Za českého předsednictví EU byla dokončena reforma evropského pojišťovnictví
O reformě regulace evropského pojišťovnictví se diskutuje již od roku 2000. Tehdy Evropská komise (EK) zveřejnila záměr revidovat příslušné směrnice. V následujících letech dostal tento projekt název Solventnost II a získal konkrétnější obrysy. Dokončení vyjednávání o návrhu směrnice, který EK předložila v červenci 2007, se nejen v souvislosti s finanční krizí stalo jednou z priorit českého předsednictví EU v oblasti finančních služeb.
Tři úrovně norem
Hlavním důvodem nové směrnice je zastaralost současných evropských předpisů, jež vznikly už v sedmdesátých letech. Nová regulace má přinést vyšší ochranu pojistníků, prohloubit fungování vnitřního trhu v pojišťovnictví a důraz byl také kladen na maximální harmonizaci ve všech členských státech EU. Návrh směrnice byl vytvářen v souladu s takzvanou Lamfalussyho strukturou, v jejímž rámci jsou nyní na evropské úrovni přijímána nová pravidla pro finanční služby. Tato struktura se opírá o tři úrovně norem.
Základ konceptu tvoří takzvaná rámcová směrnice – v pojišťovnictví Solventnost II – která obsahuje základní principy a omezené množství technických detailů. Ty jsou – v případě pojišťovnictví teprve budou – upravené na druhé úrovni dalšími prováděcími předpisy, které na základě zmocnění v rámcové směrnici vydá EK. Třetí úrovní systému jsou další doporučení a standardy přijímané Výborem evropských dohledových orgánů v pojišťovnictví a zaměstnaneckých penzijních fondech (CEIOPS). Ten se zároveň procesu přijímání legislativních opatření účastní jako poradní orgán EK. Všechny tyto normy – rámcová směrnice, prováděcí předpisy i případná doporučení CEIOPS – se stanou účinnými v roce 2012.
Konečná podoba rámcové směrnice byla v březnu za českého předsednictví EU dojednána mezi radou a Evropským parlamentem, který dohodu potvrdil hlasováním 22. dubna. Rada ministrů financí ECOFIN pak text postoupila k jazykovým úpravám a překladům. Formální schválení a zveřejnění směrnice se očekává ve druhé polovině roku 2009. Co rámcová směrnice obsahuje?
Kapitálové požadavky
Základní přístup nové regulace se podobá bankovnímu konceptu Basel II. Je založen na třípilířové struktuře. První pilíř je technický a obsahuje například pravidla pro výpočet technických rezerv, kalkulaci kapitálových požadavků buď standardním vzorcem, nebo pomocí vnitřních modelů či pravidla pro přípustnost jednotlivých kapitálových nástrojů na krytí těchto požadavků. Kapitálové požadavky budou v pojišťovnictví dva – minimální kapitálový (MCR) a solventní kapitálový (SCR). Tyto požadavky se od sebe liší zejména hladinou spolehlivosti, na níž budou počítány, a riziky, která zahrnují.
SCR bude zahrnovat všechna měřitelná rizika, jimž je pojišťovna vystavena (pojistná, tržní, úvěrová a operační), a bude kalkulován ve výši 99,5 procenta hodnoty v riziku (Value at Risk, VaR) v horizontu jednoho roku. To znamená, že pojišťovna bude muset držet kapitál, který pokryje v 99,5 procentech případů její roční ztrátu.
MCR odpovídá hladině, jež představuje konkrétní ohrožení splnitelnosti závazků pojišťovnou. Jeho nedodržení může vyvolat tvrdý zásah dohledu včetně odebrání licence. MCR bude počítán jako určité procento z několika ukazatelů – předpisu pojistného, nákladů na pojistná plnění a podobně. Ve zjednodušené formě se podobá současnému výpočtu solventnosti pojišťoven. MCR by se měl pohybovat v rozmezí 25 až 45 procent SCR.
Druhý a třetí pilíř
Ve druhém pilíři Solventnosti II jsou na pojišťovny kladeny kvalitativní požadavky, například na dostatečně robustní a spolehlivé řídící a kontrolní systémy včetně identifikace, vyhodnocování a řízení rizik či potřeb kapitálu a podobně. Do druhého pilíře také spadají požadavky na osoby ve vedení pojišťovny. U nich dohledové orgány vyhodnocují vhodnost a způsobilost k řízení pojišťovny. Dohledovým orgánům jsou v této souvislosti dány pravomoci k dohlížení pojišťoven a příjímání případných nápravných opatření včetně navýšení SCR.
V rámci třetího pilíře jsou upraveny požadavky na zacházení s informacemi – jak vykazování pojišťoven dohledovým orgánům, tak zveřejňování informací o nich veřejnosti. Od třetího pilíře se očekává posílení transparentnosti i tržní disciplíny v pojišťovnictví. Důležitou, a jak se během vyjednávání ukázalo, také nejkontroverznější součástí návrhu rámcové směrnice byla nová úprava dohledu nad pojišťovacími skupinami. EK navrhla revoluční systém, v jehož rámci by po splnění určitých podmínek mohly pojišťovny – dceřiné společnosti – z mezinárodních skupin krýt určitou část svého SCR. A to na základě příslibu mateřské společnosti, že v případě potřeby ona nebo jakákoli jiná pojišťovna ze skupiny převede skutečný kapitál. Zároveň se za účelem posuzování takových příslibů a dalších aspektů dohledu pojišťovacích skupin měly přesunout určité pravomoci od dohledových orgánů dohlížejících na dceřiné pojišťovny k dohledům v zemích, v nichž sídlí jejich matky.
Projekt na začlenění
Evropský parlament tento návrh podporoval. Patnáct členských států naopak vystupovalo tvrdě proti němu. Českému předsednictví EU se podařilo vyjednat kompromis. Dle něj nebude možný volný systém přelévání kapitálu, ani přesun pravomocí dohledových orgánů. Spočívá v tom, že dohledy budou muset svá rozhodnutí o dohlížených dcerách povinně konzultovat v takzvaných kolegiích s ostatními dohledovými orgány. Systém dohledu skupin po třech letech vyhodnotí EK. A na základě tohoto vyhodnocení bude moci navrhnout úpravu.
Jak bylo řečeno, účinnost systému je plánována na říjen 2012. Již letos byla uzavřena dohoda mezi Českou asociací pojišťoven, ČNB, ministerstvem financí a Českou společností aktuárů o projektu, v jehož rámci budou nové předpisy začleněny do českého právního řádu. Projekt si také klade za cíl přispět k detailnímu seznámení s budoucím zákonodárstvím, což by mělo českým pojišťovnám pomoci připravit se na novou regulaci dobře a včas.
Situace
Nová regulace evropského pojišťovnictví má přinést vyšší ochranu pojistníků.
A také prohloubit fungování vnitřního trhu v pojišťovnictví.
Důraz byl také kladen na maximální harmonizaci ve všech členských státech EU.
Návrh směrnice byl vytvářen v souladu s takzvanou Lamfalussyho strukturou.
V jejím rámci jsou nyní na evropské úrovni přijímána nová pravidla pro finanční služby.
