Minimálně od poloviny března se však do peněženek českých občanů promítají ekonomické dopady vládou přijatých opatření. Podle průzkumu ČBA z ledna letošního roku má pro podobné případy třetina obyvatel vytvořenou finanční rezervu, která jim vydrží tři měsíce (33 procent), polovina z nás by s ní dokonce mohla vystačit i půl roku. Realita, v níž jsme se nyní ocitli, však prověřuje teoretické odhady velmi drsně, a proto je podstatná především informace, že pětina obyvatel má finanční polštář na pouhý měsíc.
Oproti loňskému roku vzrostl Index finanční gramotnosti o celé čtyři body, a dosáhl tak nejvyšší hodnoty za posledních několik let. Míra úspěšnosti stále závisí zejména na vzdělání respondentů.
I letos se potvrdilo, že čím vyšší úroveň vzdělání, tím větší povědomí o finančních záležitostech Češi mají. I letos bylo pro respondenty nejtěžší rozhodnout, který z definovaných úvěrů je nejvýhodnější. Tuto otázku dokázalo správně zodpovědět pouze 42 procent z nás.
Nejčastější rádce – internet
Většina respondentů (84 procent) se podle svých slov s přehledem orientuje v otázkách hospodaření a rozpočtu, problém jim nedělá ani oblast spoření či půjček. Přitom jen 12 procent Čechů je přesvědčeno, že jsou jejich znalosti dostačující a vystačí si sami bez jakékoli pomoci; zbytek se raději s někým poradí.
Pomoc nejčastěji hledáme – a nyní snad ještě více, než kdy dříve – na internetu, kde není problém nalézt objektivní informace. Čtyři pětiny Čechů se s prosbou o radu obrátí na svou banku a bankovního poradce. V 64 procentech případů spoléháme také na své nejbližší.
Většina šetří na mimořádné výdaje
Nějaký finanční polštář si tvoří naprostá většina české populace. Pouze čtyři procenta Čechů si peníze stranou neodkládá vůbec. Tři čtvrtiny pravidelně šetří především na mimořádné výdaje, a to bez ohledu na věkovou kategorii. Nejčastěji (u 29 procent z nás) jde o částky mezi tisícem a 2500 korunami.
Výše odložené částky závisejí na věku i vzdělání jedinců. Platí, že mladší ročníky si rezervu mohou budovat postupně od nižších částek, což také často činí. Čím starší a zároveň vzdělanější člověk, tím je jeho měsíční příspěvek vyšší.
Finanční rezerva by nám podle odborníků měla vydržet minimálně na šest měsíců. Tím se podle průzkumu řídí polovina populace. Realita může být však často jiná, než bylo původní očekávání.
„Když situace výpadku příjmů opravdu nastane, skutečnost, jak dlouho lidé z naspořených peněz vyžijí, se samozřejmě nemusí shodovat s jejich odpovědí v dotazníku. Jsou to spíše odhady. Ze statistik víme, že při výpadku příjmů nejčastěji vyžijeme tři měsíce. Lidé si ale často nespočítají zcela přesně, co všechno ztráta příjmu přináší. Navíc pokud v domácnosti žijí dva partneři, často spoléhají na to a počítají s tím, že o příjem by přišel jen jeden z nich,“ uvádí Helena Brychová, vedoucí projektů finančního vzdělávání ČBA. „Stranou bychom skutečně měli mít odloženo alespoň šest kompletních měsíčních výdajů celé domácnosti. Rezerva v takové výši nám dává prostor, abychom nejednali ve stresu a nesahali pod tlakem okolností k rozhodnutím, kterých bychom mohli později litovat. Stejně tak je nutné jednat s čistou hlavou, pokud za výpadkem příjmů stojí nemoc nebo nutnost starat se o nemocného. Nikdo v takovou chvíli asi nechce řešit, jestli vůbec bude mít na nájem nebo jídlo,“ dodává Brychová s ohledem na současnou situaci na pracovním trhu.
Více než polovina odkládá na stáří
Druhým hlavním důvodem pro odkládání peněz „stranou“ je spoření na stáří (58 procent). Nejčastěji jde o částky do tisíce korun (38 procent), naopak pětina si za tímto účelem nespoří vůbec nebo jen velmi sporadicky. I tady ale platí, že výše úložek souvisí se vzděláním respondenta, které zpravidla koreluje s výší jeho příjmů.
Kromě spoření je nejčastější formou dalšího zajištění na stáří také pořízení nemovitosti.
Téměř polovina obyvatel si šetří také na dovolenou a zážitky. Mladší skupiny pak často na vzdělání a bydlení.
Kolik si odkládáte na stáří?
(v %)
Do 1000 Kč 38
1001 až 2500 kč 27
2501 až 4000 Kč 11
Nad 5000 Kč 3
Nad 10 000 Kč 2
Na důchod si nespořím 18
Odkládám si příležitostně 2
Pokud byste přestali pracovat nebo
o práci přišli, jak dlouho byste mohli žít
na stejné úrovni?
(v %)
Maximálně jeden měsíc 18
Zhruba tři měsíce 33
Zhruba šest měsíců 20
Zhruba rok 16
Více než rok 14
O autorovi| Vlastimil Poliačik, poliacik@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU