Češi jsou finančně negramotní. Spousta jich nečte smlouvy, které je finančně zatíží i na několik let. Netvoří se dostatečné rezervy a řada z nich snadno naletí na rádoby výhodné finanční nabídky. Zjistil to průzkum finanční gramotnosti, který si objednalo ministerstvo financí.
Foto: Jakub Stadler
Snaha státu o ochranu lidí před nepoctivým chováním firem na finančním trhu se v řadě případů míjí účinkem. Není to však kvůli špatným předpisům, ale kvůli nízké finanční gramotnosti obyvatel. Její špatnou úroveň ukázal průzkum, který si nechalo zpracovat ministerstvo financí a jehož část použije Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) do mezinárodního srovnání finanční gramotnosti.
„Výsledky jsou pro mě šokující. Téměř dvě třetiny lidí nečte smlouvy v celém rozsahu. Přitom se v nich zavazují k dlouhodobým finančním závazkům. Jen šest procent respondentů ví, co je rozhodčí doložka. Jen pětina lidí ví a dokáže vysvětlit, co je roční procentní sazba nákladů úvěru (RPSN), přestože poskytovatelé úvěru tento údaj musí ze zákona uvádět. To je důkaz, jak se míjí účinek opatření, které nařizuje stát,“ komentuje výsledky výzkumu ministr financí Miroslav Kalousek.
Až třetina Čechů má malé rezervy Zvyšování finanční gramotnosti je jeden z pilířů celého systému ochrany spotřebitele na finančním trhu. To dlouhodobě tvrdí jak ministerstvo financí, tak i Česká národní banka (ČNB), do jejíž působnosti ochrana spotřebitele patří. „ČNB může ovšem pouze trestat porušení zákona, a to ještě tehdy, když nám to někdo oznámí. Přitom většina lidí ani neví, v jakých případech se na nás může obrátit. Nezná ani finančního arbitra,“ dodává k výsledkům Eva Zamrazilová, členka bankovní rady ČNB, pod níž spadá odbor ochrany spotřebitele.
Češi sice tvrdí, že mají přehled o svých penězích, nicméně z výzkumu je patrné, že s nimi neumí obezřetně hospodařit. Ukazuje to například připravenost na situaci, kdy v rodině vypadne jeden nebo více příjmů, což byl s nástupem finanční krize poměrně častý jev. Lidé přicházeli o práci, nebo jim klesala mzda.
Peníze si stranou pro případ výpadku příjmu odkládá jen třetina Čechů. Polovina takovou tvorbu rezerv odmítá. Tento podíl je nejvyšší u lidí s nízkými příjmy. Nedostatek peněz přitom je jen jeden z důvodů, proč si tito lidé rezervu netvoří. Výsledkem je, že třicet procent lidí není schopno z úspor pokrýt chybějící příjem déle než tři měsíce.
Podobné je to s rezervami na nečekané výdaje. Třetina lidí by nebyla schopna z úspor koupit nový domácí spotřebič, pokud by se ten starý pokazil. To je skupina, která pak snadno slyší na nabídky spotřebitelských úvěrů, které koupi výrazně prodraží, nebo dostanou negramotného spotřebitele až do dluhové pasti.
Čtvrtina Čechů snadno naletí podvodníkům, kteří jim nabídnou nápadně nevýhodnou nabídku pro investování peněz. Nepřijde jim divné, že jim slibují vysoký výnos kombinovaný s nízkým rizikem investice a s možností okamžité dostupnosti uložených peněz. Přitom platí, že čím nižší je riziko a čím dostupnější jsou peníze, tím je výnos nižší.
Problém je už na školách Kořeny špatné finanční gramotnosti Čechů tkví do značné míry ve školách. Naznačilo to i nedávno publikované srovnání čtenářské a matematické znalosti v zemích OECD. České děti v něm dosáhli podprůměrných výsledků. „Z dětí, které si neumí z textu vytáhnout informace, které neumí trojčlenku, zlomky, nemůže vyrůst odpovědný spotřebitel,“ říká Zamrazilová.
Ministr Kalousek se proto hodlá sejít z ministrem školství, aby zjistil, jak je možné finanční vzdělávání ve školách více rozšířit. Zatím musí finanční gramotnost vyučovat pouze střední školy. Kvalita výuky se však na jednotlivých školách výrazně liší.
Na základních školách záleží pouze na vedení školy, zda finanční vzdělávání do výuky zařadí. To by se mělo změnit v příštích dvou až třech letech, kdy ministerstvo školství provede revizi rámcových vzdělávacích programů, podle nichž si školy sestavují vlastní výukové programy. Pak by mělo být finanční vzdělávání povinné i na základních školách. „Jestli tento výzkum celý proces urychlí, se nedá říct. Nicméně už od roku 2007 máme připravené standardy, co by děti na jednotlivých stupních základní školy měly v oblasti financí vědět,“ tvrdí Dušan Hradil, z odboru pro finanční trh ministerstva financí.
Vzdělávání dospělé populace nechává ministerstvo financí na neziskových organizacích, které finančně podporuje. Více by rovněž chtělo působit přes média. „Zítra například začíná vzdělávací cyklus v rámci pořadu Sama doma na České televizi. To je cesta, jak s rozumnými náklady oslovit co největší část populace,“ dodává Hradil.
