ŘEDITEL INVESTIC SPOLEČNOSTI PIONEER INVESTMENTS PETR ZAJÍC - Odliv majetku z podílových fondů je v dobách poklesu akciových trhů obvyklou věcí. Českým specifikem je ale ústup z dluhopisových fondů a fondů peněžního trhu.
Vlivem americké hypoteční krize prožívá český kapitálový trh od počátku roku poměrně prudké propady cen akcií na burze. Jak moc čeští investoři reagují na tento vývoj?
Myslím, že je několik typů investorů. Ti, kteří obchodují prostřednictvím v minulosti velice oblíbených maržových obchodů, byli patrně nuceni své investice vyprodat, nebo doplnit hotovost na zajištění. Ti, kteří investovali více peněz, pak patrně stále ve většině investic zůstávají a čekají na zotavení trhu.
Lze říci, že investoři v lednu vyprodávali a únor i březen byly spíš ve znamení vyčkávání a nižších objemů obchodování? Podle údajů z burzy leden zaznamenal meziročně vyšší nárůst objemu obchodů, únor a březen je ale na polovině loňského objemu.
Zčásti to může být pravda, ale zčásti je meziroční srovnání právě v těchto měsících trochu zavádějící. Vzhledem k tomu, že v minulém roce došlo k prudkému propadu na akciových trzích na konci února a počátku března, měly tyto měsíce v minulém roce nadprůměrné objemy a vytvořily tak vyšší srovnávací základnu.
Podle statistiky Asociace pro kapitálový trh odtekl v prvních třech měsících letošního roku z podílových fondů majetek za pět miliard korun, a to překvapivě především z peněžních a dluhopisových fondů. Proč takový úprk?
Odliv majetku z podílových fondů je v dobách poklesu akciových trhů poměrně obvyklá věc a v současné době to vidíme v podstatě kdekoliv na světě. Co je trochu českým specifikem, je struktura těchto odlivů. Zatímco ve světě dochází k odlivu z fondů nejrizikovějších – každá krize je především krizí důvěry, takže klienti obvykle prodávají nejrizikovější aktiva, tedy akcie, dluhopisy rozvíjejících se trhů a podobně – v Česku opravdu došlo k největšímu odlivu u dluhopisových fondů a fondů peněžního trhu.
Jde tedy spíš asi o konkrétní strategii toho kterého fondu…
Problém může být v tom, že řada fondů, které jsou v kategorii peněžních fondů, se v minulosti, díky nízkým úrokovým sazbám, přiklonila k agresivnějším strategiím, jako je nákup kreditních či strukturovaných dluhopisů, a jejich výnosy tak byly postiženy současnou krizí ve finančním sektoru.
Neměli by být ti, kteří mají zainvestováno do fondů, spíše klidnější než investoři „na vlastní pěst“, ačkoliv to vypadá, že ti druzí krizovou situaci ustávají mnohem lépe?
Ano máte pravdu, měli by být klidnější. Bohužel mezi lidmi přetrvávají někdy obavy z podílových fondů, a tak v některých případech reagují poměrně panicky. V případě společnosti Pioneer naštěstí tyto problémy příliš necítíme. Objemy odkupů se pohybují na dlouhodobě průměrných hodnotách, pokles čistých prodejů je tak způsoben spíše zpomalením na prodejní straně než zrychlením na straně odkupní.
Jak by se měli chovat v době propadu trhu ti, kteří mají koupeny podílové listy, a to ať už fondu peněžního trhu, dluhopisového, zajištěného či akciového?
Pro klienty akciových fondů je myslím základem si znovu položit otázku, proč jsem investoval. Pokud je odpověď, očekával jsem maximální zhodnocení na dlouhodobém horizontu, tedy sedmi let a více, pak tento klient nemusí být nijak nervózní a může pokračovat dále ve zvolené strategii. Investice fondů do akcií by měly být rozloženy v čase a tak současné poklesy v dlouhodobém horizontu představují nákupní příležitosti. Pokud je odpověď, chtěl jsem rychle vydělat, pak je namístě si stanovit něco jako stop-loss, tedy maximální úroveň ztráty, a pokud cena poklesne pod tuto hodnotu, pak tyto investice vyprodat. Takový klient ovšem bude spíše v jednotlivých akciích než v akciových fondech. Pokud je však odpověď, chtěl jsem vydělat, ale nedovedl jsem si představit takovéto ztráty, a to ani v průběhu dlouhodobého investičního horizontu, pak je na místě okamžitě zredukovat podíl těchto investic na celkovém majetku takového klienta.
