Realizaci rozjetého projektu za půl miliardy dolarů může zastavit laxnost české vlády
Na indonéské Jávě má vyrůst nové letiště, jež by umožnilo přímé spojení ostrova s okolním světem. A mohli by ho stavět Češi. Díky osobním kontaktům se vyvinul projekt, který v provincii Yogyakarta, již řídí sultán Hamengku Buwono X., může poskytnout velkou příležitost českým firmám. Investice za deset miliard korun má na indonéské straně podporu. Nyní se čeká na vypracování studie ke změně územního plánu tak, aby se v přímořské oblasti Kulon Progo mohlo začít stavět. Ministerstvo zahraničí do přípravy projektu investovala minimálně šest let času a několik milionů korun. Bylo by paradoxem, pokud by nenalezlo patnáct milionů korun na tuto klíčovou studii. Češi zároveň od centrální vlády v Jakartě chtějí ujištění, že pokud bude letiště financováno a realizováno přes české partnery, posvětí celý projekt. Budou-li však „vyjednávací šachy“ trvat příliš dlouho, existuje reálné nebezpečí, že namísto Čechů se do Indonésie natlačí Japonci, Číňané nebo jiní soukromí investoři z jihovýchodní Asie. Předminulý týden Prahu navštívila sultánova dcera s manželem. Princ Purbodiningrat týdeníku EURO prozradil, že dostal od tchána jasné instrukce. „Dávám ti deset let na to, abys sehnal investora a postavil nové letiště,“ prohlásil prý Hamengku Buwono X.
Mezi domy to nepůjde
Původně Indonésané chtěli, aby se rozšířila přistávací dráha letiště ve městě Adisutjipo, které je nejrychleji rostoucím letištěm regionu v objemu odbavených cestujících za rok. Zatímco v roce 2000 tam prošlo půl milionu pasažérů, letos se počítá se čtyřmi miliony cestujících. Z analýzy společnosti Mott MacDonald o možnosti rozšíření přistávací dráhy v Adisutjipu, jež má EURO k dispozici, vyplynulo, že kapacitu současného letiště rozšířit nepůjde. Překážkou je vedle krátké runwaye hustá okolní zástavba, nedaleký horský masiv a seismicky aktivní oblast. Při zemětřesení v roce 2006 zahnulo třicet lidí v troskách zřícené odbavovací haly. Porušila se také přistávací dráha letiště, což o několik dní zpozdilo humanitární pomoc pro desítky tisíc postižených obyvatel provincie. Proto se vláda v Yogyakartě rozhodla vyhledat alternativní místo. Tím se stala na doporučení Mott MacDonaldu lokalita nedaleko pobřeží v okrese Kulon Progo. Předběžné odhady hovoří o tom, že na stavbu přistávací plochy, hangárů, odbavovací a příletové haly bude třeba 150 až 200 milionů dolarů. Kontrola a řízení letového provozu vyjde zhruba na dalších 100 až 150 milionů dolarů. Projekt počítá také s obchodním centrem za 250 milionů. Letiště se má stát základnou ekonomického růstu regionu. Plánuje se zde účast českého průmyslu a vědců, kteří mají napomoci s rozvojem provincie.
Na co čekáme?
Nyní je projekt ve fázi, kdy se pro budoucího investora musí vyspecifikovat přesnější cena a zpracovat detailní územní plán včetně napojení na místní pozemní infrastrukturu. Výhodou je, že majitelem pozemků je přímo rodina sultána z Yogyakarty, který se stavbou souhlasí. „České firmy mohou dodávat technologie i přímo stavět,“ říká Jiří Petrák, ředitel české pobočky Mott MacDonaldu, jež ve studii přímo vyjmenovává 23 nejvhodnějších subkontraktorů. Fakt, že Češi mají co nabídnout, potvrzuje i memorandum o spolupráci mezi firmou Mott Macdonald a tuzemským Řízením letového provozu (ŘLP). Generální ředitel státního ŘLP Jan Klas týdeníku EURO před časem potvrdil, že v roce 2007 byla dojednána dohoda o možné spolupráci na stavbě letiště v Yogyakartě. Českým firmám se otevírají příležitosti také v dodávkách radarů, v energetice (Indonésii v současné době chybí 20 000 MW), v prodeji vojenského materiálu a těžbě nerostných surovin.
===== Na počátku byl maršál =====
Petrák vzpomíná, že jako u zrodu mnoha jiných projektů byla za možným kontraktem na letiště dílem náhoda. Vše prý začalo při oficiální návštěvě bývalého náměstka ministra průmyslu a obchodu Miroslava Somola v Indonésii v roce 2004. Během přestávky na jednom bilaterálním setkání se dal s Petrákem do hovoru tamní maršál vzdušných sil a stěžoval si na problémy s letištěm v Adisutjipu, které má krátkou přistávací dráhu. Petrák mu naznačil inženýrské řešení a vznikl trvalý vztah. V rámci jedné z několika návštěv Indonésanů v Česku zavítal do Prahy v roce 2005 také sultán a guvernér Yogyakarty Hamengku Buwono X. Primátor Pavel Bém mu tehdy předal symbolické klíče od metropole, čímž se stal čestným občanem Prahy. Češi mají oproti konkurenci z ostatních koutů světa obrovskou výhodu v tom, že je indonéští představitelé nepovažují za příliš silného partnera, jenž sleduje pouze politické a mocenské zájmy. Je proto s podivem, že se tohoto strategického projektu na české straně nechopil konkrétní resort a nedotáhl ho až do fáze realizace například formou PPP (Partnerství veřejného a soukromého sektoru). Projevuje se zde roztříštěnost exportní politiky státu. Petrák z Mott MacDonaldu zmiňuje, že se od roku 2004 na projektu vystřídalo hned několik resortů včetně ministerstva dopravy, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva zahraničních věcí. Vždy však iniciativa rostla a ochabovala s konkrétním vedením ministerstva.
*
(rozhovor)
Princ Purbodiningrat
Letiště bude do deseti let
EURO: Co bylo cílem vaší návštěvy Prahy?
PURBODININGRAT: Sultán Hamengku Buwono X. mne a mou ženu pověřil, abychom dali najevo, že máme vážný zájem o investora, který by postavil mezinárodní letiště v provincii Kulon Progo.
EURO: Proč hledáte investora v Česku?
PURBODININGRAT: Je to dáno tím, že studii o výstavbě letiště připravila společnost Mott MacDonald z Prahy. Proto je pro nás jednodušší sehnat investora v Česku.
EURO: Jak by měl projekt pokračovat?
PURBODININGRAT: Musíme od českého investora získat jasný příslib, že letiště postaví.
EURO: Mělo by být letiště postaveno ze soukromých peněz, nebo formou PPP projektu?
PURBODININGRAT: To je důvod, proč jsme do Prahy přijeli. Ještě jsme tuto věc nerozhodli. Nejprve musí zaznít jasný zájem a pak budeme přemýšlet o vhodné formě.
EURO: Stačí vám dokumentace k projektu a studie proveditelnosti, nebo je třeba pro závazné rozhodnutí začít stavět letiště ještě něco dalšího?
PURBODININGRAT: Potřebujeme znát přesnější údaje pro zakomponování projektu do územního plánu provincie Kulon Progo.
EURO: Existuje nějaká překážka, která by stavbu letiště mohla zastavit?
PURBODININGRAT: Samozřejmě se stavbou letiště musí souhlasit centrální vláda v Jakartě. Protože ho skutečně potřebujeme, vláda bude souhlasit. Naším cílem je dokončit stavební práce do roku 2020.
EURO: Kdy očekáváte, že získáte posvěcení od centrální vlády?
PURBODININGRAT:** Doufám, že to bude do poloviny tohoto roku.
