Polsko obratně nasměrovalo dotace z fondů EU do rozvoje
dopravy. Uchytili se na dopravních zakázkách čeští dodavatelé?
Ano, například to platí pro vyhraný tendr na dodávku souprav
metra do Varšavy, v němž zvítězila Škoda Transportation. Jde o 37 souprav
metra, základní dodávka bude navíc pravděpodobně rozšířena o dalších osm
souprav. Hodnota zakázky by měla dosáhnout osmi miliard korun. Škoda zajistí
také náhradní díly, simulátory, školení a déle trvající záruku.
Češi se uchytili též na rychlém rozvoji železnice.
Třeba AŽD Praha podepsala už třetí významnou smlouvu se
společností PKP PLK, která je odpovědná za investice a údržbu železničních
tratí. Jde o dodávku zabezpečovacích a sdělovacích zařízení pro šest
železničních stanic a úsek dlouhý 72 kilometrů na trati mezi Poznaní a
Štětínem. AŽD zajistí vše od projektování až po plné zprovoznění systémů.
S plánovanou stavbou dopravního uzlu Solidarita by polská
vláda ráda viděla na chystaných rychlodrahách polské vlaky. Firma PESA ale už
plánuje spolupracovat na konstrukci rychlovlaků s významnými mezinárodními
firmami, které mají v této oblasti zkušenosti. Ne vždy mohou polské firmy
nabídnout požadované technologie. Proto věřím, že v i tom bude vysoká šance pro
české firmy.
A co silniční projekty?
Pravidelně se do výběrových řízení zapojuje firma Metrostav,
která bude stavět v Polsku silnici o délce 2,6 kilometru a most dlouhý 830
metrů. Tento úsek propojí obce Wierzchosławice, Mościce a Tarnów. Vybudovány
budou komunikace s křižovatkami a související infrastrukturou, chodníky pro
pěší a cyklostezky, zařízení pro ochranu vod i protihlukové stěny. Zakázka by
měla stát 141 miliard polských zlotých (asi 840 miliard korun). Dokončení
tohoto projektu je naplánováno do roku 2023.
Země má novou energetickou koncepci a chce zvýšit podíl
obnovitelných zdrojů. ČEZ získal zajímavou zakázku na větrnou elektrárnu. Kde vyroste?
Polské ministerstvo energetiky zaktualizovalo dokument
týkající se energetické koncepce do roku 2040 (je znám pod zkratkou PEP2040). V
současnosti je hlavní částí energetického mixu tepelná energetika na černé a
hnědé uhlí. Z nynějších 80 procent by ale výroba energie z uhlí měla klesnout
na zhruba 60 procent. Ministerstvo chce zvýšit podíl výroby z obnovitelných
zdrojů až na 23 procent.
Zbývající cíle zůstaly zachovány v původní podobě. A v
souvislosti s tlakem EU na jejich plnění se otevřely nové příležitosti pro
místní i zahraniční firmy. Společnost ČEZ se v minulém roce zúčastnila
energetické aukce, v níž vyhrála s projektem výstavby větrné farmy Krasin,
která by měla být postavena na severu Polska. Soustava větrných elektráren by
měla mít výkon 35,2 MW. S ČEZ byla uzavřena patnáctiletá smlouva na realizaci i
provoz elektrárny.
Polsko je velmoc v zemědělské produkci, mohou se tam vůbec
prosadit čeští potravináři?
Země má několik prvenství v zemědělství. Je největším
producentem jablek v EU, vyniká také v produkci borůvek, višní, jahod, zeleniny
i kuřecího. V roce 2018 bylo Polsko celosvětově na prvním místě ve vývozu
žampionů a na druhém ve vývozu malin. Tudíž je pravdou, že v zemědělství je pro
české zemědělce těžké se na tomto trhu prosadit.
Zajímavé ale je, že kupříkladu trh biopotravin má v Polsku
hodnotu 1,1 miliardy zlotých a má vysoké vyhlídky na další růst. Více než 80
procent potravin „bio“ a „eco“ v obchodech přitom pochází ze zahraničí. V tom
vidím příležitost i pro české firmy.
Už v tomto segmentu nějaká prorazila?
Je to třeba firma Pro-Bio, která je nejen výrobcem potravin v
biokvalitě, ale zabývá se také biokosmetikou, ekodrogerií a bioosivy. Druhým
příkladem je firma Mixit, což je výrobce müsli a jiných produktů zdravé výživy.
A ne až tak zdravé, ale velmi dobré české pivo?
České pivovary jsou na polském trhu stálicemi. Dobře známy
jsou značky Kozel nebo Plzeň, které jsou dostupné v běžné síti obchodů. Další
česká piva se prodávají v internetových obchodech nebo restauracích. V roce
2018 bylo do Polska vyvezeno české pivo v celkové hodnotě téměř 615 miliard
korun. V poslední době jsem zaznamenal záměr prosadit se v Polsku i u výrobců a
exportérů vín.
Polsko je v současnosti považováno za poměrně
protekcionistický trh. Je to tak doopravdy?
Tento pocit někdy pramení z nedorozumění, které může
vzniknout během komunikace v tendru. Naše zkušenosti jsou takové, že polská
strana by někdy ráda dala šanci i zahraniční firmě, nicméně ta i kvůli problému
s komunikací není schopna podmínky tendru splnit. V ten okamžik je vhodný
prostor pro naši kancelář, která ráda pomůže.
| Ivo Šipl |
| Před příchodem do CzechTradu působil v letech 2015 až 2019 na pozici obchodního manažera společnosti Howden ČKD Compressors v Praze. Dříve pracoval ve švédsko-polské finanční skupině na pozici obchodního asistenta.
Jako jeden z prvních zaměstnanců měl na starost budování české pobočky se sídlem ve Varšavě. Ivo Šipl je absolventem VŠB – Technické univerzity v Ostravě a dlouhodobě navštěvoval Polský institut v Praze. |
Určitá úroveň preference domácích společností je asi
celkem logická ve strategických oblastech, jako je energetika nebo obrana.
Přesto například v rámci tendru Malý Mustang dodá polská větev české mateřské společnosti Glomex MS v letech 2020 až 2022 celkem 485 vozů značky Nissan Navara polské armádě. Dříve se při některých projektech vláda spálila a věřím, že v budoucnu zohlední výhody kvalitnějšího produktu z ciziny nad méně atraktivním výrobkem z Polska. Někteří představitelé polské armády veřejně přiznávají, že by ve výzbroji armády uvítali místo stávajících výrobků domácích firem produkty ze zahraničí.
PDF verze dubnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
