Většina Čechů spoří bez znalosti parametrů jednotlivých finančních produktů, svědčí o tom především fakt, že většinu úspor nechávají české domácnosti na běžných účtech. Informovala o tom ČSOB prostřednictvím výsledků svého šetření.
Foto: Profimedia
„Z výzkumu vyplynulo, že české domácnosti zdaleka nejvíce uspořených peněz drží na prakticky nulově zhodnocených běžných účtech, místo aby je odkládaly na zajímavěji úročené produkty,“ uvedla Marcela Suchánková, výkonná manažerka segmentu Spoření a investice ČSOB.
Podle výsledků průzkumu si až 12 procent lidí myslí, že ke spořicímu účtu lze získat státní podporu a necelých 20 procent českých domácností na běžný účet měsíčně odkládá více než pět tisíc korun.
Průzkum dále ukázal, že i když Češi odkládají peníze na spořicí produkty, jejich rozložení není tak efektivní, jak by mohlo být. Příkladem je penzijní připojištění, na které třetina domácností odkládá do 500 korun měsíčně, a tak nedosáhnou na plnou státní podporu. Dalších 20 procent z dotazovaných odkládá na penzijní spoření naopak více než 2 500 korun měsíčně, kdy už by mohli část peněz směřovat na další výhodné produkty, jako jsou například podílové fondy.
Šetření ukazuje, že spořicí účet jako nástroj spoření používá jen 41 procent českých domácností, termínovaný vklad pouze osm procent. Nejčastěji se měsíční úložka pohybuje kolem jednoho tisíce korun. Nejčastějším důvodem, proč Češi oba spořicí produkty nevyužívají, je mylná obava, že peníze nebudou mít kdykoliv k dispozici. „U spořicího účtu má klient peníze k dispozici do druhého dne a u termínovaného vkladu tvoří likvidní část dvacet procent naspořených finančních prostředků,“ upozornila Suchánková.
