Ruská ochota spolupracovat s NATO je minimální, což nedávný summit ve Varšavě nezměnil. Aby spojenci uklidnili své partnery sousedící s Ruskem, vybudují v Pobaltí a Polsku mnohonárodnostní prapory. Češi se do nich nehrnou a generálové přiznávají, že se česká armáda dostává na hranici svých možností.
Po večerní tiskovce Baracka Obamy varšavský fotbalový stadion osiřel. V sobotu 9. července tam skončil summit Severoatlantické aliance. Všichni byli zvědaví na to, jak zareaguje Moskva. „Očekáváme rychlé svolání cvičení ruské armády u západních hranic, další posilování její přítomnosti na Krymu, v Kaliningradu a arktické oblasti,“ shrnul jeden z českých diplomatů.
Od vypuknutí krize na Ukrajině v roce 2013, anexi Krymu a aktivním zapojení pověstných zelených mužíčků do bojů na Donbasu se vztah s Vladimirem Putinem zkomplikoval. „Ruská ochota diskutovat s námi před summitem byla minimální - tvrdí, že nebudou jednat, dokud nepřestaneme opevňovat,“ popisuje jeden z diplomatů.
A z tohoto pohledu se po Varšavě nedá čekat výrazná změna, přestože Moskva ještě před summitem projevila zájem o jednání a minulou středu v Bruselu zasedla Rada NATO - Rusko. Jenže zásadní rozpor panuje nad plánem protiraketové obrany a „východního valu“ NATO v Pobaltí a Polsku.
Aby spojenci ujistili své partnery sousedící s Ruskem, že je ochrání a případný vpád „zelených mužíčků“ zastaví, vybudují v Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku trvalé mnohonárodnostní prapory. Každý o síle přesahující tisíc vojáků. Jejich páteř vytvoří Spojené státy, Německo, Velká Británie a Kanada.
„Jednodušší by samozřejmě bylo, pokud by prapor tvořili vojáci jen jednoho státu, ale jejich mnohonárodnostní složení umožní to, že pokud by došlo ke střetu s Ruskem, bude zainteresováno víc členů NATO,“ popisuje zahraničněpolitický stratég ministerstva obrany.
Jde o reakci na současnou aktivitu ruské armády - ta ve svých západních teritoriích buduje tři divize o síle mnoha tisícovek mužů.
Češi míří do Pobaltí
Pražský generální štáb zatím přesně neví, do které země vyšle své vojáky. Neposkytne ale bojové jednotky, půjde jen o podpůrné spojovací či logistické oddíly. Kromě toho nasadí od ledna do března 2017 zhruba stovku lidí v Pobaltí, kde budou společně cvičit s tamějšími armádami. „Každý stát visegrádské čtyřky vyšle v tříměsíčním období jednotku za účelem výcviku a ujištění baltských spojenců,“ přibližuje ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Co Česku vytýkalo NATO před summitem? Čtěte:
NATO před summitem varuje: Česko šetří na armádě
Osm stovek Čechů bude po celý příští rok připraveno zasáhnout v rámci aliančních sil rychlé reakce, až dalších 270 vojáků bude nasazeno v Afghánistánu.
A velení vojska přiznává, že se dostává na maximum svých možností. Proto by si prý přálo, aby se do nových mnohonárodnostních praporů NATO nemuselo zapojit hned, popřípadě aby doba rotace nebyla příliš dlouhá.
Zeman versus Stoltenberg
Ještě před konáním varšavského summitu bylo otázkou, jak se v Polsku zachová český prezident Miloš Zeman. Především kvůli jeho náklonnosti k Rusku. Zástupci ministerstva obrany a diplomacie se proto několikrát sešli s lidmi z Hradu, aby sladili názory.
Že to ale nebude tak jednoduché, potvrdil Miloš Zeman záhy. Ještě před odletem do Varšavy prohlásil, že by podpořil referendum o vystoupení České republiky z NATO. Na summitu se pak nechal slyšet, že vztah aliance k Moskvě je „ambivalentní“. Podle něj NATO na jedné straně Moskvu kritizuje, na straně druhé ji v některých věcech považuje za partnera. Jak ale namítá Jens Stoltenberg, generální tajemník Aliance, právě kombinace dialogu a silné obrany je jediným způsobem, jak dá s Kremlem vyjednávat.
Zatímco špičky NATO tak mají jasný úkol, Praha si bude muset v první řadě vyřešit, jak lépe financovat armádu a zrychlit její modernizaci. Ani po sedmnácti letech od vstupu do Aliance například české dělostřelectvo zdaleka neplní požadavek na čtyřicetikilometrový dostřel.
Světovým zbrojařům roste v Česku konkurence. Čtěte:
Zetor chce do armády, vyvíjí vlastní obrněný transportér
