Stockholm převezme vedení unie v nejisté době a po problémovém předchůdci
Švédsko přebírá pomyslné úkoly vyplývající z předsednictví EU 1. července. Prioritní témata, která chtějí Švédové prosadit během druhé poloviny roku, kdy povedou EU, nápadně připomínají česká, a to zejména v ekonomice.
Švédské priority
Prahu a Stockholm spojuje především liberální ekonomické směřování a volná soutěž. Konkurenceschopnost evropského trhu se snažila posílit i Lisabonská strategie z roku 2000. V ní si členské země EU předsevzaly, že doženou a předeženou ekonomiku USA. „Byla bych tou nejšťastnější osobou, kdyby se to podařilo. Realita je však jiná,“ přiznává předsedkyně evropského výboru švédského parlamentu Anna Kinberg Batraová. Švédové jsou proto v posledních týdnech vůči Lisabonské strategii velmi kritičtí a usilují o vytvoření nového plánu konkurenceschopnosti, který by obsahoval méně jasné cíle. Preferují zejména investice do vědy a výzkumu. Práce na nové ekonomické strategii EU má být urychlena během švédského předsednictví EU. K tomu Švédsko zplnomocnila jarní Evropská rada. Podíl na rozhodnutí urychlit přípravu koncepce má určitě i současné ekonomické ochlazení.
V krizi je také Země, protože ji stále více ovlivňuje změna klimatu. Na konci roku se v Kodani uskuteční mezinárodní konference, která rozhodne o uspořádání po Kjótské smlouvě. Švédský ministerský předseda Fredrik Reinfeldt na ní bude zastupovat EU. Jeho partnery při jednání budou USA, Čína a Brazílie. To vynese boj se změnami klimatu na vrchol předsednické agendy.
Špinavý a nestabilní Balt
Z hlediska vnějších vztahů je pro Švédy vedle podpory dalšího rozšíření EU důležitý baltský region. Mají v něm své tradiční hospodářské a ekologické zájmy. Navíc Baltské moře patří k nejznečištěnějším. Proto se příští předsednická země EU všemožně snaží podporovat rozvoj ekologicky šetrných projektů. Ty by měly odstranit staré ekologické škody a umožnit v těchto vodách udržitelný rybolov. Stockholm si od intenzivních kontaktů se zeměmi na břehu Baltského moře slibuje odstranění obchodních překážek a zintenzivnění spojů zejména mezi Estonskem, Lotyšskem, Litvou a zbytkem regionu. Poslankyně Kinberg Batraová připomíná, že jde také o snížení závislosti na Rusku a o bezpečnostní otázky. Pro nové členské země EU z Pobaltí je dle ní lepší, „budou-li se dívat více na západ a méně se bát východu“. S tím nepřímo souvisí i projekt Nord Stream. Švédové budou na konci roku rozhodovat, zda plynovod, který má do Německa přivádět ruský plyn po dně Baltského moře, neohrožuje podmořskou faunu a floru.
Nikoli náhodou proto polská komisařka pro regionální rozvoj Danuta Hübnerová představila minulý týden v Bruselu strategii pro rozvoj baltského regionu. Rozvoj dle ní brzdí především velké vzdálenosti – jak uvnitř oblasti, tak co se týká zbytku Evropy. Cesta vlakem z Talinu do Varšavy trvá 36 hodin. Dalším problémem je izolace Lotyšska, Litvy a Estonska, pokud jde o dodávky energií, píše se v tiskovém prohlášení ke strategii.
Instituce s otazníky
Švédové si budou muset vedle hospodářských a klimatických otázek poradit i se stále nejistým institucionálním uspořádání EU. Nelibě proto nesli březnový pád české vlády, který vnesl do nejistých poměrů v EU další problémy. Týdeníku EURO to potvrdil i vysoce postavený český diplomat. Velcí hráči interpretovali pád Topolánkova kabinetu jako neschopnost menších zemí vést EU. To pro Švédy znamená výzvu získat si znovu respekt Francie nebo Německa. Komplikace také představuje ratifikace Lisabonské smlouvy a sestavení příští Evropské komise. Proto Švédové společně s Čechy podporují nominaci jejího současného předsedy José Manuela Barrosa a požádali ho, aby ve funkci setrval. Pro švédského premiéra Reinfeldta je předsednictví země EU důležité i na domácí politické scéně. Příští rok se totiž v zemi uskuteční všeobecné volby. „Časté stisky rukou s prezidenty USA, Francie nebo Ruska mu mohou přidat na popularitě“, poznamenává Henrik Brors z největšího švédského deníku Dagens Nyheter.
To známe i z Česka.
Box:
Anna Kinberg Batraová
České motto se mi líbí
Jednou z důležitých osob, které se bude podílet na švédském předsednictví EU, je předsedkyně evropského výboru parlamentu země Anna Kinberg Batraová z vládní strany Umírněných. „Většina českých priorit zůstane nezměněná,“ sdělila v rozhovoru týdeníku EURO.
EURO: Jaká bude hlavní náplň švédského předsednictví EU? KINBERG BATRAOVÁ: Nemohu mluvit o specifických opatřeních. Jejich oficiální prezentace se totiž teprve uskuteční. Bylo by ode mne nezdvořilé učinit to dříve, zejména s ohledem na české kolegy. Společně jsme schválili osmnáctiměsíční program. Prozradím však, že většina českých priorit zůstane nezměněná. V době schvalování tohoto programu se však počítalo s přijetím Lisabonské smlouvy k 1. lednu 2009, což zablokovalo irské referendum. Dokument byl připraven i před krachem Lehman Brothers.
EURO: Jaké ekonomické priority bude sledovat švédské předsednictví EU? KINBERG BATRAOVÁ: Ekonomické otázky definuje krize. Dnes je třeba víc než jindy obnovit Lisabonskou strategii. Během švédského předsednictví EU se začne pracovat na dokumentu, který měl být původně připraven v době, kdy unii povede Španělsko. Jarní summit EU však požádal o urychlení příprav dokumentu, aby jeho znění bylo známé do konce letošního roku. Původně jsme také doufali, že budeme moci při přípravách vycházet z revize rozpočtu EU, což se však neuskutečnilo. V příštích letech se bude rozhodovat o schopnosti EU vytvářet nové pracovní příležitosti. Opravdu se mi líbí české předsednické priority a motto Evropa bez bariér. Budeme chtít udržet toto směřování navzdory složitému politickému prostředí v Evropě.
EURO: A co boj s klimatickými změnami? KINBERG BATRAOVÁ: O nich bych se chtěla také zmínit. Zejména kvůli summitu v Kodani. Klimatické změny jsou totiž záležitostí přežití. Zcela jistě by se nám prodražilo, kdybychom nejednali okamžitě. Vzhledem k hospodářské krizi je však dohoda na finančním mechanismu složitá.
