Učitelé, zdravotníci, tramvajáci, železničáři, kteří kvůli zvýšení mezd hrozí stávkou, to jistě nepřiznají. Čechům se loni vedlo dobře. Jen za vánoční dárky utratili o celých deset miliard korun více než v roce 2002. Ježíšek se o Štědrý den pořádně nadřel. Do domácností musel dopravit dárky za desítky miliard korun.
Spokojení byli všichni. Dárci, obdarovaní, ale především obchodníci. Ti si letošní Vánoce nemohli vynachválit. Přestože útraty domácností v loňském roce dosahovaly rekordních cifer, málokdo je se svou finanční situací spokojený. V tramvajích, v hospodách, na ulici, všude slyšíte, jak se máme špatně. Možná je to tím, že stále pošilháváme jen za naší západní hranici. A svou životní úroveň hodnotíme podle laciných a přihlouplých zahraničních seriálů. Kdo v Česku nemá vilu a bazén, nemůže v zimě lyžovat v Alpách a v létě se povalovat u moře, žije si prostě špatně. Češi by se neměli poměřovat s televizními iluzemi, ale ani s jednou z nejsilnějších zemí Evropy. Německé hospodářství je přes potíže posledních dvou let o poznání jinde než malá česká ekonomika. Srovnávejme se s těmi zeměmi, které jsou na tom podobně. Například se Slovenskem, Polskem či Maďarskem. Tedy se státy, kterým se letos otevřou dveře Unie. Jejich občané jsou na tom s výplatami hůře než my. Více pobírají za svou práci pouze Slovinci. Peněz bylo mezi lidmi v uplynulém roce rozhodně více než roky předešlé. Dobře se vedlo tradičně zaměstnancům bank, pojišťoven a jiných finančních ústavů. Polepšili si ale také věčně naříkající státní zaměstnanci a ministerští úředníci. Těch v rozporu se sliby politiků stále jenom přibývá. Průměrná mzda vzrostla v roce 2003 nejrychleji za posledních sedm let. Stoupla o více než šest procent. A tak lidé utráceli. Statistici spočítali, že spotřeba domácností vzrostla ve srovnání s rokem 2002 ještě o procento více než průměrná mzda. To, že lidé ochotně sahali do peněženek a nakupovali elektroniku, oděvy, vybavení domácností, ale i zahraniční zájezdy, mělo také zásadní vliv na růst ekonomiky. Ta rostla právě jen díky vysokým výdajům domácností. Něco podobného jsme už ale zažili. Nabízí se srovnání s rokem 1996, po kterém následovaly Klausovy úsporné balíčky. K utrácení byly loni více než příznivé podmínky. Rostly mzdy, ceny se téměř nezvyšovaly, úrokové sazby byly dlouhodobě nízké, a Češi se naučili využívat spotřebitelské úvěry. Pustili se do života na dluh s takovou vervou, až to vylekalo ekonomy, kteří začali lidem připomínat, že půjčky se musejí také splácet. Věčně nespokojení Češi asi letos láteřit nepřestanou. Spíše trochu přitvrdí. Vyhlídky nejsou růžové. Už v lednu se bude platit více za elektřinu a plyn, zdraží také cigarety, alkohol a benzin. Podraží také řada služeb. Nulová inflace se těžko udrží, porostou úrokové sazby, růst platů naopak přibrzdí.
