Češi fandí franšízám

Stále více tuzemských podnikatelů využívá k rozvoji podnikání franšízovou licenci

Mám ráda výzvy a vždycky jsem chtěla podnikat, říká Veronika Marešová, jazyková lektorka z Českých Budějovic, která řídí vlastní jazykovou školu na kraji budějovického náměstí. Ví, že podnikání není nic lehkého, zvlášť v době, kdy je pro firmy zánik běžnější než vznik. Marešová ovšem ke splnění svého snu zvolila cestu, kterou si dnes vybírá stále více Čechů. Založila si licencovanou pobočku již existující firmy, franšízu. V jejím případě šlo o pražskou společnost Jipka.

Je to o kompromisu

„V Jipce jsem předtím už rok a půl pracovala a ta příležitost mi přišla zajímavá. Nemuselo se nic budovat od základů, rozšiřovat povědomí o značce, zavádět pracovní systémy a tak dále,“ vysvětluje Marešová. Musí sice částečně počítat s tím, že vysněný podnik jí nepatří úplně celý a nemá tolik volnosti v rozhodování jako jiní podnikatelé, s vedením Jipky se ale vždycky dokáže dohodnout. „Firma není tak velká, takže vždycky dokážeme najít nějaký kompromis. Určitě to není tak složité, jak si to představuji u velkých mezinárodních řetězců,“ myslí si Marešová. Právě v tom spočívá klíč, který začínají české malé a střední podniky ve stále větší míře používat ke své expanzi. Franšízing se stává velmi často užívaným východiskem, jak zúročit úspěch vlastní firmy i v době, která velkému rozvoji zrovna dvakrát nepřeje. „V České republice působí už 150 franšízových společností. Letos u nás vzniklo minimálně čtrnáct nových sítí, což svědčí o značné popularitě franšízingu jako způsobu rozvíjení podnikáním“ říká Marek Halfar, ředitel společnosti Profit system, která situaci na trhu dlouhodobě sleduje. Podle její nejnovější studie, kterou má týdeník EURO k dispozici, se poměr českých řetězců neustále zvyšuje. Z celkového počtu 150 jich letos bylo už 73. „Vzniká stále více ryze českých franšízových systémů. Český trh pomalu dozrává. V rozvinutých ekonomikách jako ve Velké Británii, Itálii nebo Polsku mají převahu právě domácí řetězce,“ vysvětluje Halfar. Proč se licencované podnikání rozšiřuje v takové míře zrovna teď? Finanční krize a její dopady budou patrně jen jednou částí odpovědi. Svou roli zřejmě hrají i banky, které ještě stále neotevřely úvěrové linky do takové míry, aby to odpovídalo ekonomické situaci. Zároveň ale na trhu existuje dostatek silných firem, které cítí příležitost ukrojit si svůj díl. „Fungujeme na trhu už dvanáct let a chtěli jsme začít s expanzí do regionů a rozšířit povědomí o značce. To bylo to hlavní. Franšíza je pro nás navíc výhodnější administrativně a hlavně finančně. Nové pobočky bychom uřídili i sami, ale bylo by to zbytečně náročné a regionální trhy by pro nás samotné ani nebyly tak perspektivní,“ říká Jitka Žižková, marketingová ředitelka firmy Jipka, která celý projekt franšízingu rozjela a začala hledat potencionální partnery v regionech, přesně takové jako Veroniku Marešovou v Českých Budějovicích. „S franšízami teprve začínáme, takže kromě Budějovic máme jen jednu v Plzni. Zatím jsme s jejich fungováním velmi spokojení a chceme pokračovat dál, pokrýt celou republiku,“ vysvětluje Žižková.

Finanční expanze

Příklad Jipky patří mezi ty obvyklejší na českém trhu. K volbě franšízy jako způsobu rozvoje totiž mnohem častěji dochází v oblasti služeb než obchodu. Mezi českými řetězci převládají právě služby v poměru 62 procent. Mezi firmami, které licencování spustili v letošním roce, však celkově najdeme mnohem různorodější formy byznysu. Zajímavou ukázkou je společnost Cyrrus, poměrně etablovaný hráč na českém a polském kapitálovém trhu, který se dosud zajímal hlavně o pražský byznys spojený s velkými finančními žraloky. „Zatím se žádná jiná makléřská firma podobného zaměření neodvážila vstoupit do regionů a nám se tahle možnost zdála hodně zajímavá. Věříme tomu, že i v regionu se skrývá mezi investory jistý potenciál,“ vysvětluje Jan Procházka, člen představenstva firmy. Pro Cyrrus to není první pokus o expanzi. Před několika lety se ve snaze dobýt rozsáhlý polský trh rozhodl otevřít pobočku ve Varšavě. Výsledek byl ale rozporuplný. Pobočka nefungovala, jak měla, a vyžadovala si neustálý dohled ze strany českého vedení.
„Po těchto zkušenostech jsme se rozhodli dát přednost licencím. Majitel pobočky v ní bude mít svůj vlastní kapitál a bude se o ni muset starat ve svůj prospěch. Najali jsme si tedy headhunterskou firmu a pořádáme výběrové řízení na partnery v krajích. Jde o to, najít dostatečně silné lidi,“ říká Procházka.

Licence na kolečkách

S provozem franšízových poboček koketují i firmy s mnohem exotičtějším druhem podnikání. Příkladem za všechny může být společnost Marvel International, která prodává mobilní domy, tedy domy na kolech známé spíše ze Spojených států nebo z Nizozemska.
„Už loni se nám podařilo velmi úspěšně vstoupit na český trh a v této oblasti jsme se stali lídry. Vzhledem k této zkušenosti jsme se rozhodli letos expandovat formou franšízingu a spolupráce s prvním partnerem zatím ukazuje, že to je krok správným směrem,“ vysvětluje Zdeněk Spáčil, šéf a zakladatel menší firmy z Rožnova pod Radhoštěm.
Také podle něj jsou důvody k upřednostnění franšízy před úmornou snahou o vlastní expanzi poměrně jasné – nepoměrně větší zainteresovanost vedení pobočky, minimální potřeba investic na zřízení a provoz, lepší znalost regionu a kontrola pomocí licence. „Pro příští rok máme zatím opatrný cíl otevření dvou až tří nových poboček,“ dodává Spáčil. Také mezi zbytkem společností, které letos vsadily na tento typ rozvoje, nenajdeme žádné gigantické firmy, ale spíše střední a malé podniky. Jména jako B-Juicy, kosmetika Nicole nebo Phramland nepatří zrovna mezi nejznámější. Podle Marka Halfara o nich ale uslyšíme ještě častěji, stejně jako o franšízingu jako takovém. „Aktivní působení českých franšízových systémů a vzrůstající zájem o ně současně ukazují, že byl franšízing jako jedna z možných forem podnikání trhem plně akceptován. Dá se předpokládat, že v České republice bude brzy působit více než 200 takových aktivních společností,“ očekává Halfar.