Češi loni prohráli v hazardu téměř 40 miliard. Závislých je až 100 tisíc hráčů

15. 5. 2018

Hráči v Česku prohráli loni v hazardních hrách celkem 39,8 miliardy korun. To je o půl miliardy víc než v roce 2016. Roste podíl hraní na internetu. V minulém roce na ně připadla třetina utracených peněz. Uvedl to tým národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Podle něj by mělo na prevenci a léčbu putovat 1,5 procenta ze spotřební daně z hazardu. Ministerstvo financí je proti.

Podle odborných odhadů by mohlo v Česku problémy s hraním a závislost na něm mít 80 tisíc až 100 tisíc lidí. Typickému gamblerovi je 35 let. Z 85 procent jsou to muži, žen je 15 procent. Obvykle prohrávají měsíčně 40 tisíc až 50 tisíc korun. Když nastupují léčbu, jejich dluh dosahuje milionu až 1,3 milionu, popsala předsedkyně Rady Asociace nestátních organizací Helena Rampachová. V Česku funguje podle Vobořila devět léčebných center, podle plánu by měla být ve všech krajích.

Od loňska platí v Česku nový zákon o hazardních hrách. Umožnil vstup zahraničních provozovatelů na český trh i provozování her na internetu. Stanovil pravidla pro povolování a dozor, pro přestávky v hraní, maximální sázky i výhry. Omezil také reklamu. Od loňského ledna je daň u technických her 35 procent, u ostatních 23 procent. Podle loňské vládní analýzy zákon o hazardu při projednávání ale doznal několik změn pod vlivem „hazardní lobby“. Upřednostnil se tak zájem herního průmyslu před zájmem veřejným, uvedla vládní analýza.

Podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (za ANO) se daří díky zákonu hazard potírat. „Od účinnosti zákona za rok a čtvrt klesl počet provozoven z 6400 v roce 2014 na 1200… Neříkám, že stav je naprosto uspokojivý, ale udělali jsme kus práce,“ uvedla Schillerová. Podle ní zákon po vyhodnocení zkušeností „výhledově čeká novela“. Ministryně v demisi poznamenala, že loni z daní z hraní byl „extrémní výnos“, překročil 12 miliard.

Akvizice za 1,22 miliardy. Fortuna koupila čtyři rumunské sázkové firmy

Podle Vobořila jedním z témat, na které by se měla prevence víc zaměřit, je právě hraní na internetu. „V roce 2009 byl podíl on-line hraní tři procenta. Nárůst je díky technologickému vývoji obrovský. Riziko je v tom, že hrají stále mladší generace. Je větší dostupnost,“ uvedl národní protidrogový koordinátor, který ke konci července z funkce odchází.

Podle jeho plánů by 1,5 procenta ze spotřebních daní z hazardu mělo putovat do fondu, z něhož by se hradila prevence a léčba. Ministerstvo financí se proti tomu staví. „Dlouhodobě se bráníme tomu, aby se část výnosu ze spotřební daně poskytovala na tyto záležitosti. Je to nesystémové. Je to problematika sestavování rozpočtu,“ uvedla Schillerová.

Podle ní vláda výdaje na protidrogovou prevenci zvyšuje a měly by růst i v příštím rozpočtu. V roce 2015 se vydalo 95 milionů, letos by to mělo být 175 milionů.

Podle sekretáře Unie herního průmyslu ČR Andreje Čírtka se registrace hráčů a potřeba získat nová povolení pro herny a kasina odrazila na tržbách. „Způsobilo to prudký pokles tržeb kamenných heren a kasin v prvním čtvrtletí 2018 o víc než polovinu,“ uvedl Čírtek. Podle něj budou hráči přecházet „ze silně regulovaných heren na svobodnější internet“.

Podle Petra Mikošky z představenstva Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů (SPELOS) zrušené hrací stroje nahrazují nelegální automaty, hlavně kvízomaty. „Těch je zde již minimálně deset tisíc. Jejich provozovatelé využívají díry na trhu,“ uvedl Mikoška. Podle něj po omezení legálních heren hráčů neubývá, hrají jen na nelegálních strojích. Stát tak přijde na daních o šest miliard, míní Mikoška.

Podle Schillerové celní správa proti nelegálnímu hraní zasahuje, za provozování nelegálního hazardu hrozí pokuta až 50 milionů. Od začátku loňského roku dosud udělali celníci 2581 kontrol. Odhalili 200 nelegálních heren a zabavili 1500 zařízení.