Paneláky jsou v kurzu, lidé jsou s bydlením v nich spokojenější než v minulosti
Bytový fond v Česku je poměrně zastaralý, shodují se evropští statistici i tuzemští znalci realitního trhu. Více než polovina Čechů je ale s tím, jak bydlí, spokojená, obyvatele panelových domů nevyjímaje. Čerstvé výsledky výzkumu Postoje k bydlení 2013, který pro Sociologický ústav Akademie věd provedla agentura STEM/MARK, tak nejsou příliš radostnou zprávou pro developery. V bytových domech postavených po roce 2000 přitom žijí jen dvě procenta lidí.
Na dotaz, jak jste celkově spokojeni se svým bydlením, dalo 53 procent z více než tří tisícovek dotázaných zřetelně pozitivní odpověď.
„Více než polovina respondentů ohodnotila svoji spokojenost s bydlením známkami 1 nebo 2 na desetibodové škále,“ uvedl spoluautor výzkumu Petr Sunega. Ve srovnání se stejným šetřením v roce 2001 jde o výrazný posun. Tehdy bylo spokojených jen 36 procent respondentů.
Naproti tomu velmi nespokojeno bylo v roce 2001 zhruba devět procent lidí, zatímco teď každý dvacátý. Relativně nejméně spokojení jsou mladí lidé. S rostoucím věkem, dosaženým vzděláním a pochopitelně i s výší příjmů pozitivní hodnocení stoupá. Obecně nejspokojenější jsou lidé, kteří žijí ve vlastním rodinném domě. Následují vlastníci bytů a obyvatelé bytů družstevních. Nejvíc výhrad mívají ti, kteří bydlí v nájmu u soukromého majitele.
Jako nejčastější nedostatky dotazovaní zmiňovali malou velikost bytu a špatné dispozice, dále vysoké výdaje na bydlení, nízkou kvalitu bytu a jeho vybavení a pak také to, že byt nemají ve vlastnictví. Desetině lidí vadí častý hluk a špatné sousedské vztahy.
Na špatnou lokalitu si stěžovala jen čtyři procenta respondentů.
Zatímco v roce 2001 byli lidé žijící v panelových domech méně spokojeni se svým bydlením než ti žijící v cihlových domech, loni už rozdíl mezi oběma skupinami patrný nebyl. Důvodem změny postoje byla nejspíš modernizace a revitalizace panelových domů. Výzkum také ukázal, že většině mladých lidí, kteří si pořizovali vlastní bydlení, pomohla s jeho financováním rodina. Mezi majiteli nemovitostí ve věku od 18 do 44 let využila hypotéku jen zhruba třetina.
Paneláky stále v kurzu Další sondou do aktuálního bydlení Čechů je únorový výzkum společnosti ppm factum research, jehož se zúčastnilo 997 respondentů z celé republiky. I ten potvrdil, že panelovým domům ještě zdaleka neodzvonilo. Vynechámeli nejbohatší vrstvy, pak u většiny české populace výše příjmu a typ bydlení nejsou a priori svázány. V panelácích žije zhruba třetina lidí s měsíčním příjmem do deseti tisíc korun, ale také třetina těch, jejichž čistý příjem je dvacet tisíc a více. A mezi obyvateli rodinných domů je dokonce méně těch, kteří mají příjem přes 40 tisíc korun, než mezi obyvateli paneláků a činžovních domů.
Panelákové bydlení dominuje ve městech o velikosti pět až 20 tisíc obyvatel, kde v paneláku žijí tři pětiny lidí. Ve větších městech nad 100 tisíc obyvatel už v panelácích žije jen necelá polovina, protože tam má významné zastoupení i starší cihlová zástavba. V bytových domech postavených od roku 2000 žijí zatím jen dvě procenta lidí. Za pozornost stojí, že celá polovina z nich bydlí v bytech, které si pronajímají. „Uděláme-li velmi hrubý předpoklad, že většina bytů v bytových domech postavených za posledních 15 let byla určena k prodeji do osobního vlastnictví, tak je vidět, že téměř každý druhý z těchto bytů byl pořízen jako investice, nikoli pro aktuální vlastní bydlení,“ dodává agentura ppm factum research.
Podle statistiky Evropské unie bylo v letech 2001 až 2012 v České republice postaveno celkem 329 tisíc bytů, což je zhruba 13 procent bytového fondu. Většinou však šlo o rodinné domy, nikoli developerskou výstavbu.
Byty potřebují rekonstruovat Obecně výzkum ppm factum research potvrdil známý fakt, že v Česku jasně dominuje vlastnické bydlení. Ve svém bytě nebo domě žije v současné době 77 procent Čechů ve věku 15 až 85 let. Z toho u 64 procent lidí jde o přímé vlastnictví, 13 procent lidí bydlí v nemovitosti družstva, jehož jsou členem. Necelá čtvrtina žije v nájmu.
Podíl vlastního a nájemního bydlení se liší podle lokality. Zatímco v obcích pod pět tisíc obyvatel bydlí v nájmu jen 18 procent lidí, ve středních a velkých městech je to o deset procent více. V samostatně stojících nebo řadových rodinných domech žije téměř polovina Čechů. V obcích pod pět tisíc obyvatel to jsou tři čtvrtiny lidí, zatímco ve městech nad dvacet tisíc obyvatel už v rodinných domcích bydlí jen necelá čtvrtina.
Více než polovina lidí žije v bytech, které v uplynulých dvaceti letech nebyly rekonstruovány vůbec nebo byly naposledy opraveny před více než deseti lety. Nejvíc si na to stěžují nájemníci v cihlových domech. Z nich 42 procent žije v bytech, které v posledních 20 letech neprošly žádnou rekonstrukcí, a 28 procent v bytech, které byly rekonstruovány před deseti až dvaceti lety.
Stěhovat se za prací? Raději ne Relativní spokojenost s bydlením souvisí také s neochotou Čechů stěhovat se za prací. Podle lednového telefonického průzkumu STEM/ /MARK by bylo ochotno se za lepší pracovní nabídkou přestěhovat 45 procent obyvatel v produktivním věku. S tím je podle analytiků do určité míry v kontrastu fakt, že v minulosti se za prací skutečně přestěhovalo jen 16 procent ekonomicky aktivní populace. Deklarovaná ochota je tedy zjevně vyšší než dosavadní praxe. Flexibilnější jsou mladí lidé do 29 let, kteří jsou na začátku svého profesního života. Jak podotýkají autoři studie, jejich odhodlání, které deklarovalo 62 procent lidí, však prověří až budoucnost. Necelá pětina ekonomicky aktivní populace by byla ochotna přistoupit ke změně bydliště pouze v rámci České republiky, za hranice by se vydala jen čtvrtina. Starší generace byla zvyklá pracovat v jedné firmě někdy i celý produktivní život. To se po roce 1989 změnilo. Přesto i teď podle statistiků přibližně 60 procent lidí pracuje či podniká ve stejné firmě více než šest let. Zhruba u poloviny zaměstnanců nebo podnikatelů je to dokonce přes deset let.
