Když přijde na spropitné, jsou Češi držgrešle. Alespoň tak se to o nás říkávalo. Příjemným překvapením proto může být, že podle průzkumu společnosti Qerko jsou tuzemští zákazníci podobně štědří jako Američani, Němci a Ukrajinci. „Je pozitivní, že přestože se dnes skoro všude skloňuje slovo inflace, naše data ukazují, že lidé stále chodí do restaurací a na spropitném nešetří,“ přibližuje zakladatel Lukáš Kovač, který je v Qerku také generálním ředitelem.
Průměrná výše spropitného se v aplikaci, jež pomocí QR kódu umožňuje v restauracích okamžitou platbu přímo od stolu, aktuálně pohybuje kolem sedmi procent. Stejný průměr mají i čeští uživatelé, kterých je přes čtvrt milionu. Návyky při odměňování personálu ve svém průzkumu Qerko ale zkoumalo také u největší skupiny cizinců.
Jaká by podle vás měla být ideální výše spropitného v restauraci?
Z výsledků vyplývá, že pokud jde o štědrost, jednoznačně vedou Němci. Ti v českých restauracích, hospodách a kavárnách nechávají obsluze v průměru osm procent spropitného. Podobně vysoká dýška pak dávají lidé ukrajinské národnosti i Američané, kteří jsou známí svou ,tipovací‘ kulturou. V obou případech se jedná zhruba o půl osmého procenta.
Šetřiví Moravané
Kromě zmíněných národností Qerko hojně využívají také Slováci, Britové, Poláci a Francouzi. A právě poslední zmínění patří s ohledem na dýška k největším šetřílkům vůbec. Jejich spropitné činí necelých šest procent. „Než jsme se na naší gastroscéně aklimatizovali, tak asi nejčastějším strachem hospodských bylo, že lidé přes aplikaci nebudou dávat žádné spropitné. To se naštěstí ukázalo jako planý poplach,“ zdůrazňuje Kovač.
Výsledek je navíc ještě lepší, než zakladatel předpokládal. „Dokonce si držíme i lepší průměr než při platbách kartou. Obsluha se díky Qerku může soustředit na servis a nemusí kasírovat každého zvlášť, což naši uživatelé oceňují,“ dodává s tím, že výše spropitného se samozřejmě v jednotlivých krajích liší.
Nejméně ostýchaví jsou ohledně dýšek na Karlovarsku, kde obsluze lidé nechávají osm procent. Podobná dýška dostávají pracovníci ve Středočeském a Plzeňském kraji. Naopak nejméně zákazníci odměňují personál ve Zlínském a Jihomoravském. Úplně nejhorší je pak situace na Olomoucku.
Pokud jde o působení Qerka, ani zdaleka už není aktivní pouze v Česku, postupně totiž roste i do dalších evropských zemí. Loni společnost pohodlné placení přinesla také na stoly slovenských zákazníků. Vstup na tamní trh letos v březnu komentoval manažer fintechu Viktor Tecl. „Pozorujeme stále rostoucí trend využívání Qerka, což nám umožňuje stále více se vzdalovat od Bratislavy. Očekáváme, že v letošní sezoně naše popularita na Slovensku navzdory ekonomické recesi vzroste.“
Kromě České republiky a Slovenska lze Qerkem momentálně platit také v některých restauracích v Německu a Rakousku, společnost své působení navíc přesouvá i do zcela jiných sfér. Konkrétně zamířila do digitálního obsahu. „Pohodlné placení nemusí najít uplatnění jen při úhradě účtu v restauraci. Je mnoho dalších příležitostí, kde placení přes QR kód dává smysl,“ řekl v únoru Kovač s tím, že navázal spolupráci s videoplatformou Tivio. Díky té lze pomocí Qerka nově platit také obsah zpravodajské televize DVTV, pořady z nabídky JOJ play či sportovní přenosy Oktagon TV.
