Firmy s českým kapitálem mohutně investují v zahraničí do energetických společností
Když v roce 2001 prodal kabinet tehdejšího premiéra Miloše Zemana společnosti RWE státní plynárenskou firmu Transgas za 133 miliard korun, vypadalo to, že většinu české energetiky ovládnou zahraniční investoři. Zvlášť když stát hledal kromě Transgasu movitého investora i pro majoritní podíl v elektrárenské společnosti ČEZ, většina obcí již podepsala nebo dolaďovala kupní smlouvy na prodej akcií, které vlastnily v energetických utilitách a teplárnách.
O několik let později se situace dramaticky změnila. Klasická energetika již není, co bývala. Dotace výroby energií z obnovitelných zdrojů, tlak na snižování emisí klasických elektráren a pád cen elektřiny dost výrazně komplikují podnikání v oboru, dřívější jistoty již neplatí a do výstavby nové tepelné elektrárny by v současné době investoval bez státní podpory jen blázen.
Velké západní energetické společnosti se snaží zbavit některých svých aktiv, především uhelných dolů a tepelných elektráren.
A v téhle době vyrazili čeští investoři na nákupy.
Patrně nejaktivnější v posledních letech je Energetický průmyslový holding (EPH). Letos v dubnu oznámilo konsorcium tvořené Energetickým průmyslovým holdingem a firmou PPF Investments, že v Německu koupilo elektrárny a hnědouhelné doly, které prodával švédský koncern Vattenfall. EPH ovládají finančníci Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, kteří v něm společně kontrolují dvoutřetinový podíl.
V PPF Investments má podíl nejbohatší Čech Petr Kellner.
Aktiva od Švédů
Aktiva, která Vattenfall prodává, představují druhé největší hnědouhelné doly a elektrárny v Německu. Patří k nim povrchová těžba v dolech Jänschwalde, Welzow-Süd, Nochten a Reichwalde, stejně jako elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf. Celkový instalovaný výkon elektráren činí osm tisíc megawattů a společnost zaměstnává přibližně 7500 lidí. „Jsme přesvědčeni, že můžeme pozitivně přispět k energetické bezpečnosti, cenové dostupnosti energií a k sociálnímu smíru. V úzké spolupráci s vedením firmy, odbory a spolkovými a místními úřady, jakož i s místní komunitou a ostatními zúčastněnými stranami chceme přispět k transformaci, která je nezbytná k dosažení cílů Energiewende,“ komentoval transakci člen představenstva EPH Jan Špringl.
Energetický a průmyslový holding již v Německu několik let působí, ovládá společnost Mibrag, která vlastní hnědouhelné
doly a tepelné elektrárny. Dle mluvčího EPH Daniela Častvaje budou ale aktiva Mibragu a Vattenfallu provozována samostatně.
Cena transakce nebyla uvedena, pohybovala se v řádu miliard eur, i když oproti původním požadavkům Vattenfallu byla výrazně nižší. Švédská společnost dříve odhadovala, že by za svá německá aktiva mohla inkasovat až 3,5 miliardy eur, v přepočtu zhruba 95 miliard korun. Nikdo ze zájemců ale nebyl ochoten tak vysokou částku zaplatit. I kvůli obavám, že Berlín urychlí útlum těžby hnědého uhlí a tepelných elektráren. Dle odhadů týdeníku Euro se závazné nabídky na aktiva Vattenfallu pohybovaly o jednu až jednu a půl miliardy eur níže.
Kupci a Vattenfall dále oznámili, že se dohodli na kapitálové struktuře firmy.
„Společnost eviduje závazky a rezervy, zejména ve vztahu k rekultivaci a na vyřazování jednotlivých zařízení z provozu ve výši asi dvě miliardy eur (54 miliard korun). Proti těmto závazkům získává konsorcium významná aktiva v hodnotě 3,4 miliardy eur (asi 92 miliard korun). Dále se předpokládá, že na účtech společnosti zůstane přibližně 1,7 miliardy eur (46 miliard korun) v hotovosti,“ sdělil Častvaj. Dodal, že s ohledem na současné obtížné ekonomické podmínky se konsorcium zavázalo, že se v nadcházejících letech vzdá možných dividend.
Pryč se špínou
Společnost Vattenfall je stoprocentně vlastněná státem, ten na firmu tlačí, aby se zbavila své „špinavé výroby“ elektřiny, a pomohla tak snížit uhlíkovou stopu Švédska, což byla i hlavní motivace pro prodej dolů a elektráren v Německu. Závaznou nabídku na koupi německých dolů a elektráren podala také Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače. Polostátní ČEZ ji naopak nakonec nepodal. Švédská vláda uvedla, že plánovaný prodej aktivit společnosti Vattenfall přezkoumá a vyjádří se k němu během několika měsíců.
Právě EPH, který vznikl v roce 2000, je v posledních letech z českých investorů do energetiky v zahraničí nejaktivnější. Kromě zmiňované německé firmy Mibrag vlastní například také další energetické společnosti, mimo jiné Slovenské elektrárne na Slovensku a podniky v Maďarsku, Itálii a Británii.
ČEZ se vrací
Velký návrat na akviziční kolbiště chystá i polostátní firma ČEZ. Ta na začátku století pod vedením Martina Romana vyhlásila útok na post regionální energetické jedničky. ČEZ investoval miliardy korun především do akvizic na Balkáně a v Polsku. Ne všechno se povedlo, třeba akvizice albánské firmy spravující páteřní sítě na rozvod elektřiny, z níž musel ČEZ vycouvat. ČEZ navíc i kvůli krizi v energetickém sektoru akvizice omezil s tím, že se chce soustředit především na své aktivity v Česku.
Zhruba před rokem ale energetický koncern oznámil, že hodlá opět nakupovat nejen v Česku, ale i v zahraničí, tedy pokud se objeví nějaká zajímavá příležitost. Závaznou nabídku na německá aktiva Vattenfallu sice nakonec nepodal, zhruba před týdnem ale oznámil, že podal nezávaznou nabídku na koupi polských aktiv francouzské společnosti EDF. Nabídka se vztahuje na osm tepláren a servisní společnosti. Celková instalovaná kapacita nabízených zdrojů je podle informací, které zveřejnil ČEZ, 1,4 gigawattu v elektřině a 4,4 gigawattu v teple. Aktiva EDF tak na polském trhu spočívají v kogenerační výrobě elektřiny a v produkci tepla.
Kromě servisních společností se nabídka konkrétně vztahuje na čtyři teplárny v lokalitách Gdyně, Gdaňsk, Krakov a Vratislav a čtyři teplárny s distribucí tepla v lokalitách Zelená Hora, Ciechnica, Toruň a Zawidawie. „Tyto zdroje disponují vysokou účinností a zásobují teplem i elektřinou zákazníky ve významných polských městech. S provozem podobných zdrojů máme rozsáhlé zkušenosti, a to i v Polsku,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
ČEZ a EPH výčet firem, které jsou aktivní v zahraničí, nekončí. Například hodně je vidět Lama Group miliardáře Petra Lamicha. Skupina investuje především v Kanadě, kde působí již od roku 2010. V Kanadě má firma podíl také ve společnosti vlastnící licenci na těžbu ropy z naleziště v provincii Alberta, které obsahuje ropné písky.
Počátkem letošního května její dceřiná společnost PetroLama Energy Canada prodala část svých aktiv, zejména terminál na úpravu surové ropy v provincii Saskatchewan a související zásoby. Výnos z této transakce dosáhl 63 milionů kanadských dolarů. Do licencí na těžbu ropy ale v minulosti investovala také firma KKCG Karla Komárka mladšího.
Cena transakce nebyla uvedena, pohybovala se v řádu miliard eur, i když oproti původním požadavkům Vattenfallu byla výrazně nižší.
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
