Češi se v investicích vyznají lépe, než si sami myslí. Podle průzkumu společnosti Portu si totiž dvě třetiny zdejší dospělé populace na finančním trhu nevěří, ačkoliv jejich investiční gramotnost dosahuje v rámci stejnojmenného indexu hodnoty 101 bodů. To je o jedno procento více než loni.
Pozitivně vyznívající zjištění je každopádně nutné zasadit do kontextu. Svobodný trh se Čechům otevřel již před více než 30 lety, což je dost na to, aby se v oblasti peněz a investic orientovali nadprůměrně. A to se zatím neděje.
Čtyři z deseti žen se o investice nezajímají
Nejpokročilejší investory najdeme mezi pány ve věku 45 až 53 let, kteří žijí v Praze a mají vysokoškolský diplom. Připraveny na investiční trh se však cítí být i mladší ročníky – obzvláště muži. Kontrast mezi oběma pohlavími je totiž v grafech společnosti Portu velmi citelný. Ženy ve 40 procentech případů uváděly, že jsou financemi zcela nepolíbené (průměrně tuto odpověď zaškrtli jen tři z deseti respondentů) a jejich vědomosti tomu odpovídaly.
Zástupkyně něžného pohlaví si od posledního měření, provedeného loni na podzim, přitom polepšily o čtyři procentní body. Aby dohnaly muže (a dotahují je stále rychleji), chybí jim už jen 27,5 bodu (hodnota indexu 82 vs. 119,5 bodu). Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR, podotýká, že na jaře se respondentky už lépe vyznaly v inflaci i diverzifikaci rizik a znaly rozdíl mezi spořením a investováním. Jenže za muži stále výrazně zaostávají, když přijde řeč na komplexnější témata, jako je měnové riziko, složené úročení nebo zdanění cenných papírů.
Investice jako životní nutnost
Statistika z letošního dubna a května poukazuje především na to, že sebevědomí často nejde s reálnou znalostí ruku v ruce. Kupříkladu mladí lidé do 35 let si věří nejvíce, v testu ale zaostávali. Naopak starší ročníky, jež mají sklony o sobě pochybovat zhruba dvakrát tolik, prokázaly, že investiční gramotnost s věkem roste – při znalostním kvízu si nejlépe vedli čtyřicátníci a padesátníci.
Fér je ovšem přiznat, že právě rostoucí zájem mladých stojí za meziročním nárůstem indexu o celý bod. Generace Y a Z se nejvíce zlepšily v pochopení témat diverzifikace (+21 procent), rozdílu mezi spořením a investováním (+14 procent) a v principu složeného úročení (+14 procent). Všeobecné zdražování a růst úrokových sazeb zřejmě nutí studenty a nové účastníky pracovního procesu aktivněji řešit osobní finance. Pojem inflace už dokonce chápe správně 78 procent Čechů.
„Vysvětlujeme si to tím, že se o ní více mluví, protože drahý benzín se zkrátka týká všech. Mladí mohou mít problém vyjít s penězi, řeší hypotéky. Musí se o peníze více zajímat, a možná právě proto roste i jejich investiční gramotnost,“ komentuje Radim Krejčí, zakladatel zmíněné online investiční platformy Portu, která se zavázala dlouhodobě měřit, jak jsou na tom Češi se znalostmi z oblasti investování.
Učit se, učit se, učit se
„Inflace se už bohužel dostala svou výší do povědomí většiny populace. Ne vždy však domácnosti vědí, jak na ni reagovat nebo jaké produkty mají k dispozici pro ochranu svých úspor,“ komentuje Brodani. Téměř polovině Čechů dělá kupříkladu potíže si uvědomit, že při investování, na rozdíl od spoření, nemají zaručené výnosy. Jen 57 procent populace poté ví, že rozložením peněz do různých produktů se snižuje riziko, že přijdou o všechno.
Zbytek demografického členění výsledků pak kopíruje loňská zjištění. Nejlépe se ve světě peněz vyznají absolventi vysokých škol a obyvatelé větších měst, naopak lidé z ekonomicky slabších regionů, jako je Ústecký, Olomoucký a Moravskoslezský kraj, často ohledně peněžních záležitostí tápou.
„V oblasti investiční gramotnosti je proto potřeba ještě více informovat o různých možnostech, ať už o investování do akcií, dluhopisů a dalších instrumentů napřímo, prostřednictvím předdefinovaných strategií, nebo aktivně řízených fondů. Pro všechny však platí, že je nezbytné investovat dlouhodobě, pravidelně a diverzifikovaně,“ shrnuje ředitelka.