Češi si dnes připomínají výročí událostí spojených se 17. listopadem. Hlavní město čekají pietní shromáždění, demonstrace pravicových i levicových extremistů i různé kulturní akce. Na akce svolané u příležitosti výročí událostí z listopadu 1939 a 1989 v hlavním městě dohlížejí stovky policistů, pražským jednotkám vypomohou i další krajská ředitelství. Na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše dnes ráno čekali protestující. Obvinili ho ze zneuctění pietního místa.
Největší práci bude mít policie patrně s tím, aby zabránila střetům mezi demonstrujícími pravicovými extremisty a jejich odpůrci z řad krajní levice. Obě skupiny by se mohly střetnout na Jungmannově náměstí, kam budou v odpoledních hodinách směřovat anarchisté, a kudy zároveň vede i plánovaná trasa pochodu příznivců Dělnické strany sociální spravedlnosti.
Pravicoví extremisté se chystají projít také Národní třídou, kde 17. listopadu 1989 policie zasáhla proti demonstrantům, což následně vedlo k pádu komunistického režimu v Československu. Podobně jako v minulých letech zde studenti uspořádají slavnost, která bude součástí Festivalu svobody. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva oslaví studenti také tradičně na Albertově.
Esej: Na Hradě se každý zblázní. Českým prezidentům překáží ústava
Památku 17. listopadu 1939 a 1989 si připomene na několika místech i Brno, konat se bude třeba průvod na náměstí Míru. Hudební vystoupení či satirická představení jsou plánována i v Jihlavě.
Babiše čekali na Národní třídě protestující
S hlasitým odporem několika protestujících se dnes ráno setkal Andrej Babiš při vzpomínce na Národní třídě. Obvinili ho ze zneuctění pietního místa, připomínali mu jeho údajnou spolupráci s StB a jeho kauzy jako Čapí hnízdo. Podle Babiše mají nárok projevit svobodu slova, což je jedním z výdobytků sametové revoluce. Společnost je dnes ale podle něj proti očekávání lidí z doby před 28 lety příliš rozdělená a polarizovaná.
Babiš dnes jako první z veřejně činných politiků přišel k pietnímu místu na Národní třídě spolu s ministry ze svého hnutí Martinem Stropnickým, Karlou Šlechtovou, Robertem Pelikánem, Danem Ťokem a primátorkou Adrianou Krnáčovou. Uvedl, že pokud dostane šanci sestavit vládu, udělá vše pro to, aby se jím zmiňované nálady ve společnosti zlepšily. Na dotazy, zda má již vládu pohromadě, uvedl, že není kam spěchat. O podpoře případné jeho vlády komunisty Babiš řekl, že komunisti jsou jediní, kdo přišli s nějakými konkrétními požadavky.
| U Hlávkovy koleje si lidé připomněli oběť nacistů Jana Opletala |
|---|
| Události ze 17. listopadu roku 1939 si dnes u Hlávkovy koleje v Praze připomněly desítky lidí. Byli mezi nimi vedle politiků také zástupci vysokých škol, studentů, akademické sféry i církví. Na své tehdejší spolužáky vzpomněl i pamětník, student z roku 1939 Vojmír Srdečný, jemuž je 98 let. „Většině z nás bylo 20 let. Německé vojsko a gestapo vniklo do vysokoškolských kolejí v Praze, Brně a Příbrami. Nákladními auty nás odvezli do kasáren v Ruzyni. V těchto místech bez soudu bylo zavražděno devět představitelů studentského hnutí. Nejmladší byl Václav Šafránek, kterému v době vraždy ještě nebylo 19 let,“ řekl Srdečný. „Dva roky po těchto tragických událostech se sešli v Londýně zástupci studentů několika desítek organizací a představitelů spojeneckých vlád, aby vyhlásili 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva k uctění památky popravených a umučených studentů, kteří jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelů,“ připomněl Srdečný. Vzpomněl také na odvlečení více než tisícovky studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen a vypočítal, kolik přeživších někdejší hrůzy je ještě na světě. Po letech snah se mu letos podařilo v archivu tábora získat seznamy tehdejších vězněných, které předal několika českým úřadům. Předseda správní rady Hlávkovy nadace Václav Pavlíček ve svém projevu připomněl, že oběti studentů z roku 1939 nebyly marné. „Represe měla udusit jakýkoli odpor, tohoto cíle však okupanti nedosáhli. 17. listopad se stal ve světě symbolem odporu (…) stal se symbolem mezinárodní solidarity, boje za demokracii, proti fašismu a nacismu,“ řekl. |
„Teď nám dali Piráti své teze, ostatní strany se s námi o programu nebaví,“ řekl. Novináři mu připomněli také jedno z hesel 17. listopadu, které znělo Konec vlády jedné strany. Babiš odmítl, že on by při sestavování vlády chtěl uplatnit podobný princip. „Náš problém je, že máme poměrný systém, a ne většinový, to je problém celé Evropy. Pokud bychom měli většinový systém, nebyly by tu žádné takové debaty. To ale nelze srovnávat s totalitním systémem, řekl šéf hnutí ANO.
Při položení květin na místě, kde lidé na 17. listopad 1989 vzpomínají, Babiš uvedl, že lidé v revolučních dnech i poté později podle něj očekávali hlavně svobodu, že budou moci podnikat a cestovat. „Většina věcí se naplnila. Je skvělé, že máme svobodu, svobodu slova, což je vidět všude kolem. Na druhé straně si myslím, že lidé čekali další věci a nečekali, že společnost bude tak rozdělená, tak polarizovaná, že v ní bude tolik nenávisti. To je dneska náš velký problém,“ řekl Babiš.
Společnost je podle něho rozdělená na příznivce a odpůrce prezidenta Miloše Zemana, příznivce jeho hnutí a na „takzvané demokratické strany, které to tady za 20 let nechaly rozkrást a vytunelovat“.
Přečtěte si také:
