Kvalitativní podmínky města, kde lidé žijí, jsou hodnoceny výrazně lépe jako místo pro život než jako místo pro práci. Jen 19 procent Čechů je vysloveně spokojeno s pracovními podmínkami ve městě, kde žijí.
Foto: Profimedia.cz
Zbylé tři čtvrtiny obyvatel hodnotí podmínky pro práci ve svém městě nanejvýš jako průměrné, ve většině případů však jako podprůměrné až nevyhovující. Vyplývá to z průzkumu agentury Mediaresearch, který si v dubnu tohoto roku nechala zpracovat společnost Philips. Průzkum proběhl v České republice jako součást celoevropské iniciativy Philips „Liveable Cities“. Informace získané z průzkumů jsou relevantní i z hlediska globálního trendu, podle kterého v současnosti žije ve městech a na předměstích 50 procent populace, zatímco v roce 2050 by to již mohlo být až 70 procent.
Arno Kraus, generální ředitel Philips ČR uvedl: „Ve smyslu naší strategie investujeme nejenom do výzkumu a vývoje, ale zároveň kontinuálně mapujeme prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme. Proto je Česká republika jednou ze zemí, kde jsme iniciovali průzkum o kvalitě života v městech. Jeho výsledky jsou pro nás důležitým zdrojem informací o skutečných názorech lidí a o tom, co je trápí. Města jsou pro nás komplexní záležitostí. Vnímáme je jako stále se rozvíjející živé organizmy, které mají vliv na to, jak se v nich cítíme, jak se nám daří a jak kvalitně žijeme. A s tím souvisí nejenom ekonomická rovina, ale i estetická, ekologická a společenská, ke které chceme aktivně přispívat.“
Parametry atraktivního města
Češi příliš často nemigrují. 49% obyvatel zůstává žít ve městě, kde se narodili. Důvodem pro stěhování do nového města jsou ve většině případů partnerské vztahy (47%), lepší pracovní příležitosti (24%), přání být blíže rodině (13%), studium a větší osobní svoboda (obé 12%). Nejdůležitějšími faktory při posuzování atraktivity města je kvalita vzduchu a vody, dostupnost a náklady na bydlení, kvalita veřejné dopravy, silnic, parkování a zdravotní péče. Kvalita vzduchu a vody je přitom důležitější pro obyvatele menších měst, obyvatelé měst s více než 100 tisíci obyvateli považují za nejdůležitější kvalitu silnic a možnosti parkování. Za nejméně podstatné faktory mající vliv na kvalitu života ve městech Češi považují architekturu, kulturní toleranci, společenské vztahy, pověst města, jeho čistotu a nakládání s odpady.
Budoucí rozvoj měst
Pro zlepšení kvality života ve městech jsou na prvním místě jmenovány veřejná doprava, silnice a parkování, což uvádí čtyři z deseti Čechů. Dále by městský život udělala méně stresujícím větší bezpečnost a zlepšení životního prostředí. Pro vedení měst by v nejbližších dvou letech mělo být prioritou vytváření nových pracovních příležitostí, což si přejí až dvě třetiny obyvatel České republiky. Dále je zmiňováno snížení korupce, zajištění cenově dostupnějšího bydlení, nebo podpora místních firem před nadnárodními korporacemi.
Dvě třetiny obyvatel České republiky vnímá jako největší výzvu, které bude jejich město v budoucnu čelit, nezaměstnanost. Tento problém vnímají nejsilněji obyvatelé menších měst, naopak osoby z měst nad 100 tis. obyvatel podobně jako Pražané a Středočeši se domnívají, že největší hrozbou budou sociální nepokoje, politická nestabilita a úroveň znečištění.
Potenciál svých měst lidé spatřují zejména v životním prostředí. Tento názor významně narůstá s nižší velikostí místa bydliště. Častěji se s tímto názorem ztotožňují lidé z nejmenších obcí do 5000 obyvatel a nejmladší věková kategorie. Ekonomický potenciál měst je spatřován převážně v regionu Prahy, který se velikostí potenciálu významně vyčleňuje i ve zbylých parametrech – sociálním a infrastrukturním. Ekonomický potenciál měst vyčleňují více vysokoškoláci, obyvatelé největších měst a nejmladší věková kategorie. Průzkum v České republice realizovala v dubnu 2011 na vzorku 1005 respondentů průzkumná agentura Mediaresearch.
