají jen tři páry, které mohou mít mladé. V roce 2013 to bylo ještě 120 vlků.
Novinář John Platt v časopisu The Revelator upozornil na to, že pokles stavů červených vlků souvisí s tím, že je od roku 2012 v Severní Karolíně dovolen noční lov kojotů, kteří jsou se vzácnými vlky zaměňováni.
Vlci jsou v části případů zastřeleni nebo otráveni záměrně, aby nepůsobili škody farmářům. Další byli usmrceni po srážce s vozidly na silnicích. „Vlk rudohnědý nemá dostatečně velkou populaci ve volné přírodě, aby mohl přežít,“ tvrdí zpráva vládní agentury.
Z přírody mizí opylovači:
Až vymřou včely: řetězec Penny provedl drastický experiment s prázdnými regály
Červení vlci byli po několik století vybíjeni zemědělci, kteří chránili svá stáda. V roce 1969 bylo 14 jedinců odchyceno, aby byl zajištěn jejich odchov v zajetí. Všichni nyní žijící vlci jsou potomky těchto vlků. Od roku 1992 byli v Severní Karolíně vypouštěni opět do volné přírody v rámci programu jejich reintrodukce. Původně se zdálo, že experiment bude úspěšný, ale v roce 2015 byl ukončen.
Agentura FWS nyní projekt vyhodnocuje. Populace vlků chovaných v zajetí by měla dosáhnout alespoň čtyř stovek, aby vypouštění zvířat do volné přírody mělo smysl. Odpůrci projektu tvrdí, že se vlci stejně páří s kojoty a proto není důvod tento druh vlků chránit.
Málo genů i prostoru
Ani odchov v zajetí není jednoduchý. Samci se nemusí se samicemi vždy spářit, jak by si jejich chovatelé přáli, napsal Platt. Ohrožení vlci mají problém s reprodukcí také kvůli limitujícímu genofondu. Není z čeho vybírat. Vlčata mají často stejné rodiče.
Dalším limitujícím faktorem je prostor. Vlci potřebují asi 500 metrů čtverečních na jeden kus pro život v zajetí. I to je o dost méně, než využívá vlk ve volné přírodě. Zoologické zahrady většinou nemají tak velké výběhy a vlci mají v zajetí málo pohybu.
Sherry Samuelsová z oddělení zvířat v Museum of Life and Science v Severní Karolíně tvrdí, že je potřeba, aby jednotlivci tlačili na americké úřady, aby opět začal program vypouštění ohrožených vlků do přírody. „Je to naše morální povinnost, tento druh vlka tu žil po velmi dlouhou dobu, proto si zaslouží další ochranu,“ zdůraznila Samuelsová, které prošlo rukama 40 červených vlků, jež v centru uměle odchovali. Sama se obává okamžiku, že tito vlci nebudou ve volné přírodě k vidění.
Kráva, kráva, kráva, kuře
Vymírání druhů se podle vědců stále zrychluje. I když člověk tvoří z celkového objemu biomasy na Zemi jen 0,01 procenta, zničil už 83 procent všech druhů savců žijících v divoké přírodě a 80 procent savců žijících v mořích.
Profesor biologie Ron Milo z Weizmannova institutu vědy v Izraeli, který studii provedl, prohlásil, že byl sám výsledkem překvapen. „Když se svými dcerami skládám puzzle, je tam obyčejně vyobrazen slon vedle žirafy a nosorožce. Pokud bych jim měl dát více realistický obraz světa, má být vedle sebe kráva, pak kráva, potom další kráva a nakonec kuře,“ řekl k tomu, že chovy zemědělských zvířat vytlačují z přírody ostatní druhy savců. Lidé by se podle něj měli vážněji zamýšlet nad tím, jaké jídlo konzumují a jaký to má vliv na okolní přírodu.
Oceánograf Paul Falkowski z americké univerzity Rutgers v New Jersey upozornil na to, že to ukazuje, jak je člověk extrémně efektivní při využívání přírodních zdrojů i přes to, že tvoří jen nepatrný zlomek veškeré biomasy na Zemi, jež připadá z 82 procent na rostliny.
Dále čtěte:
Smůla pánů tvorstva. Dinosaury zahubila absurdní shoda nešťastných okolností
Ryby ohrožuje „žravost“ Američanů. Spasit je mohou mořské řasy
Velký byznys za miliardy: zastřel si svého lva
