Menu Zavřít

Češi loni prosurfovali v práci rekordních 37 tisíc korun

12. 4. 2016
Autor: Pixabay.com

Míra zneužívání pracovního času v českých firmách za minulý rok celkově vzrostla v meziročním srovnání o rekordních šest minut na 58 minut denně. Za dvanáctiprocentním nárůstem promrhaného času stojí postupující rozvolňování tradičního rytmu pracovního dne a zejména chytré mobilní telefony. Z účtu průměrné firmy v Česku tak loni za jednoho zaměstnance zmizela suma, která je o 44 procent vyšší, než byl průměrný měsíční plat.

„Z chytrých mobilních telefonů se v závěru roku 2015 uskutečnilo více než 55 procent mimopracovních přístupů k internetu. Chytré mobily a tablety ve firmách na rozdíl od stolních počítačů a notebooků dosud nepodléhají takové míře kontroly monitorovacích programů, takže se na nich zaměstnanci cítí bezpečněji. Pro firmy však představují hrozbu jak z pohledu promrhaného času, tak z pohledu bezpečnosti informací, které se na těchto zařízeních nacházejí,“ říká Martin Hnízdil, manažer společnosti truconneXion, která pomáhá firmám optimalizovat využívání informačních technologií.

Převedeno do průměrné hrubé měsíční mzdy jednoho zaměstnance v roce 2015, zaměstnavatel za vyřizování jeho soukromých záležitostí z firemního počítače nebo mobilu denně tratil 149 korun, což je téměř o 20 korun více než před rokem.

Téměř 1,5 průměrného platu ročně

„Za měsíc poflakování to v průměru představuje 3130 korun a za celý loňský rok 37 560 korun, meziročně o 4800 korun více. Tyto částky vynaložily firmy na mzdových prostředcích, aniž by byly podloženy reálnou prací. Ročně je tato částka tedy o více než 11 600 korun vyšší, než byl v loňském roce průměrný měsíční plat v ČR,“ shrnuje závěry analýzy Hnízdil.

WT100

Není divu, že se zaměstnavatelé rostoucí nežádoucí aktivitě brání. „Počet firem, které již využívají nástroje pro monitoring mobilních telefonů a tabletů, činil na konci roku 35 procent, dalších 20 procent jeho zavedení připravuje,“ zakončuje Hnízdil.

Společnost truconneXion zveřejňuje míru zneužívání pracovního času pravidelně již sedmý rok po sobě na základě analýzy dvou set společností působících v Česku. Měření se zaměřuje na administrativní profese, tedy tam, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem.

  • Našli jste v článku chybu?