Češi jsou spořiví jako Japonci. Po odchodu do důchodu se jim však na rozdíl od nich propadnou příjmy.
Skoro přesně před deseti lety měl v Brně přednášku profesor japonské Tokai University Josef Rostinský s bizarním názvem Češi - Japonci Evropy. Český emigrant, který se prosadil v akademické sféře ve Spojených státech a Japonsku, se snažil najít podobnosti v osudu výrazně odlišných národů a tvrdil, že Češi jsou v kontextu Evropy čímsi podobně výjimeční a izolovaní jako Japonci ve východní Asii. Třeba už tím, že staletí žijí prakticky na stejném území.
Podobně se pokusil o srovnání generální ředitel pojišťovací části NN Group, která působí v Evropě i Japonsku. „Srovnám-li Japonsko a Česko, vytane jedna podobnost, která nemusí být na první pohled patrná: Japonci jsou totiž hodně spořiví. A Češi také hodně spoří,“ řekl týdeníku Euro Robin Spencer.
Noční kluby
Dlužno však dodat, že z pohledu mezinárodní pojišťovny NN se sídlem v Nizozemsku tady podobnosti končí, a vypadá to, že rozdílů je mnohem víc, počínaje demografií. „Lidé v Japonsku žijí skutečně dlouho. A proto opravdu hodně spoří na důchod, na roky, kdy se o sebe budou muset starat v důchodovém věku. Tady v Česku se lidem po odchodu do důchodu příjmy prudce propadnou. Pozorujeme to i jinde v Evropě, ale v Česku je to zvlášť markantní,“ myslí si Spencer.
Češi si ukládají měsíčně na důchod průměrně jen 500 až tisíc korun. I přestože se zvýšila státní podpora. A to ve stáří k pohodlnému životu stačit nebude, protože se průměrný státní důchod pohybuje asi na třetině průměrné mzdy. Jelikož se prodlužuje doba života, budou dnešní mladí lidé žít mnohem déle, ale protože jsou úrokové sazby velmi nízko, budou si také muset do budoucna víc spořit. „Neznám však moc mladých lidí kolem dvacítky, kteří si budou radši spořit na důchod, než aby vyrazili večer ven do klubu,“ dodává Spencer.
Nula nula nula
Pojišťovny si zvenčí zarputile drží pověst solidního byznysu a dbají na serióznost, aby si zachovaly důvěru klientů. Člověk si až vzpomene na úředníka Franze Kafku, který v pražské pobočce italské Assicurazioni Generali strávil půlku života.
Uvnitř pojišťoven je ale dnes často dramatická situace: mohou za ni právě nízké, téměř nulové úrokové sazby, které centrální banky drží od finanční krize. Jednoduše řečeno to znamená, že kdo spoří, tomu se peníze zhodnocují jen velmi málo. „Je to riziko pro celou společnost, protože tady vlastně není motivace spořit, a proto tu budeme mít celou generaci lidí, kteří nevědí, že spoření je prostě o tom, dát peníze na bankovní účet a očekávat za nějakou dobu rozumnou návratnost,“ říká Spencer. A j e to riziko nejen pro společnost. Nízké úrokové sazby výrazně trápí i pojišťovny, které musejí uložené peníze zhodnocovat, aby v budoucnu mohly klientům vyplácet důchody. „Musíme proto přijít s nějakými návrhy, které zákazníkům i akcionářům budou pořád připadat smysluplné. To je pro nás hlavní úkol,“ tvrdí Spencer.
Vypočítejte si věk odchodu do důchodů:
Pojišťovny musejí snižovat náklady a NN sází například na nové produkty. Lidem nabídne spořicí produkt založený na investicích do akcií, dluhopisů a samotné hotovosti, který bude velmi aktivně řídit. „Když trh zažije otřes a pozorujeme na něm pokles, převedeme investice doslova každému jednotlivci na hotovost, a když se trh začne zvedat, zase se vrátíme na trh,“ popisuje Spencer. V podstatě tak bude pojišťovna velmi čile spravovat majetek zákazníků, aby jim poskytla záruku, že hodnota jejich majetku nepoklesne; záruka ovšem není stoprocentní.
Je tedy pryč doba, kdy pojišťovny klientům výnos garantovaly. V současnosti se přesouvá část rizika i na samotné klienty a ti musejí počítat s tím, že v případě špatného vývoje na finančních trzích mohou o část svých peněz přijít. Podle Spencera je ale právě v těchto novinkách budoucnost. Pojišťovna NN s nimi má úspěch ve Španělsku, Řecku, hlavně na trzích, které těžce poškodila finanční krize, a chystá jejich zavedení i v dalších zemích. NN se novým produktem snaží vyjít i vstříc obavám Evropanů, kteří finančním trhům po krizi moc nedůvěřují. „Lidé se hrozně bojí vložit své peníze do spořicích produktů založených na akciích kvůli riziku poklesu, když se trhy zhroutí,“ říká Spencer.
Čtěte také:
