Diskuze o lokalitě hlubinného úložiště jaderného odpadu v České republice a sílící projevy odporu proti úložišti ve vytipovaných lokalitách by měly v konečném důsledku vést k zesílení protiatomového hnutí v ČR natolik, že se Češi rozhodnou pro odstup od jádra. Takový scénář předestřel hornorakouský rada pro životní prostředí Rudolf Anschober.
Hledání vhodné lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu z českých jaderných elektráren Temelín a Dukovany vyvolává v sousedním Rakousku strach a negativní emoce. Rada pro životní prostředí spolkové země Horní Rakousko Rudolf Anschober doufá, že se protesty proti stálému úložišti na území České republiky rozšíří natolik, že vytvoří silné protijaderné hnutí, jako je tomu v Rakousku nebo Německu.
„V souvislosti s hledáním místa pro konečné úložiště jaderného odpadu vzniká v Česku nové protijaderné hnutí. Mým cílem je ukázat, že odpor proti úložišti v našem sousedství musí vést k odporu proti jaderné energii vůbec,“ citoval slova zeleného bojovníka proti atomu rakouský deník Der Standard. Anschober věří tomu, že obyvatelé ČR nakonec dojdou k poznání, že nejlepší cestou bude energetika bez jaderných elektráren.
V Praze se 11. dubna konala konference odpůrců jaderného úložiště pod názvem Nuclear Energy Conference 2018, jež je podporována i Fondy EHP a Norska, tedy penězi daňových poplatníků Norska, Islandu a Lichtenštejnska, které podporují projekty na podporu vědy a výzkumu, ochrany životního prostředí nebo kulturního dědictví.
Jak se štěpí jádro ve Vídni ve výzkumném reaktoru:
Kterak Rakušan atom štěpil. I bezjaderné Rakousko produkuje radioaktivní odpad
Na konferenci promluvil i vídeňský geolog Roman Lahodynsky, jenž varoval před tím, že geologické podloží pro možné lokality pro úložiště nebezpečného jaderného materiálu (v tomto roce má česká vláda zúžit výběr z devíti míst na čtyři), není dostatečně stabilní pro úložiště, které má sloužit desítky tisíc let.
„Podzemní voda narušuje Český masiv, který je protkán zlomy. Zemská kůra je na uvažovaných lokalitách velmi aktivní,“ prohlásil Lahodynsky. Rizikem je to, že se případné chyby při geologickém průzkumu mohou projevit až za mnoho let, kdy bude velmi komplikované odpad přemístit na jiné místo. Odpůrci použili i výzkum Öko-Institutu Darmstat, kdy česká kritéria na lokalitu postrádají „jasný závazek upřednostnit bezpečnost“.
| Argumenty pro vybudování hlubinného úložiště Správy úložišť radioaktivních odpadů SÚRAO |
|---|
| vyhořelé palivo a vysokoaktivní odpady již existují a budou v ČR vznikat ještě desítky let |
| jde o jediné řešení, které je technicky a ekonomicky přijatelné a proveditelné (celosvětově je s tím srozuměna odborná veřejnost a nasvědčují tomu také přístupy řady zemí) |
| radioaktivní odpady je nezákonné vyvážet za hranice republiky |
| přesto, že ve vyhořelém jaderném palivu jsou obsaženy štěpitelné materiály použitelné jako palivo pro současné nebo nově vyvíjené reaktory, bude třeba odpad po přepracování včetně vzniklých vysokoaktivních odpadů, ukládat do hlubinných úložišť |
Zdroj: SÚRAO
Rakouská kritika českých jaderných elektráren není v rámci EU ojedinělá. Vídeň protestuje i proti výstavbě maďarské elektrárny Paks a ruským úvěrům.
V Německu se opakovaně kritizují belgické elektrárny Tihange a Doel, v Cáchách radnice loni na podzim rozdávala tablety jódu pro případ jaderné nehody. Chmurné myšlenky u Němců budí i Francie se svou zastaralou elektrárnou Fessenheim, jejíž odstavení se neustále odsouvá.
Související články:
Neekonomické, ukvapené: Drábová kritizuje stavbu laboratoře za 1,7 miliardy
Francouzští novináři: 10 z 58 jaderných reaktorů je v katastrofálním stavu
Antiatomové Rakousko se radikalizuje. Chce trestat za jádro a kontrolovat české elektrárny
Francouzský magnát koupil část Arevy. Věří jádru kvůli oteplování Země
