Většina obyvatel České republiky se aktuálně staví proti přijetí eura a v případě aktuálního konání referenda o vstupu do Evropské unie by nyní hlasovala proti začlenění ČR do struktur EU.
Foto: Profimedia.cz
Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, který tak poukazuje na rostoucí projevy nedůvěry v evropské orgány a instituce, jež většina Čechů považuje za málo efektivní. Na většinovém negativním vnímání evropského společenství se bezpochyby odráží mj. všeobecná kritika unijní byrokracie, která má dle řady politiků či významných ekonomů negativní dopad nejen na její globální konkurenceschopnost, ale i na běžný život jednotlivých občanů EU. Dalším z faktorů, které mohou mít vliv na rostoucí počet českých euroskeptiků, je neochota většinového obyvatelstva přijmout euro, které se vinou finančních potíží Řecka, ale i dalších států Evropské unie, nachází ve vážných problémech. Češi se rovněž jednoznačně staví proti poskytnutí jakýchkoliv půjček vysoce zadluženým státům EU.
Z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP dále vyplývá, že výrazná většina respondentů je proti možnému vstupu Turecka do EU a přiklání se tak k táboru kritiků, který poukazuje na jeho přílišnou kulturní odlišnost, polohu či bezpečnostní aspekty. Naopak se vstupem Islandu do struktur EU nemají Češi problém. Tři pětiny domácí populace pak nepodporují federalizační plány ze strany Unie, což může být důsledkem obavy ze ztráty národní identity či nedůvěry v EU.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 14. – 20. března 2011 na vybrané skupině 10.081 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 23.499 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Svůj názor na EU změnilo za dobu českého členství v evropském společenství, tedy od 1. 5. 2004, 31,8% respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace.
Euroskepticismus, který začíná u obyvatel ČR převládat, jednoznačně vyjadřuje fakt, že těsná většina respondentů (44,6%) by aktuálně hlasovala proti vstupu ČR do struktur EU. Pro vstup do EU by pak hlasovalo 42% dotázaných. Při hlasování v referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii, které se konalo ve dnech 13. -14. 6. 2003, přitom pro vstup ČR do EU hlasovalo 77,33% voličů a proti se vyslovilo 22,67% voličů.
Nadpoloviční většina 57,9% dotázaných vnímá instituci EU, jejíž nařízení přesahují i do legislativy jednotlivých členských států, jako neefektivní a nedůvěryhodnou. Proti proudu, který v rámci Evropské unie usiluje o její federalizaci se všemi důsledky, se pak staví 60,6% respondentů.
Přijetí eura, a tedy vstup ČR do eurozóny, aktuálně odmítá 73,7% dotázaných. Tento postoj většiny české veřejnosti může být ovlivněn problémy, kterým musela a musí eurozóna čelit v souvislosti s hospodářskou krizí či velmi špatnou situací některých členských států.
Vynaložení finančních prostředků na pomoc zadluženým unijním státům, jako např. Řecku či Irsku, v případě ČR jako člena eurozóny, kterým prozatím není, odmítá 72,8% respondentů.
Proti vstupu Turecka do EU se vyslovilo 61,6%, dotázaných. Kritici případného vstupu Turecka do struktur EU se odvolávají zejména na výraznou kulturní odlišnost či bezpečnostní aspekty. Naopak se vstupem Islandu, který rovněž jako Turecko patří do skupiny zemí s kandidátským statutem, nemá přitom žádný problém 66,1% respondentů.
