Malé a střední podnikání se v Česku velmi dynamicky rozvíjí. „Češi využívají více internet než Francouzi. Zatím ale nemají chuť investovat do termínovaných vkladů či podílových fondů, v tom jsou konzervativnější než západní Evropa,“ tvrdí generální ředitel Komerční banky Laurent Goutard.
Generální ředitel Komerční banky Laurent Goutard Malé a střední podnikání se v Česku velmi dynamicky rozvíjí. „Češi využívají více internet než Francouzi. Zatím ale nemají chuť investovat do termínovaných vkladů či podílových fondů, v tom jsou konzervativnější než západní Evropa,“ tvrdí generální ředitel Komerční banky Laurent Goutard.
Jak dnes vypadá typický klient Komerční banky ze segmentu malých a středních firem? Co od banky vyžaduje, na jaké její nabídky reaguje nejvíce?
Do segmentu malého a středního podnikání řadí naše banka firmy s ročním obratem od 50 milionů do 1,5 miliardy korun. Hlavním rysem těchto klientů je to, že jejich podnikání se neustále rozvíjí. Před dvěma třemi lety se tyto firmy zaměřovaly především na český trh, nyní se rozrůstají do střední a východní Evropy. Od banky chtějí především úvěrování rozvoje a investic plus každodenní služby, jako je třeba platební styk. Musím říci, že v tomto ohledu neustále roste význam internetového bankovnictví. Zároveň stále více potřebují od banky poradenství a podporu rozvoje jejich mezinárodního byznysu.
Financování mezinárodního obchodu tedy nabývá na významu?
Ano, je to nesmírně důležitá aktivita pro naši banku. Právě v segmentu malých a středních firem zaznamenáváme stále větší počet českých firem, většinou s ročním obratem kolem 200 až 300 milionů korun, kterým roste podíl příjmů ze zahraničního obchodu. Ten podíl dosahuje 50 až 60 procent. Díky světové síti poboček Société Générale mají klienti Komerční banky v tomto směru plný servis.
Co je zapotřebí o těchto klientech vědět? Jací jsou?
Podpora ze strany banky, kterou potřebují a vyžadují, se velice rychle mění. Změny probíhají nejen v souvislosti s celkovou
globalizací, ale i tím, jak rychle postupuje jejich mezinárodní rozvoj. Banky se musejí umět těmto změnám rychle přizpůsobovat, a to jak v oblasti organizace práce, tak produktů a poradenství. Jinak si svůj tržní podíl udrží stěží.
Podívejme se nazpátek. Byla pro banku dobrá volba držet si malé a střední podnikatele jako stěžejní byznys na českém trhu?
Komerční banka je lídrem v oblasti tohoto firemního segmentu, drží si zhruba 40procentní podíl trhu. Je to zčásti dáno i historicky – před 15 lety sloužila téměř výhradně korporátní klientele. Dnes jsme za tuto tradici vděčni. Pro českou ekonomiku hraje tento segment velmi významnou roli, vytváří velkou část hrubého domácího produktu. Z mého po-
hledu je nejvýznamnější jeho velká dynamika.
Znáte tedy tyto klienty i osobně?
Jistě. Součástí mé práce jako generálního ředitele je scházet se s nimi ve všech regionech, hovořit s nimi o jejich byznysu. Musím říci, že na mě dělá obrovský dojem to, jakým způsobem se tito klienti rozvíjejí, jak jsou aktivní. Vidím velký počet rodinných firem – rodiny, které se nebojí brát na sebe rizika podnikání. Podle mého názoru patří rodinné firmy mezi jednu z největších výhod České republiky.
V jakých oblastech se rodinné firmy, o kterých hovoříte, vyskytují nejčastěji?
Je poměrně velmi těžké definovat, ve kterém sektoru ekonomiky působí nejvíce, protože je to téměř všude. Hodně jich lze určitě najít ve strojírenství, které má v Česku dlouhou tradici, ale stejně tak v oblasti nových technologií, automobilovém průmyslu, elektronice a potravinářství, ve stavebnictví. Domnívám se, že síla českých firem spočívá v tom, že se nespecializují na jeden jediný obor, naopak, diverzifikují svůj byznys do několika oborů.
Je dobré dívat se i na to, jakými změnami segment malých a středních firem prošel?
Určitě. Za poslední tři čtyři roky nastal velký posun. Dříve značná většina těchto firem působila jako subdodavatelé velkých podniků – německých, francouzských. Teď je vidět, že si vedle toho rozvíjí svou vlastní nezávislou činnost.
Jak hodnotíte vývoj „bankovního intelektu“ klientů z řad malých a středních firem? Jsou vzdělanější, mají zájem o jiné, sofistikovanější produkty než dříve?
Jak už jsem řekl, tito lidé jsou s to pružně se přizpůsobovat nové realitě, změnám, novým potřebám. Umí své firmy přizpůsobovat novým modelům. A flexibilita je, myslím, i hlavním znakem jejich – jak vy říkáte – bankovního intelektu. Proto jsou schopni přijímat nové bankovní produkty a nové koncepce. Přijali za své internetové bankovnictví, rychle se naučili pracovat s produkty pro zahraniční obchod, pro zajišťování, pro podporu exportu. Hodně se věnují výzkumu a vývoji.
Jsou čeští klienti citlivější na nabídku některých produktů než třeba francouzští zákazníci?
Češi více využívají internet, Francouzi jsou vstřícnější ve využívání depozitních produktů. Češi zatím nemají takovou chuť investovat do termínovaných vkladů či podílových fondů, v této oblasti jsou konzervativnější než západní Evropa. To je ale dáno i tím, že segment malých a středních podniků začal v Evropě vznikat po druhé světové válce, firmy tedy už nyní řeší kromě jiného i předávání rodinného majetku z generace na generaci. Kdežto v Česku začalo soukromé podnikání později, vlastníkům středních firem je nyní čtyřicet, padesát let, neuvažují ještě tímto způsobem. Výnosy investují do rozvoje firmy.
Období nízkých sazeb máme za sebou. Jak se podle vašich odhadů dotkne růst sazeb a ve střednědobém horizontu i možné oslabení růstu ekonomiky malých a středních firem?
Vztah mezi nastavením úrokových sazeb a úrovní investic je téma, které se probírá na všech vysokých školách. Nelze přitom empiricky dokázat, zda dlouhodobý vztah mezi nimi vůbec existuje. V současné době skutečně nastupuje trend růstu sazeb a růstu inflace. Nicméně pocítí jej, myslím, jen některé firmy. Hnacím motorem jejich růstu nejsou podle mého názoru úrokové sazby, nýbrž schopnost expanze, nalézání nových trhů. Segment českých malých a středních podniků tedy podle mě bude dál pokračovat ve svých investicích a ve svém rozvoji. Hlavním rizikem pro tyto firmy nejsou úroky, do budoucna by to ale mohla být síla české koruny.
Máte na mysli její další zhodnocování vůči euru a dolaru?
Ano. Až doteď se podnikatelé se sílící korunou vypořádali zvýšením produktivity. Ale pokud bude česká měna dál posilovat, může to mít negativní dopad na dynamiku tuzemského exportu.
Přes své produkty má banka možnost nahlížet do firem. Mění se nějak firemní kultura českých podnikatelů?
Podle mého názoru určitě. Využívají stále sofistikovanější služby, rádi se zabývají novými produkty. České firmy jsou poměrně pragmatické, přizpůsobují se změnám. To je i jedna z charakteristik českých menších a středních firem a také zdroj jejich úspěchů.