O tom, že jsou Češi pracovití, není žádný pochyb. Dokazují to i data Eurostatu, podle kterých tuzemští zaměstnanci stráví prací o více než 100 hodin déle, než je průměr Evropské unie. Ačkoli vyšší pracovní tempo vede zpravidla i k většímu zisku, může vyústit také v přepracovanost a syndrom vyhoření. Oddaluje navíc i vidinu čtyřdenního pracovního týdne, o kterém se nejen v zahraničí diskutuje stále častěji.
O tomto modelu momentálně uvažuje i mediální společnost Welcome to the Jungle, jež pomáhá jak uchazečům o práci, tak i samotným firmám. Otevírá totiž podle ní zcela nové možnosti. „Umožňuje nám nastavit cíle a nechat zaměstnance zorganizovat se dle svých potřeb, jak uznají za vhodné. Dochází k jistému přenosu odpovědnosti ze společnosti na zaměstnance, a to považuji za poměrně revoluční,” říká šéf české pobočky zmíněné firmy Honza Klusoň s tím, že na jejich francouzské centrále funguje čtyřdenní pracovní týden už od roku 2019.
Rozhýbat trh se nabídkou zkrácené pracovní doby aktuálně snaží i v Belgii, kde 38 hodin týdně stlačují do čtyř dnů. Zda bude systém fungovat, se zjistí až v následujících letech. Podle Klusoně to však vhodné řešení není. „Takový čtyřdenní pracovní týden nemusí vyhovovat všem. Nemělo by jít o čisté přeskupení hodin do čtyř dnů, ale o mnohem lepší efektivitě práce. Přeskupením hodin nedosáhneme vytoužené rovnováhy. Lepší a udržitelnější cestou je poskytnout týmu nové nástroje a návod k efektivnější práci než lidi nutit odpracovat 38 hodin týdně za každou cenu,“ vysvětluje.
Méně času, větší efektivita
Toho, že by zaměstnanci kvůli zkrácenému týdnu udělali méně práce, se zaměstnavatelé údajně bát nemusí. Čtyřdenní pracovní týden měl ve francouzské pobočce Welcome to the Jungle za důsledek přesný opak. Vedl totiž k prodloužení doby strávené v práci z 8 hodin a 40 minut denně na 9 hodin a 10 minut.
Základem je určit vhodný volný den, aby se pracovníci v kanceláři potkali. Na místě je pak také celá řada dalších úprav, které optimalizují pracovní proces a zvýší produktivitu. V praxi to znamená například zavedení automatizačních nástrojů, přehodnocení přítomnosti na poradách nebo komunikačních procesů celkově.
Počet pracovních dní zkracují rovněž další státy. Čtyřdenní pracovní týden umožnil 86 procentům svých zaměstnanců po několikaletém testování umožnil například Island. Následné studie pak dokázaly, že díky tomu došlo nejen k výraznému zlepšení kvality života, ale také k optimalizaci pracovního procesu, zvýšení produktivity a bližší spolupráci mezi kolegy.
Příležitost pro matky s dětmi
Pozitiva uvedeného kroku koneckonců dokazuje i švédská studie, jež se zabývala pracovní dobou sestřiček v domově důchodců. Ty, které mezi lety 2015-2017 pracovaly ,pouze‘ šest hodin denně, se těšily lepšímu fyzickému i psychickému zdraví. Ubylo rovněž žádostí o nemocenskou dovolenou a naopak došlo k lepšímu zapojení do pracovního procesu. To se nakonec podepsalo i na počtu aktivit pro pacienty, kterých bylo o 85 procent více než v předchozích letech.
Kromě toho může kratší týden pozitivně ovlivnit také pracovní podmínky a příležitosti mezi muži a ženami. Matky budou moci trávit déle času s dětmi a zároveň pracovat na plný úvazek. Na své si pak přijdou též ochránci přírody. Díky omezenému počtu dojezdů do práce a dní, kdy se vytápí kanceláře, by totiž tento benefit mohl pozitivně ovlivnit uhlíkovou stopu.
I přes celou řadu výhod každopádně není čtyřdenní pracovní doba pro každého. Firmy, které neposkytují flexibilnější charakter práce, takovou nabídku svým zaměstnancům zatím učinit nemohou. Jedná se například o výrobní závody, kde zaměstnanci dělají na několik směn sedm dní v týdnu. Aby takové firmy vykryly ztráty, musely by pravděpodobně nabírat nové lidi. To může být nejen složité, ale i finančně náročné.
