Český stát šetří na stavebních investicích. Tuzemské stavební firmy se proto stále víc pokoušejí prorazit ve světě. Mezi jejich aktuální počiny v zahraničí patří například stavby tunelů pro metro ve finských Helsinkách, obřího zábavního parku v ruské Rjazani nebo rekonstrukce sedmdesátikilometrové dálnice na severu Rumunska.
Foto: Hydroprojekt
Nečasova vláda v rámci úspor omezila investice do staveb silnic či železnic. Navíc na stavebnictví dále doléhají důsledky krize, takže i soukromá poptávka je v současnosti malá. České stavební firmy proto stále víc zkoušejí prorazit ve světě.
Vývoz stavebních nebo projekčních služeb přitom dosud zůstával za možnostmi českých podniků. „Určitě to souvisí například i s tím, že velká většina tuzemských stavebních firem má zahraničního vlastníka – a soupeření třeba firmy Hochitef CZ a Hochtief DE na německém trhu nemá ekonomickou logiku,“ vysvětluje šéfredaktor portálu Stavební fórum Petr Bým. Podle něj se také zejména vyspělé země Evropské unie brání tomu, aby u nich stavěly zahraniční, tedy i české firmy. „Ostatně stejně tak u nás velkou kritiku vzbudil plán pozvat na výstavbu dálnic čínské firmy,“ podotýká Bým.
Větší prostor ovšem skýtají země východní Evropy. Mezi úspěšné vývozce stavebních služeb do tohoto regionu patří jihlavská firma PSJ, která se podílí i na stavebních pracích pro olympiádu v Soči. Její největší zahraniční projekt vzniká ovšem v ruské Rjazani. Jde o velké obchodně-zábavní centrum nazvané M5 Mall. Náklady dosáhnou závratných 120 milionů eur. Víc než polovinu objemu zakázky přitom realizují právě české firmy včetně výrobních kapacit PSJ a dceřiné firmy Ekoklima.
Komplex vzniká v těsné blízkosti klíčové federální silniční komunikace M5 Moskva-Čeljabinsk, od toho je odvozen název M5 Mall. Obchodně-zábavní centrum se bude rozkládat na půdorysné ploše 70 tisíc metrů čtverečních a návštěvníkům nabídne hypermarket, nákupní pasáž, kavárny, restaurace a multikino s pěti sály. Součástí díla bude rozsáhlé venkovní parkoviště pro dva tisíce vozů. Otevřeno má být na přelomu letošního října a listopadu.
Poláci nechávají před fotbalovým šampionátem opravit železnice
Na Východě zabodovala také česká společnost OHL ŽS. Ta bude rekonstruovat zhruba sedmdesátikilometrový úsek silnice na severu Rumunska. S tamějším ministerstvem dopravy a infrastruktury podepsala kontrakt v hodnotě 120 milionů korun. Brněnská firma bude rekonstruovat úsek silnice z města Zalău do Aleşd. Téměř polovina investice bude hrazena ze zdrojů Evropské unie, zbytek z rumunského státního rozpočtu. Kromě rekonstrukce silnice OHL ŽS postaví na trase tři nové mosty, další čtyři opraví. Práce mají být hotovy v září 2014.
OHL ŽS se do Rumunska vrací po zhruba 10 letech. „Je to pro nás zajímavá země. Vypisuje se zde celá řada zakázek v oblasti dopravní infrastruktury, na rozdíl od České republiky,“ uvedl vedoucí zahraničního obchodu firmy Zdeněk Zedníček.
OHL ŽS také nedávno vyhrála tři tendry na rekonstrukce železničních tratí v Polsku. Objem zakázek, které brněnská firma v konsorciu s polskými společnostmi získala, činí kolem šesti miliard korun.
„Polsko je velký stát s velkými zdroji z Evropské unie a má velké potřeby modernizace dopravních sítí, mimo jiné i kvůli mistrovství Evropy ve fotbale. Přišli jsme tam v čase, kdy finanční relace nejsou bůhvíjaké, ale dá se tam docela rozumně ekonomicky působit,“ uvedl generální ředitel společnosti Michal Štefl. „Začínáme se dívat i tam, kde mají jiný rozchod kolejí, jako je Bělorusko a Rusko,“ dodává Štefl.
Nedávno uspěla brněnská firma i v tendru na modernizace železnice ze Svilengradu na tureckou hranici v Bulharsku. Podle Štefla místní firmy v Bulharsku nejsou dostatečně kapitálově vybaveny a zahraniční jsou dražší. Konkurencí jsou především Řekové nebo Turci.
Velké stavební nebo projekční zakázky lze získat ještě dále na východ, mimo evropskou půdu. Podařilo se to například pražské společnosti Hydroprojekt. Podle jejího projektu byla loni dokončena stavba přehrady Bawashaswar na severu Iráku v Kurdistánu. Obchody i schvalovací jednání o projektu na 240 metrů dlouhou hráz byly prý vyjednávacím maratonem, ropná velmoc pak ale byla ochotna zaplatit dobrou cenu.
Metrostav bude razit tunely v Helsinkách
Že lze ale uspět i na vyspělém evropském trhu, to potvrzuje například zkušenost stavební společnosti Metrostav. Ta podepsala s hlavním finským městem Helsinkami dohodu o výstavbě dvou tamějších traťových tunelů metra. Hodnota kontraktu činí zhruba 18 milionů eur, tedy asi 440 milionů korun.
Zakázka se týká šestnáctikilometrové trasy metra, která se nyní buduje z finské metropole na předměstí. Každý tunel bude mít délku 1,3 kilometru. Metrostav navíc už dříve získal zakázku na hloubení tří obslužných tunelů helsinského metra v odhadované hodnotě osm milionů eur, tedy zhruba 196 milionů korun.
Letos se poprvé soutěží o titul Stavba roku v zahraničí
Expanzi českých stavařů do zahraničí se snaží zachytit a inspirovat také soutěž Stavba roku. Ta v letošním ročníku poprvé otevírá kategorii, v níž bude oceněn nejzajímavější stavební projekt v zahraničí. „Mnoho českých stavebních a projektových firem realizuje stavby v zahraničí a tyto stavby nejsou v Česku dostatečně prezentovány. To si uvědomila i Rada programu Stavba roku, a proto je novinkou soutěže nová kategorie Stavba roku v zahraničí. Jejím cílem je prezentovat výsledky českých firem na investičních, stavebních a architektonických zakázkách v zahraničí, a tím podporovat export projektových prací,“ vysvětluje manažerka soutěže Stavba roku Pavla Klocová. Přihlásit zajímavé projekty do soutěže je možné do 31. května. Výsledky budou vyhlášeny v říjnu.
