Čeští řidiči jsou nakloněni alternativnímu vodíkovému pohonu. S těmito auty by rádi jezdili z ekologických důvodů. Nevadila by jim delší doba tankování ani kratší dojezdová vzdálenost. Dvě třetiny Čechů by si ale auto na vodík nekoupily, pokud by bylo dražší než auto s klasickým pohonem. Vyplývá to z průzkumu společnosti Grant Thornton pro ministerstvo dopravy.
„Není překvapením, že pro Čechy je důležitá šetrnost a ohleduplnost k životnímu prostředí. Plných 77 procent respondentů uvedlo, že hlavní výhodu vodíkových aut spatřují v ekologii a téměř bezemisním provozu,“ uvedl Jiří Dvořák, expert na alternativní zdroje energie z Grant Thornton.
Z průzkumu vyplývá, že budoucnost automobilů na vodíkový pohon úzce souvisí s jejich pořizovací cenou. Celkem 69 procent dotazovaných by si vodíkové auto nepořídilo, pokud by stálo víc než běžné auto s klasickým spalovacím motorem. Tři lidé z deseti by byli ochotní akceptovat cenu o čtvrtinu vyšší a pouze 3,5 procenta respondentů pak cenu o polovinu vyšší.
Budoucnost je v ceně
Pokud by náklady na provoz byly nižší nebo nanejvýš stejné jako u běžného auta se spalovacím motorem, pak by o koupi auta s vodíkovým pohonem uvažovalo až 95 procent respondentů.
Vysokou cenu a provozní náklady vnímají lidé jako jedno z hlavních rizik hromadného použití aut na vodíkový pohon. Devět z deseti dotázaných se shodlo, že podpora od státu nebo od výrobců by pro ně znamenala pozitivní motivaci k nákupu.
Shovívavější byli respondenti vůči dojezdové vzdálenosti nebo času tankování. Třem pětinám z nich by nevadila dvojnásobná doba potřebná k natankování oproti konvenčním autům. Dvě třetiny lidí by se spokojily s dojezdem menším než 500 km.
Přečtěte si:
Pohon budoucnosti: ze solárního článku poteče palivo
„Pozitivní je, že se dotázaní vodíkové technologie nebojí. V součtu 87 procent z nich uvedlo, že tento pohon považují za bezpečný nebo spíše bezpečný. Na to, že u nás vodíková auta zatím nejezdí, je překvapením, že dvě třetiny lidí věděly, že se auta na vodík již vyrábějí,“ komentuje výsledky Dvořák.
Klíčovým faktorem se ukázala být infrastruktura, tedy hlavně hustota vodíkových plnicích stanic. Devět z deseti Čechů by od pořízení vodíkového auta odradil jejich nedostatek.
„Lidé nebudou chtít jezdit auty, která by skoro nikde nemohli natankovat. Je na státu, aby dospěl k nějaké strategii a vyslal výrobcům i řidičům signál, jestli s vodíkem počítá a jak ho plánuje podpořit. Co se provozovatelů čerpacích stanic týče, z naší analýzy vyplynulo, že se oblasti jejich rozvoje věnuje především společnost Unipetrol, potažmo Benzina, která má nejrozsáhlejší síť čerpacích stanic v ČR,“ dodává Dvořák.
V Česku zatím nejezdí
Zatímco třeba v německém Mnichově již funguje projekt BeeZero, kde si může krátkodobě pronajmout vodíkový osobní automobil kdokoli, v ČR jsme zatím ve fázi přípravy koncepce.
Od roku 2009 sice existuje v Neratovicích u Prahy jedna neveřejná plnicí stanice na vodík společně se zkušebním prototypem vodíkového autobusu TriHyBus, na další rozvoj se ale stále čeká.
„Výsledky průzkumu považuji za pozitivní, i když zároveň nechci přeceňovat jejich vypovídací hodnotu,“ říká k tomu Luděk Sosna, ředitel odboru strategie na ministerstvu dopravy.
„Je pravdou, že v rozvoji vodíkové mobility jsme teprve na začátku. Věřím, že se nám v příštích letech podaří posunout správným směrem. Německo a jeho plány v této oblasti nám mohou být příkladem,“ dodává Sosna.
Čtěte také:
